|
== Křesťanské slavení Vánoc ==
{{Podrobně|Narození Páně}}
[[Soubor:Meister des Paraments von Narbonne (Umkreis) 001.jpg|thumb|upright|Mistr parament z Narbonne, ''Klanění tří králů'', kolem [[1380]]]]
Křesťané berou celé svátky, jako 2. nejdůležitější svátek, hned po velikonocích a Vánoce slaví pro [http://www.biblenet.cz/app/b/Luke/chapter/2#v1|narození Ježíše krista] a tato tradice se přebrala po celé ČR, z důvodu většinového náboženského vyznání čechů. I například zvyk servírování kapra je nejspíš odvozen z Ježíšových učedníků, kteří byli rybáři.
Celé vánoce se berou u křesťanů po celém světě, jako počátek Ježíšova putování a rozšiřování [[evangelium|evangelia]], ale k celému vánočnímu času patří i advent a vánoční svátky.
Přípravu na samotné Vánoce představuje [[advent]], období čtyř týdnů před Vánoci. [[první neděle adventní|První adventní neděle]] (připadající na neděli mezi [[27. listopad]]em a [[3. prosinec|3. prosincem]]) označuje počátek křesťanského roku. Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako ''železná'', ''bronzová'', ''stříbrná'' a ''zlatá'', ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků.
[[Soubor:Giotto - Legend of St Francis - -13- - Institution of the Crib at Greccio.jpg|thumb|left|[[Giotto]], ''Františkovy jesličky v Grecciu'']]
V průběhu adventu mají svátek někteří důležití [[svatý|svatí]], např. [[Svatý Ondřej|sv. Ondřej]] ([[30. listopad]]), [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbora]] ([[4. prosinec]]), [[Svatý Mikuláš|sv. Mikuláš]] ([[6. prosinec]]) a [[Svatá Lucie|sv. Lucie]] ([[13. prosinec]]).
[[Štědrý večer]] ještě nepatří do křesťanských Vánoc. Končí jím Advent a také [[Půst|postní období]]. Štědrovečerní večeře má proto slavnostní ráz, ačkoli je ještě složena z postních jídel. Následující [[půlnoční mše]] je pak v podstatě pozůstatkem noční [[vigilie]], která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům.
Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně [[25. prosinec|25. prosince]], (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako „1. svátek vánoční“). [[26. prosinec|26. prosince]] se slaví [[svátek sv. Štěpána]] prvomučedníka, občanský „2. svátek vánoční“.
[[6. leden|6. ledna]] se slaví slavnost [[Zjevení Páně]] (též svátek [[Tři králové|Tří králů]]) – podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do [[Betlém]]a mudrci od východu a přinesli mu dary. Tradice později udělala z mudrců krále a stanovila jejich počet na tři. Neděli následující po slavnosti Zjevení Páně se slaví [[Křest Páně]], kdy vánoční období v rámci [[liturgický rok|církevního roku]] končí.
Ne všichni křesťané však Vánoce slaví – například v 17. století byly v [[Anglie|Anglii]] a některých amerických koloniích vánoce kvůli možnému [[pohanství|pohanskému]] původu zakázány; podobně některé novodobé skupiny vycházející z křesťanství Vánoce neslaví ani dnes, například [[Svědci Jehovovi]]. Přímo z Bible totiž nelze slavení Vánoc obhájit. Křesťanská církevní tradice jejich slavení nicméně vykládá jako oslavu vtělení (inkarnace) Boha a jeho sestoupení mezi lid, čímž na sebe Bůh přebírá úděl člověka (nemá tedy jít o žádnou oslavu "Ježíšových narozenin", jak bývá někdy mylně vykládáno).
== Vánoce v Česku ==
| 