Bitva u Mogersdorfu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 76:
Bitva u Morgesdorfu zaujímá významné místo nejen v historii habsburské armády, ale v celých dějinách evropského válečnictví. Protože to bylo skutečně křesťanské vojsko, které se zde onoho památného dne 1. října 1664 postavilo třikrát početnějšímu, krutému a zákeřnému nepříteli. Podalo jasný důkaz toho, jak jednotný může náš kontinent být ve chvíli, kdy se jedná o jeho existenci.<br>
Právě tato jednota, spolu s Montecuccoliho chladným úsudkem a úspěšným ohadem situace, osobním nasazením každého z velitelů i jejich vojáků a skvělým využitím Ráby jako obranného prostředku, byla hlavním důvodem křesťanského vítězství.<br>
Velkovezírova armáda samozřejmě nebyla zničena. Stále ještě měla nad křesťany více než dvojnásobnou převahu. Ale velkovezír si nemohl dovolit být příliš dlouho pryč od centra moci v [[Istanbul|Istanbulu]]. A uvědomoval si, že i kdyby Montecuccoliho nakonec porazil, měl by pravděpodobně takové ztráty, že by mu to znemožnilo další kampaň.<br>
Jakkoli odvedli vojáci skvělou práci, výsledky jednání politiků už pro monarchii tak příznivé nebyly. Výsledný mír byl výhodný spíše pro Turky. Osmané měli v podstatě volné ruce pro opakované nájezdy na území říše. Podle záznamů si odvlekli do [[otroctví]] přes 100 000 lidí. Udrželi si také kontrolu nad Sedmihradskem a císař se dokonce zavázal platit jim roční [[tribut]] 200 000 zlatých. Ale válečné operace skončily - a císaři Leopoldovi, který měl pověst nepříliš statečného člověka, šlo především o tohle.
| |||