Oranžský svobodný stát: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m skloňo
Řádek 49:
Zároveň platí, že k vzestupu nové síly došlo kolem horní Orange a v údolí řeky [[Caledon]]. [[Moshesh]], bečuánský kníže, měl spojené dohromady řady rozdělených klanů, které hledaly útočiště v horských oblastech a měly tam vytvořit národ [[Basuto]]. V [[1833]] byli vítáni jako pracovníci lidu francouzskými protestantskými misionáři, a jako búrští přistěhovalci se začali usazovat v jeho okolí. Rozhodli se usilovat o podporu ze strany Britů na mysu. V té době britská vláda nebyla ochotna vykonávat účinnou kontrolu nad emigranty. Jednali na základě doporučení [[Dr. John Philip|Dr. Johna Philipa]], londýnského superintendanta [[Misijní společnosti stanic v Jižní Africe]], a v roce [[1843]] uzavřeli smlouvu s [[Mosheshem]], čímž bylo toto území uvedeno pod britskou ochranu. Podle této smlouvy, která uznávala svrchovanost nad velkou oblastí, byla nejdůležitější snaha udržet pod kontrolou emigranty a chránit je jako domorodce a [[Kapské kolonie]]. Cílem bylo vyvarovat se srážkám mezi všemi třemi stranami.
 
V roce, v němž byla uzavřena smlouva s Mosheshem, několik velkých búrských skupin překročilo [[Dračí hory]] na území severně od Oranje, jelikož odmítali zůstat v [[Natalu]], který se stal britskou kolonií. Během svého pobytu v prosinci [[1838]] zde měli způsobit [[těžkou porážku Zuluů]] pod vedením [[Dingaane|Dingaana]], která v návaznosti na útěk [[Mzilikazi]]ho výrazně posílila pozici Mosheshe, jehož síla se stala hrozbou pro vystěhovalé zemědělce. Problémy však nastaly nejprve mezi Búry a [[Griquové|Griquas]] v [[Philippoliský okres|Philippoliském okresu]]. Mnozí bílí zemědělci v této oblasti, na rozdíl od svých stipendistů dále na sever, byli ochotni akceptovat britská pravidla, a tato skutečnost indukovala činnost pana [[Justice Menzies|Justice Menziese]], jednoho ze soudců v kolonii na mysu a později na okruhu v [[Colesberg]]u, který překročil řeku Oranje a prohlásil v říjnu [[1842]] zemi britským územím, proklamaci zakázané guvernérem Sirem [[Georgem Napierem]], který však tvrdil, že vystěhovaní zemědělci byli stále britskými poddanými. Právě po této epizodě byla sjednána smlouva mezi [[Adamem Kokem]] a Mosheshem.
 
Smlouvy dávaly velkou příležitost Búrům, kteří odmítli uznat suverenitu domorodých velitelů. Většina bílých zemědělců na Kokově území poslala deputace britskému komisaři v Natalu, Henrymu Cloeteovi, s žádostí o rovné zacházení s Griquy, a vyjádřili přání, aby byli za takových podmínek pod britskou ochranou. Krátce nato vypuklo nepřátelství mezi zemědělci a Griquy. Britská vojska byla přesunuta na podporu Griqů a po šarvátce na Zwartkopjes ([[2. května 1845]]) byla uzavřena nová dohoda mezi Kokem a sirem [[Peregrine Maitland|Peregrinem Maitlandem]], později guvernérem Kapské kolonie, prakticky byla administrace v rukou Britů umístěná na jeho území, vyplněna [[1846]] kapitánem [[H.D. Warden]]. Místo zvolil kapitán (později major) Warden jako sídlo jeho soudu, který byl znám jako [[Bloemfontein]], a poté se stal hlavním městem celé země.