Látkové množství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Výpočet: Oprava formátování příkladu
m →‎Výpočet: Oprava horního indexu
Řádek 17:
kde <math>m</math> je [[hmotnost]] a <math>M</math> [[molární hmotnost]].
Tedy [[termodynamická soustava|soustava]], která obsahuje právě tolik [[částice|částic]] (např. [[atom]]ů, [[molekula|molekul]], [[Ion|iont]]ů), kolik je atomů [[nuklid]]u uhlíku <math>{}_{6}^{12}\mbox{C}</math> o celkové [[hmotnost]]i ''12g'', má látkové množství 1 [[mol]].
Jednotkou látkového množství je podle SI 1 mol. Je třeba si uvědomit, že se jedná o počet částic (libovolného druhu). V jednotkách látkového množství (v molech) lze v podstatě vyjadřovat množství čehokoliv, ale praktické je to pouze u částic jako jsou atomy, molekuly, ionty, fotony a podobně, protože počet částic odpovídající množství 1 mol je tzv. Avogadrova konstanta NA = 6,023 . 1023 10<sup>23</sup> (částic/mol), což je číslo obtížně představitelné. Avogadrova konstanta umožňuje přepočty mezi relativními atomovými (molekulovými, molárními) hmotnostmi a skutečnou hmotností atomů, iontů,molekul,... v g nebo kg. Mezi běžně užívané násobky a zlomky 1 mol patří 1 mmol = 0,001 mol a 1 kmol = 1 000 mol. Hmotnost 1 mol můžeme pro běžné počítání chápat jako relativní molární (atomovou, molekulovou) hmotnost vyjádřenou v gramech. 1 mol kyslíku O2 má tedy hmotnost 16 g, 1 mol CO2 má hmotnost 44 g (zaokrouhleno na celé g).
Prakticky všechny následující příklady lze tedy řešit jednoduchým úsudkem nebo trojčlenkou, přičemž většinou musíme brát v úvahu vzorce