Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 57 bajtů ,  před 7 lety
m
náhrada souřadnicové šablony; kosmetické úpravy
| obyvatelé = 1934
| obyv.datum = 3. 7. 2006
| zeměpisná šířka = 49.4791667
| zem.šíř = 49° 28’ 45’’
| zeměpisná délka = 15.6505556
| zem.dél = 15° 39’ 02’’
| PSČ = 588 12
| početzsj = 3
| znak = Image:Dobronin CZ CoA.jpg
| vlajka = Image:Dobronin CZ flag.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Dobronín |lat_deg=49 |lat_min=28 |lat_sec=45 |lon_deg=15 |lon_min=39 |lon_sec=02 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0632 587028
| NUTS4 = CZ0632
 
== Název ==
Název Dobronín má také lidovou variantu Dobrodín. Původ jména má dvě varianty, buď vzniklo jako přivlastňovací jméno od jména Dobroň, nebo se název odvozuje od dobrodiní.<ref name="profous"/> V roce 1351 obec nesla název Dobrans, 1410 Dobronyn, 1411 Dobronytz, 1468 Dobronin, 1493 Dobrans, 1501 Dobronín, 1536 Dobrodinie, 1543 Dobronin, 1597 Dobroninie, 1654 Dobronín, Dobrans, 1787 Dobrenz a roku 1843 Dobrenz, Dobrodjn.<ref name="profous">{{Citace monografie | příjmení = Profous | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Profous | příjmení2 = Svoboda | jméno2 = Jan | titul = Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1957 | strany = 409 | svazek = I}}</ref>
 
== Historie ==
 
=== Druhá světová válka ===
V průběhu druhé světové války došlo (stejně jako u mnoha podobných případů česko-německých národnostních enkláv v době Protektorátu) k růstu národnostního napětí. Jeden z největších konfliktů byl hned v březnu 1939, kdy německy mluvící obyvatelé napadli a zdevastovali českou základní školu v Dobroníně a pokusili se přitom lynčovat českého učitele, čemuž zabránili rychle se sběhnuvší čeští sedláci. Po tomto konfliktu byla tato česká škola zrušena. Dobronín poté místní nacisté označili za „bolševickou vesnici“ a mnoho údajných „komunistů“ skončilo v koncentračních táborech. K dalšímu růstu napětí přispěla vedlejší vesnice Bergersdorf (dnes [[Kamenná (okres Jihlava)|Kamenná]]), které v roce 1943 udělil generál a Obergruppenführer SS Gottlob Berger titul "vzorové vesnice SS" - jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob. Po skončení války, konkrétně dne 19. května 1945, pak mělo být na louce zvané [[Budínka|„Budínka“]] (mezi obcí Dobronín a místní částí [[Nové Dvory (Polná)|Nové Dvory]] města [[Polná]]) zavražděno až 17 občanů německé národnosti. Tuto událost dokládá deska ve farním kostele ve [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírci]], kde je pod velkým křížem (jenž přežil několik požárů) umístěna pamětní deska s nápisem ''„Památce a vzpomínce našim otcům, kteří zemřeli v květnu 1945. Příbuzní“''. Tuto událost již od poloviny roku [[2009]] prošetřuje Krajské [[státní zastupitelství]] v [[Brno|Brně]], od roku [[2010]] vede vyšetřování události Krajské ředitelství Policie ČR se sídlem v Jihlavě.<ref>Michal Kolařík, Miroslav Mareš; [http://jihlavsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/ukryva-louka-u-dobronina-masovy-hrob20090723.html Louka u Dobronína ukrývá masový hrob], jihlavsky.denik.cz, 23. července 2009</ref><ref>[http://www.jihlavske-listy.cz/clanek4759-tajemstvi-budinky-ceska-louka-nemecky-hrob.html Tajemství Budínky: česká louka, německý hrob], jihlavske-listy.cz, 26. října 2009</ref>. V srpnu 2010 došlo na označeném místě k archeologicko-kriminalistickému odkrytí zeminy a skutečně byly nalezeny lidské ostatky, ovšem jen šesti těl. V prosinci 2010 antropologický průzkum zvýšil počet obětí na nejméně 13 osob ve věku 30-60let, všichni muži.<ref>Eliška Kolínková, [http://jihlava.idnes.cz/v-masovem-hrobe-u-dobronina-lezelo-nejmene-13-lidi-zni-zaver-antropologu-1n1-/jihlava-zpravy.asp?c=A101203_133116_jihlava-zpravy_bor V masovém hrobě leželo nejméně 13 lidí], idnes.cz, 3. prosince 2010</ref>
 
Současný Dobronín vznikl 14.&nbsp;prosince 1948 spojením dvou původně německých vesnic – Dobronína (Dobrenz) a [[#Německý Šicendorf|Německého Šicendorfu]] (Deutsch Schützendorf).<ref name="Prchal"/>
== Části ==
=== Německý Šicendorf ===
Německý Šicendorf (něm. ''Deutsch Schützendorf'', též ''Německý Šicndorf'', na levém břehu Zlatého potoka s vlakovou stanicí), též označovaný jako Šicndorf v roce [[1625]] koupil jihlavský měšťan Jan Heidler z Bukova. Od roku [[1678]] jej vlastnili [[Pachtové z Rájova|Jan Pachta z Rájova]].<ref name="II"/> Roku [[1725]] se stal majetkem spolu s panstvím Střítež litoměřického biskupa [[Mořic Adolf Saský|Mořice Adolfa Saského]].<ref name="II"/> V roce [[1748]] patřil knížeti [[Palm-Guldelfingenové|Josefu Karlu Palmovi z Guldenfingenu]], jehož rod se hlásil k majitelům vsi až do roku [[1840]], kdy jej prodal rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. V roce [[1863]] se panství stalo [[fideikomis|fideikomisním]]ním majetkem. Roku [[1874]] tu podnikatel Jaroslav Pittner postavil továrnu na výrobu [[provaz]]ů, kterou po zániku přestavěl na sklárny a brusírnu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Prchal
| jméno = Jan
 
== Literatura ==
* {{citace monografie | jméno = Richard | příjmení = Cíla | odkaz na autora = | titul = 100 let místní dráhy Dobronín | vydavatel = Linda | místo = Polná | rok = 2004 | počet stran = 110 | isbn = 80-239-4393-6 | jazyk = }}
* {{citace monografie | jméno = | příjmení = | odkaz na autora = | titul = 30 let ledního hokeje v Dobroníně 1951-1981 | vydavatel = Oddíl ledního hokeje | místo = Dobronín | rok = 1982 | počet stran = 66 }}
* {{citace monografie | jméno = Herma | příjmení = Kennel | odkaz na autora = | titul = Bergersdorf | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 324 | isbn = 978-80-7432-103-0 | jazyk = česky }}
* {{citace monografie | jméno = Walter | příjmení = Kuba | odkaz na autora = | titul = Historie skláren v Dobroníně | vydavatel = Sklárny Bohemia | místo = Jihlava | rok = 1998 | počet stran = 32 }}
 
=== Externí odkazy ===
{{Mikroregion Polensko}}
{{Okres Jihlava}}
 
{{Geo cz|49|28|45|15|39|02|city(1932)}}
 
[[Kategorie:Vesnice okresu Jihlava]]
1 084 530

editací