Nestandardní režimy v paraglidingu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m ytpo
Řádek 6:
=== Kolaps vrchlíku ===
Ke kolapsu vrchlíku obvykle dojde při letu v turbulentních podmínkách, nebo při chybném kroužení ve stoupavém proudu. Naprosté většině kolapsů lze zabránit tzv. aktivní pilotáží, kdy pilot správnými zásahy do řízení případně vykláněním v sedačce koriguje vliv turbulencí na padákový kluzák.
# '''Asymetrické zaklopení''' je způsobené rozdílnými úhly náběhu na polovinách křídla, přičemž na jedné z nich dojde k zaklopení náběžné hrany. Často taková situace nastane, například pokud pilot špatně krouží v silnějším stoupavém proudu a dostane se do situace, kdy se jedna polovina křídla nachází uvnitř a druhá vně stoupavého proudu. Část plochy padáku zůstavázůstává „zdravá“ a část se vlivem rozdílných úhlů náběhu zaklopí, což má však za následek nerovnováhu sil v horizontální rovině a tím způsobí zatáčení padáku na tu stranu, na které je zaklopená náběžná hrana. Tomuto je třeba zabránit správnou reakcí a zásahem do řízení, tedy přibrzdit řídicí šňůrou tu stranu, která je zdravá, abychom v případě letu poblíž překážky do ní v nekontrolovatelné zatáčce nenarazili. U výkonnější padákových kluzáků může být ještě nutné k regeneraci normálního tvaru vrchlíku „zapumpovat“ řídící šňůrou na zaklopené straně. Kluzáky pro rekreační létání regenerují svůj tvar po asymetrickém zaklopení samy, pokud pilot nezpanikaří a neudělá něco, co vrchlíku v regeneraci zabrání. Než ovšem křídlo svůj tvar zregeneruje, může dojít ke zmíněné rotaci, proto i u rekreačních kluzáků je nutné při asymetrickém zaklapnutí v malé výšce nebo v blízkosti svahu či překážek provést alespoň zmíněné přibržděnípřibrzdění „zdravé“ strany. Tuto reakci by měl pilot provést zcela automaticky, proto je nácvik asymetrického zaklapnutí zařazen do osnovy základního pilotního kursu. Záměrně je možno asymetrické zaklapnutí za účelem nácviku vyvolat stržením A-popruhu na jedné straně kluzáku.
# '''Boční zaklopení''' nastává při běžném letu velmi výjimečně. Příčinou je, pokud se vrchlík dostane do pozice, kdy je vystaven vzdušným proudům o velkém rozdílu vertikálních rychlostí na levé a na pravé straně, mnohem častěji však tato situace vede k běžnému asymetrickému zaklopení. Zatímco u asymetrického zaklopení se zavře především část náběžné hrany a osa, podle které je vrchlík zaklopen v případě většího zaklopení probíhá šikmo, u bočního zaklopení je osa zaklopení rovnoběžná se směrem letu. V případě většího bočního zaklopení může nastat závlek vrchlíku do šňůr a je nutno jej řešit. Nenastane-li závlek, řeší se boční zaklopení stejně jako asymetrické. Nácvik bočního zaklopení se neprovádí.
# '''Čelní zaklopení''' neboli front-stall se může přihodit za letu v turbulentních podmínkách nebo při předběhnutí padáku před pilota. Snížením úhlu proudu nabíhajícího vzduchu se může zaklopit přední náběžná hrana a tím zamezí vnikání vzduchu do padáku. Malé množství vzduchu se tím vyfoukne z padáku a přední strana se zdeformuje. Zvětší se čelní odpor a tím se vrchlík zpomalí, ale pilot letí setrvačností dále a úhel nabíhajícího proudu vzduchu se tak opět zvýší a čelní strana se rozevře a opět vnikne vzduch do nitra padáku. Tím se však padák dále zpomalí, přičemž pilot pokračuje v dopředném pohybu. Pilot se jakoby zhoupne pod padákem nejprve dopředu a poté zpět jako na houpačce. Pokud by pilot špatně zareagoval zásahem do řízení ve fázi kdy je vrchlík za pilotem, může tak velmi efektivně zabránit jeho opětovnému rozletění – viz Full-Stall. Špatně načasovaným přibrzděním a uvolněním řídicích šňůr může v extrémním případě dojít i k razantnímu předstřelu vrchlíku před a pod pilota, s následným pádem pilota kolem vrchlíku a zamotáním do nosných šňůr. To však záleží na kategorii padákového kluzáku a za jakých podmínek se vše odehraje. Na kluzáku určeném pro začátečníky a rekreační létání při frontstallu stačí, když pilot uvolní řízení a vrchlík se musí zregenerovat sám. Předstřel po regeneraci vrchlíku je na těchto křídlech nevýrazný a za běžných podmínek není potřeba ho brzdit. Naopak je důležité nechat křídlo získat rychlost. Brzdit je nutné jen ve výjimečných případech, například kdyby vrchlík zrovna vlétal do silného klesavého proudu. Případný další front-stall je však mnohem menší problém, než nechtěné přetažení do fullstallu, takže platí, že pokud pilot nemá jasný důvod předstřel brzdit, je lépe při předstřelu nechat řízení uvolněné až do chvíle, kdy se pilot znova zhoupne pod vrchlík a pak pokračovat v normálním letu. Záměrně je možno front-stall za účelem nácviku vyvolat symetrickým stržením obou A-popruhů.