Wikipedie

Kunčice pod Ondřejníkem: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m náhrada souřadnicové šablony; kosmetické úpravy
Řádek 10:
| obyvatelé = 2 137
| obyv.datum = 1. 1. 2010
| zeměpisná šířka = 49.5411111
| zem.šíř = 49° 32’ 28’’
| zeměpisná délka = 18.2811111
| zem.dél = 18° 16’ 52’’
| PSČ = 739 13
| početzsj = 5
Řádek 19:
| web = www.kuncicepo.cz
| úř.web =
| email = obecni.urad@kuncicepo.cz
| starosta = Ing. Tomáš Hrubiš
| foto = Image:Kunčice pod Ondřejníkem, Skalka.jpg
Řádek 25:
| znak = Image:Kunčice pod Ondřejníkem CoA.svg
| vlajka = Image:Kuncice_pod_Ondrejnikem_CZ_flag.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Kunčice pod Ondřejníkem |lat_deg=49 |lat_min=32 |lat_sec=28 |lon_deg=18 |lon_min=16 |lon_sec=52 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0802 598356
| NUTS4 = CZ0802
Řádek 51:
 
=== Rozvoj turistického ruchu ===
Ustupující těžba uvolnila místo rozvoji turistického ruchu. První hosté začali přijíždět na "letní byt" s dokončením tratě [[Bílsko]]-[[Kojetín]] v roce [[1888]], které do té doby řídce obydlenou horní část obce spojilo s průmyslovými městy severní [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]] s [[Moravská Ostrava|Moravskou Ostravou]] v čele. Zprvu příslušníci vyšších tříd nejen ostravské společnosti přespávali v pronajatých pokojích ve skromných domech místních obyvatel, posléze začali v prostoru mezi kunčickým nádražím a dnešním [[Beskydské rehabilitační centrum|Beskydským rehabilitačním centrem]] stavět své více či méně výstavné vily. Zvýšený pohyb lidí zaregistroval a využil majitel dvora Wernerovice Ferdinand Brázda. Na svém statku r. [[1889]] otevřel hostinec "Unter den Linden" (Pod Lipkami) a koloniál pro potřeby přibývajících letních hostů. Po smrti Ferdinanda Brázdy r. [[1896]] jeho manželka Klaudie prodala dvůr s hostincem manželům Dočekalovým z [[Ostrava|Ostravy]]. Ti nechali po pravé stravě silnice z [[Frýdlant nad Ostravicí|Frýdlantu]] postavit r. [[1898]] jednopatrový Hotel Skalku, budovu koupelen a celý prostor mezi těmito budovami parkově upravili. Nákladná výstavba přivedla majitele do dluhů a objekty byly ve dražbě r. [[1902]] prodány MUDr. Janu Mayi, který zde založil hornické sanatorium. Název Hotel Skalka přešel r. [[1911]] na zařízení o několik metrů dále po levé straně, kde provozovna funguje dodnes
 
Zanedlouho letní hosté začali stavět své vlastní rekreační objekty. Prvním z těchto domů byla "Villa Rosen" rodinného přítele Brázdových Emila Christopha, mj. stavitele dřevěné kaple v areálu postavena r. [[1897]]. Dnes na jejím místě stojí moderní budova Domu Pionýrů Frýdek - Místek z roku [[1970]], která však respektuje půdorys původní vily. Následovala vila Dominika Werlika [[1898|(1898)]], vila pplk. Navrátila [[1898|(1898)]], roubená vila stavitele Ferdinanda Tichého [[1899|(1899)]], vila manželů Jurečkových [[1899|(1899)]] a dnes neexistující Parmova vila [[1899|(1899)]]. V novém století se výstavba ještě zrychlila a slibný vývoj přerušila až první světová válka. Za všechny vily vybudované v této době uveďme mimořádně hodnotný secesní dům "Waldhaus Glassner" [[1902|(1902)]] vrchního stavebního rady Carla Glassnera nebo dřevěnou vilu Šárka poslance a advokáte JUDr. Fajfrlíka dle návrhu Dušana Jurkoviče z roku [[1903]].
 
Po skončení [[První světová válka|první světové války]], v období [[Konjunktura|konjunktury]] 20. let se znova začíná s výstavbou vil. Jedním z nejvýznamnějších a nejzámožnějších majitelů vil byl Ing. Dr. h. c. Edward Šebela, generální ředitel Vítkovické báňské a hutní společnosti, jenž zakoupil starší vilu Jana Jaterky s rozsáhlými pozemky, které byly r. [[1926]] parkově upraveny a vila nákladně přestavěna. Roku [[1948]] byla odkoupena státem<ref>Jan Folprecht, Lázně Skalka s. 52, PROPIS 2001</ref>. R. [[1960]] byla znovu rozšířena jako Rekreační středisko karvinských elektráren. V dnešní době je v soukromých rukou a funguje jako penzion Karolina, avšak park okolo je opuštěn a zanedbán. Velmi zajímavou stavbou je také vila Dr. Ing. Rudolfa Zankla, generálního tajemníka a německého vedoucího Vítkovických kamenouhelných dolů. Má kruhový půdorys a osou domu je komín se středoným krbem. Postavena byla v roce [[1928]].
Řádek 81:
<references />
 
=== Souřadnice ===
<references group="souř" />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Folprecht | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Folprecht | titul = Lázně Skalka | vydavatel = Propis | místo = Ostrava | rok = 2001 | počet stran = 70 }}
* {{Citace monografie | příjmení = Pustka | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Pustka | titul = Staré paměti Kunčic pod Ondřejníkem | vydavatel = obec Kunčice pod Ondřejníkem | místo = Český Těšín | rok = 1994 }}
 
{{commonscat|Kunčice pod Ondřejníkem}}
{{Geo cz|49|32|28|18|16|52|city(2016)}}
{{Pahýl}}
{{Okres Frýdek-Místek}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kunčice_pod_Ondřejníkem“