Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 82 bajtů ,  před 7 lety
m
náhrada souřadnicové šablony; kosmetické úpravy
| obyvatelé = 295
| obyv.datum = 2005
| zeměpisná šířka = 49.2938889
| zem.šíř = 49° 17' 38" s. š.
| zeměpisná délka = 15.9847222
| zem.dél = 15° 59' 5" v. d.
| nad.výš = 500
| PSČ = 675 04
| email = ou.hodov@horacko.cz
| starosta = Pavel Klíma
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Hodov |lat_deg=49 |lat_min=17 |lat_sec=38 |lon_deg=15 |lon_min=59 |lon_sec=5 |float=center }}
}}
[[Soubor:Center of Hodov, Czech Republic.jpg|thumb|Centrum Hodova v zimě]]
 
== Historie ==
První zmínka o obci pochází z roku [[1349]]. Do té doby Hodov náležel panství [[tasov (okres Žďár nad Sázavou)|tasovtasovskému]]skému; roku 1349 se [[Jan z Tasova]] zřekl větší části vsi s příslušenstvím ve prospěch [[Beneš z Meziříčí|Beneše z Meziříčí]], menší část pak přenechal [[Ondřej z Okárce|Ondřeji z Okárce]]. Meziříčský díl s lesem „Hodovská odchozí“ postoupil roku [[1371]] [[Jan ml. z Meziříčí]] [[Jan Starší z Meziříčí|Janovi st.]] a dědicům. Roku [[1416]] [[Lacek z Kravař]] na Meziříčí zapsal [[Anna z Meziříčí|Anně]], dceři Jana z Meziříčí, manželce [[Leopold Krajíř z Krajků|Leopolda Krajíře z Krajků]], všechny meziříčské statky: Hodov, [[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]] a [[Olší nad Oslavou|Olší]] s příslušenstvím jako její věno. Roku [[1447]] pak [[Jiří z Kravař]] převedl mimo jiné i hodovskou část na [[Jana st. z Lomnice]]. Majitel [[Budišov]]a, [[Beneš z Boskovic]], žaloval roku [[1459]] Jana z Pernštejna, že zakázal lidem z Hodova odvádět desátky budišovskému faráři, ale sám pro sebe je vybíral a dával vybírat. Pro neplacení desátků byli Hodovští dáni do [[církev]]ní [[klatba|klatby]]. Beneš se proto s Janem z Pernštejna v [[Prostějov]]ě dohodli, že první z nich se postará, aby z nich byla klatba sňata a že druhý zajistí, aby se opět začaly platit [[desátek|desátky]] církvi. Po Janově smrti připadl Hodov jako část meziříčského statku synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z Pernštejna ves prodali [[Zikmund Heldt z Kementu|Zikmundu Heldtovi z Kementu]] ([[1552]]). Za Berků z Dubé a z Lipého byl Hodov odloučen od vzdálenějšího Meziříčí k bližšímu Budišovu, u něhož trvá doposud, maje stejnou vrchnost. Ve druhé polovině [[19. století]] došlo k velkému rozvoji v celé tehdejší společnosti. Velký rozmach obce nastal v druhé polovině 19. století. V roce [[1890]] bylo v obci 84 domů a žilo zde 533 obyvatel, později v roce [[1900]] zde žilo 520 obyvatel a bylo tady 83 domů. V roce [[1817]] byla zahájena výuka ve [[škola|škole]]. Vytvořil se obraz obce, který trvá dodnes bez podstatných změn.
 
{| class="wikitable" style="text-align:right"
 
== Služby ==
Hodov nabízí, stejně jako mnoho dalších vesnic této velikosti, poměrně velké množství služeb. Mezi ty základní patří obchod se smíšeným zbožím. V stejné budově naleznete také pobočku [[Česká pošta|České pošty]]. Kulturním účelům v obci pak slouží také kulturní dům vybudovaný v letech [[1948]] - [[1950]], kde se několikrát do roka pořádají taneční zábavy či různá vystoupení malých dětí. Hodov měl jako jeden z prvních v okolí kvalitní udržované travnaté hřiště, v současnosti se staví další, tréninkové, a do budoucna se plánují [[tenis]]ové kurty. Součástí školního areálu je také malé hřiště na [[nohejbal]] či pískoviště pro školku a často využívaná točitá skluzavka. Třebíčsko se může chlubit množstvím umělých vodních ploch; Hodov není výjimkou. Na území obce se nachází čtyři rybníky (Obecník I, II, Na Dědině, Za Kravínem), z nichž Obecník I a II a rybník Za Kravínem zadržují užitkovou vodu a v parných letních dnech slouží jako koupaliště a na rybníku Na Dědině se téměř nepřetržitě celou zimu bruslí.
 
== Zajímavosti ==
{{Pahýl}}
{{Okres Třebíč}}
{{Geo|49_17_38_N_15_59_05_E_type:city(750)|49° 17' 38" s. š., 15° 59' 5" v. d.}}
 
{{Portály|Geografie}}
1 084 684

editací