Dějiny Rakouska: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fixlink |
m link fix |
||
Řádek 1:
{{Dějiny Rakouska}}
'''Dějiny Rakouska''' úzce souvisí s dějinami okolních současných států, neboť současná hranice [[Rakousko|Rakouska]] vznikla až po [[první světová válka|první světové válce]]. V [[starověký Řím|době římské]] se na území dnešního Rakouska rozkládaly tří [[římské provincie]], z nichž nejvýznamnější bylo [[Noricum]]. Od poloviny [[4. století]] na toto území přicházeli [[Germáni]], jež přispívali k oslabení moci římské říše. Římané se z této oblasti stáhli roku [[476]] a namísto nich se zde začali objevovat [[Bavoři]] a [[Slované]]. Bavoři se záhy dostali pod vliv [[franská říše|franské říše]], nedokázali však zabránit Slovanům, aby si zde vytvořili své [[karantánské knížectví]]. Bavoři získali převahu až v polovině [[8. století]], Karantánii ovládli, sami se však roku [[757]] dostali do područí franské říše.
Řádek 122 ⟶ 123:
Karel Štýrský mezitím přetvořil Vnitřní Rakousy v kompaktní celek a kvůli neustálé hrozbě tureckých vpádů vybudoval soustavu pevností. Většinou protestantské stavy si však své výsady ponechaly. Ferdinand Tyrolský oproti tomu proti protestantům postupoval rázně, převážně katolické Tyroly navíc nebyly bezprostředně ohrožovány osmanskými výboji. Po smrti Ferdinanda Tyrolského roku 1595 se ovšem rozpoutaly spory o jeho dědictví mezi Rudolfem II. a Karlem Štýrským. Napětí v habsburském rodě se zvýšilo také kvůli ambicióznímu [[Matyáš Habsburský|Matyášovi]], jenž získal místodržitelství v Dolních a Horních Rakousích i královských Uhrách. Krom Tyrolska rostlo v habsburských zemích náboženské i sociální napětí: v letech 1594–1597 se v Dolních i Horních Rakousích rozpoutalo selské povstání, jež bylo nakonec krutě potlačeno; Ferdinand Štýrský zase ve své državě prosazoval tvrdou rekatolizaci.<ref>''Dějiny Rakouska''. S. 248–261.</ref>
Rudolfovi bránila duševní choroba plně vládnout, a iniciativu proto převzal vládu Matyáš, jenž ovládl Horní a Dolní Rakousy, Uhry (krom Sedmihradska, které ponechal Bočkajovi) a Moravu. Rudolfovi zůstal jen titul císaře a vláda v [[České království|Čechách]], ve [[Slezsko|Slezsku]] a [[Lužice|Lužicích]], nakonec se však po [[
[[Soubor:Kaiser-Leopold1.jpg|thumb|upright|left|Leopold I., za jehož vlády se rakouské země opět sjednotily]]
| |||