Echolokace: Porovnání verzí

'''Echolokace''' je postup, kdy se vysílaný [[zvuk]] od předmětu odrazí zpět do místa vysílání, kde je zpětně zachycen. Z celkového času, který uplyne od okamžiku vyslání zvukové [[vlna|vlny]] (obvykle [[Kmitočtové pásmo|vysokofrekvenčního]] zvuku) do okamžiku zpětného příjmu odražené vlny (ozvěny neboli echa), se dá spočítat [[vzdálenost]] alokovaného předmětu. Tento princip využívají některé specializované elektronické přístroje, například [[sonar]]y. Princip echolokace je využiván pro měření hloubky [[moře]].

Echolokaci využívají také [[savci]] a to nejvíce [[kytovci]] (''Cetaceae'') a [[letouni]] (''Chiroptera''). Echolokace byla spolehlivě dokázána nejdříve u [[netopýr]]ů S. Dijgraafem roku 1947, i když poznatky, že netopýři se dokáží orientovat i bez zraku jsou staršího data. U kytovců byla echolokace prokázána následně v roce 1953 W. Schevillem a B. Lawrenceovou. Kytovci i letouni používají svůj biologický tělesný [[sonar]] pro vyhledávání potravy, komunikaci s okolím a orientaci v prostoru.

 

[[tr:Ekolokasyon]]

[[uk:Ехолокація тварин]]