|
Aleš Prokůpek má velice chlupatou díru a holé ouško :DD
{{Infobox chráněné území v Česku
| typ = PR
| název = Vápenka
| foto = Vápenkales.JPG
| popis = Bukový les v přírodní rezervaci Vápenka
| vyhlášena = [[17. duben|17. dubna]] [[1969]]
| vyhlásil = [[Ministerstvo kultury ČSR]]
| úsop = 488
| lokalita = [[Krásná Lípa]]
| výška = 465 - 530<ref name="AOP"/>
| výměra = 12,0917 ha
| okres = Děčín
| poznámky =
| commons = Category:Vápenka (Krásná Lípa)
| loc-map = {{LocMap|Česko|lat_deg=50|lat_min=54|lat_sec=44|lon_deg=14|lon_min=30|lon_sec=35|caption=|label=Vápenka|mark=Green pog.svg|relief=1|position=bottom}}
}}
'''Vápenka''' je [[přírodní rezervace]] na severu [[Česko|České republiky]], v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], ve východní části [[okres Děčín|okresu Děčín]], jihozápadně od města [[Krásná Lípa]]. Má evidenční číslo 488 a nachází se na území [[Chráněná krajinná oblast Lužické hory|Chráněné krajinné oblasti Lužické hory]]. Předmětem ochrany jsou druhově bohaté lesní porosty květnatých [[bučina|bučin]], které rostou na [[jura|jurských]] [[vápenec|vápencích]], které se vyskytují na jižním svahu [[Vápenný vrch (Lužické hory)|Vápenného vrchu]].
Na místě [[lužický zlom|lužického přesmyku]] se zde stýkají [[žula|žulové]] horniny [[lužický pluton|lužického plutonu]], [[křída|křídové]] [[pískovec|pískovce]] a na povrch vyvlečené malé kry jurských a [[perm]]ských hornin, kterými v [[třetihory|třetihorách]] pronikly [[čedič]]ové [[vulkanit]]y. Na území rezervace tak došlo k jedinečnému styku všech geologických jednotek, které se vyskytují v severních Čechách.<ref name="luz"/> [[štola|Štoly]] na území rezervace jsou zimovištěm [[netopýři|netopýrů]].
Z rostlin se na území rezervace vyskytuje [[lýkovec jedovatý]] (''Daphne mezereum''), [[vraní oko čtyřlisté]] (''Paris quadrifolia''), [[žindava evropská]] (''Sanicula europaea''), [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos'') a [[kyčelnice cibulkonosná|cibulkonosná]] (''Dentaria bulbifera''), [[kruštík širokolistý]] (''Epipactis helleborine''), [[bradáček vejčitý]] (''Listera ovata'') a velmi vzácně zde roste i [[hadí jazyk obecný]] (''Ophioglossum vulgatum'').
== Poloha a vymezení ==
Lokalita se nachází na území města [[Krásná Lípa]], v katastrálním území [[Kyjov (Krásná Lípa)|Kyjov u Krásné Lípy]], poblíž silnice III. třídy 2652 mezi Krásnou Lípou a obcí [[Doubice]]. Přírodní rezervace se nachází dále v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída a v [[Ptačí oblast Labské pískovce|Ptačí oblasti Labské pískovce]].<ref name="AOP"/> Z geomorfologického hlediska se nachází v [[Lužické hory|Lužických horách]], je součásti [[Jedlovský hřbet|Jedlovského hřbetu]]. Celou přírodní rezervaci tvoří lesní půda a dle plánu péče má rozlohu 12,0197 ha.<ref name="plan"/> Z klimatického hlediska se přírodní rezervace nachází v mírně teplé oblasti, ve vlhkém okrsku s mírnou zimou,<ref name="AOP"/> průměrné srážky jsou 850 mm ročně, průměrná roční teplota 7 °C. Rezervace se nachází v přírodní lesní oblasti [[Lužická pískovcová vrchovina]].<ref name="plan">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hrozek a kol.
| jméno = Alexandr
| odkaz na autora =
| titul = Plán péče o přírodní rezervaci Vápenka na období 1.1.2006 - 31.12.2015
| url = http://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/index.php?frame&ID=10768
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2012-3-20
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref>
Rezervace se nachází na jižní straně [[Vápenný vrch (Lužické hory)|Vápenného vrchu]] o nadmořské výšce 548 metrů, který se dříve jmenoval Maškův vrch.<ref name="luz"/> Chráněná oblast se rozprostírá v nadmořské výšce 465 až 530 metrů nad mořem, vrchol kopce je tak již mimo její území.<ref name="AOP">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Charakteristika území
| url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=488
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2012-3-20
| vydavatel =
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
Vápenka byla vyhlášena výnosem [[Ministerstvo kultury České socialistické republiky|Ministerstvem kultury České socialistické republiky]] ze dne 20. ledna 1969 č.j. 13 365/68-II/2 o zřízení státní přírodní rezervace Vápenka.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Věstník Ministerstva životního prostředí (2007/01) Leden 2007 Ročník XVII částka 1
| url = http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/F1A652CD166F39A9C12572590045DC27/$file/vestnik-1-2007_web.pdf
| datum vydání = 2007
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2012-3-19
| vydavatel = MŽP
| místo = Praha
| druh nosiče = pdf
| strany = 15
| jazyk = česky
}}</ref> Vyhláškou [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstva životního prostředí České republiky]] číslo 395/92 Sb. byla převedena do kategorie přírodní rezervace. Dnes se nachází ve správě [[Chráněná krajinná oblast Lužické hory|CHKO Lužické hory]].
== Historie ==
Jurský vápenec se na Vápenném vrchu začal těžit již v roce 1641. Lomy s vápenkou byly vrchnostenský podnik [[Kinští|Kinských]] a jednalo se o součást velkostatku [[Česká Kamenice]]. Nejintenzivněji se vápenec těžil ve 2. polovině 19. století. V letech 1868 až 1869 nechal majitel panství Kinský postavit vápenku a dům pro vápeníka. Vznikly dva lomy, Starý a Nový lom, které byly propojeny štolou. Další štola vedla ze Starého lomu do kamenných pecí. Pravděpodobně s výstavbou nové pece došlo k zahloubení Starého lomu a k vyražení první dopravní štoly, kterou byl vytěžený materiál vyvážen po úzkorozchodné drážce o rozchodu 500 mm.<ref name="brzak">{{Citace monografie
| příjmení = Brzák
| jméno = Přemysl
| příjmení2 = Fabiánek
| jméno2 = Otakar
| příjmení3 = Havránek
| jméno3 = Petr
| odkaz na autora =
| titul = Podzemí Šluknovska a Lužických hor
| vydání = 1
| vydavatel = ZO ČSOP Netopýr Varnsdorf ve spolupráci s Klubem českých turistů Krásná Lípa
| místo = Krásná Lípa
| rok = 2007
| strany = 59 až 60
| isbn = 978-80-254-0668-7
}}</ref> Po dotěžení byla do prostoru Nového lomu vyražena druhá štola, kterou bylo ložisko na povrch otevřeno nálevkovitým komínem. Vápenec se využíval jako hnojivo, ale i k stavebním účelům. Vrstva těžených vápenců měla mocnost asi 15–20 metrů. Protože při těžbě byla v lomech nalezena [[olovo|olověná]] ruda, povolal sem kníže Kinský v roce 1890 horníky z Příbrami, kteří v Novém lomu vyhloubili 34 metrů hlubokou šachtu. Našli v ní olovo se stopami [[stříbro|stříbra]], [[měď|mědi]] a [[zinek|zinku]]. Ruda nebyla příliš bohatá a od dolování bylo z ekonomických důvodů brzy upuštěno. Provoz vápencových lomů byl definitivně ukončen v roce 1929.<ref name="luz">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kühn
| jméno = Jiří
| odkaz na autora =
| titul = Vápenný vrch - Vápenka
| url = http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmvapec
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2012-3-19
| vydavatel = Jiří Kühn, 1997-2012
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref>
V roce 1932 byla provedena detailní [[petrografie|petrografická]] studie sopouchu v Starém lomu.
V padesátých letech 20. století se znovu začalo uvažovat o těžbě vápence pro použití v [[zemědělství]] jako hnojiva. Finanční náklady na uvedení do provozu byly značné a výtěžnost bez náročného geologického průzkumu nejistá, tudíž bylo znovuotevření lomu v roce 1963 definitivně zamítnuto.<ref name="plan"/> V roce 1993 bylo vyústění první dopravní štoly ve Starém lomu opatřeno portálem s uzamykatelnou [[mříž]]í, v roce 2003 byla instalována mříž i ve vstupu ve Starém lomu.<ref name="brzak"/>
== Přírodní poměry ==
=== Geologie ===
[[Soubor:Vápenka, vápenec.JPG|náhled|Nový lom v přírodní rezervaci]]
Přírodní rezervace se rozprostírá v oblasti podél [[Lužický zlom|lužického přesmyku]].<ref group="A">V geologické literatuře je častěji používán název lužická zlomová zóna z důvodu několikafázového vývoje charakteru pohybu na zlomu v různém čase.</ref> Zlomová zóna dosahuje délky asi 110 km a probíhá od [[Drážďany|Drážďan]] po [[Jičín]]. Mezi Drážďany a [[Jítrava|Jítravou]] má charakter plochého přesmyku, kdy došlo ve starších [[třetihory|třetihorách]] k nasunutí severní kry lužického masívu, který je zde tvořen [[slída|dvojslídným]] až [[biotit]]ickým středně zrnitým [[granodiorit]]em, na jižněji ležící pískovce. V období [[Třetihory|třetihor]] došlo ke změně pohybu a došlo k přesmyku, při kterém byly podél zlomu vytaženy do vyšších poloh [[jura|jurské]] [[vápenec|vápence]], ale i [[perm|permské]] horniny, zastoupené zde jak vulkanity, tak i sedimenty. Maximální mocnost jurských sedimentů je 80 metrů.<ref name="brzak"/> Pruh permských hornin je sledovatelný v délce 1,2 km a šířce 30 až 130 metrů. Výchozy jurských hornin jsou kratší, mají délku asi 800 metrů, šířka je menší než 200 metrů. Hranice jury je možno sledovat pouze na východním svahu Starého lomu a kry jury obklopují z východu a z jihu křídové sedimenty, které nemají přirozené výchozy.<ref name="brzak"/>
Jura i perm se zde nacházejí v několika menších tektonických krách. V okolí se vyskytují [[granitoid|granitoidy]] lužického plutonu a mocné [[křída|křídové]] sedimenty, což oblast činí velmi geologicky komplikovanou. Z hornin se zde vyskytuje [[vápenec]], [[dolomit]], [[pískovec]], [[žula|granit]], [[porfyr]] a [[bazanit]].
Na východním okraji Starého lomu je [[sopouch]] kruhového průřezu o průměru 5 až 6 metrů. Je tvořen vulkanickou komínovou [[brekcie|brekcií]], která je stmelena jemnozrnným až celistvým čedičem s [[vyrostlice]]mi [[amfibol]]u.<ref name="brzak"/> V jurských sedimentech byla zjištěna hydrotermální [[mineralizace]] ve formě [[Impregnace (geologie)|impregnací]] a [[žilník]]ů se [[sulfid]]y mědi, olova a zinku – [[galenit]], [[chalkopyrit]], [[sfalerit]], [[tennatit]] a [[chalkozín]].<ref name="brzak"/> Vyskytuje se zde i [[azurit]] a [[malachit]], ale jejich výskyt nedosahuje ekonomických parametrů, aby se vyplatila těžba.<ref name="brzak"/>
V 19. století byly otevřeny v jurských vápencích lomy, které umožnily geologickou dokumentaci lokalit. Dnes jsou lomy zarostlé vzrostlým lesem. Spodní část sedimentárního sledu tvoří pískovce (dosahují až mocnosti 10 m), v nadloží jsou [[dolomit]]y a vápence, které dosahují až 100 m.<ref name="geo_ČR">{{Citace monografie
| příjmení = Chlupáč
| jméno = Ivo a kolektiv
| odkaz na autora = Ivo Chlupáč
| titul = Geologická minulost České republiky
| vydání = 1
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2002
| strany = 249
| isbn = 80-200-0914-0
}}</ref>
Z [[paleontologie|paleontologických]] jevů jsou zde četné [[ichfosilie]] [[Planolites]] (představují tunely po pojídačích sedimentu), bylo zde nalezeno i několik [[inoceram]]ů (mořských plžů), které zařazují zdejší [[sediment]]y na rozhraní teplického a březenského souvrství.<ref name="brzak"/>
=== Flora ===
[[Soubor:Vápenka - štola.JPG|náhled|Zamřížovaný vstup do štoly v přírodní rezervaci Vápenka]]
Oblast je bohatá nejen geologicky, ale i z botanického hlediska. Většina území je porostlá smrkovým lesem, ale částečně je zde zachována i původní květnatá bučina, která místy přechází do [[suťový les|suťových lesů]].<ref name="plan"/> Porost lesu je z 54,3 % tvořen [[smrk ztepilý|smrkem ztepilým]] (''Picea abies''), z 19,7 % [[buk lesní|bukem lesním]] (''Fagus sylvatica''), z 8,8 % [[javor klen|javorem klenem]] (''Acer pseudoplatanus''), dále zde roste [[jasan ztepilý]] (''Fraxinus excelsior'') , [[modřín opadavý]] (''Larix decidua''), [[jedle bělokorá]] (''Abies alba''), [[jilm horský]] (''Ulmus glabra'') a [[bříza bělokorá]] (''Betula pendula''). Přirozené ideální zastoupení dřevin by mělo být tvořeno 59,7 % bukem lesním a 28,4 % jedlí bělokorou. V rezervaci se má v budoucnosti nahodile těžit pouze smrk.<ref name="plan"/>
V bylinném patru rostou [[kruštík širolistý]] (''Epipactis helleborine''), [[konvalinka vonná]] (''Convallaria majalis''), [[okrotice červená]] (''Cephalanthera rubra''), [[bradáček vejčitý]] (''Listera ovata''), [[lýkovec jedovatý]] (''Daphne mezereum''), [[vstavač plamatý]] (''Orchis maculata''), [[hrachor jarní]] (''Lathyrus vernus''), [[samorostlík klasnatý]] (''Actaea spicata''), [[mařinka vonná]] (''Galium odoratum'') a kapradina [[žebrovice různolistá]] (''Blechnum spicant'').<ref name="666kras">{{Citace monografie
| příjmení = Soukup
| jméno = Vladimír
| příjmení = David
| jméno = Petr
| odkaz na autora =
| titul = 666 přírodních krás České republiky
| vydání = 1
| vydavatel = Kartografie Praha
| místo = Praha
| rok = 2005
| strany = 127
| isbn = 80-7011-717-6
}}</ref> Dožívající bukový porost v rezervaci je nejstarší v [[Chráněná krajinná oblast Lužické hory|Chráněné krajinné oblasti Lužické hory]], k 1. lednu 2006 se udával věk na 206 let.<ref name="plan"/>
=== Fauna ===
Staré důlní štoly slouží pro přezimování netopýrů. Od roku 1990 je tato lokalita zoology monitorována a byl tu zjištěn výskyt celkem deseti druhů netopýrů, například [[netopýr velkouchý|netopýra velkouchého]] (''Myotis bechsteinii''), [[netopýr řasnatý|řasnatého]] (''Myotis nattereri'') a [[netopýr černý|černého]] (''Barbastella barbastellus'') a [[vrápenec malý|vrápence malého]] (''Rhinolophus hipposideros''). Na vstupech do štol jsou instalovány mříže, aby netopýři nebyli rušeni při přezimování.<ref name="plan"/><ref name="priroda.cz">{{Citace elektronické monografie
| titul = Lužické hory - Přírodní rezervace Vápenka
| url = http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=238
| datum přístupu = 2011-04-30
| vydavatel = priroda.cz
| jazyk = česky
}}</ref> Ze savců zde byl dále potvrzen výskyt [[plch velký|plcha velkého]] (''Gris gris''). Z chráněných živočichů se zde dále vyskytuje [[ještěrka obecná]] (''Lacerta agilis''), [[ještěrka živorodá]] (''Lacerta vivipara''), [[slepýš křehký]] (''Anguis fragilis'') a [[ropucha obecná]] (''Bufo bufo'').<ref name="plan"/> V okolí hnízdí mnoho druhů ptáků a vyskytují se tu nejen vzácní motýli jako [[martináč bukový]] (''Aglia tau'') a [[otakárek fenyklový]] (''Papilio machaon''), ale například i [[můra sklepní]] (''Scoliopteryx libatrix''). Rezervaci navštěvuje [[jelen lesní|jelení]] a [[srnec obecný|srnčí]] zvěř, podsadby jedle bělokoré je nutné chránit oplocením.<ref name="plan"/>
== Ochrana ==
[[Soubor:Vápenka, Nový lom.JPG|náhled|Nový lom]]
Předmětem ochrany jsou druhově bohaté lesní porosty charakteru květnatých [[buk lesní|bučin]] (''Dentario enneaphylli-Fagetum'') na vyvlečené kře jurských vápenců, místy s přechodem do suťových lesů. Dále se jedná o významnou geologickou lokalitu na [[lužický zlom|lužickém přesmyku]], jedná se o styk všech hlavních geologických jednotek severních Čech. Přírodní rezervace je i významným zimovištěm [[netopýři|netopýrů]].<ref name="plan"/> Dlouhodobým cílem je dosažení lesa směřujícího k pralesu a zabezpečení stanovištních podmínek, nutných k zachování význačných chráněných druhů. V minulosti mělo místní myslivecké sdružení v rezervaci [[krmelec]], který byl přemístěn mimo rezervaci, z důvodu snížení okusu mladých stromků.<ref name="plan"/> Dalším rizikem je zakládaní černých skládek v lomech.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vápenka - Všeobecná charakteristika
| url = http://lokality.geology.cz/30
| datum přístupu = 2012-04-24
| vydavatel = Česká geologická služba
| jazyk = česky
}}</ref>
== Turistika ==
Kolem přírodní rezervace prochází silnice z [[Doubice]] do [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]] sedlem mezi [[Široký vrch (Lužické hory)|Širokým vrchem]] a Vápenným vrchem. Dále se přírodní rezervace nachází na zelené turistické značce mezi Krásnou Lípou a [[Doubice|Doubicí]].
K nedalekému rozcestníku „Nad Vápenkou“ vede [[cyklotrasa číslo 211]] v úseku mezi Krásnou Lípou a [[Rybniště]]m. Přímo přírodní rezervací vede [[Köglerova naučná stezka]], která v ní má tři zastavení, o lužickém zlomu, o význačných druzích rostlin a o těžbě vápence.<ref>{{Citace monografie
| titul = Mapa Köglerova naučná stezka Krásnolipskem
| vydání = 1
| vydavatel = Město Krásná Lípa
| místo = Krásná Lípa
| rok =
| strany =
| isbn =
}}</ref>
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="A"/>
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Seznam chráněných území v okrese Děčín]]
* [[Národní park České Švýcarsko]]
* [[Lužický zlom]]
=== Externí odkazy ===
{{commonscat|Vápenka (Krásná Lípa)|Vápenka (přírodní rezervace)}}
* {{cs}} [http://lokality.geology.cz/30 Popis lokality na stránkách geology.cz]
* {{cs}} [http://www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/chranena-uzemi-a-rezervace/ceske-svycarsko/prirodni-rezervace-vapenka.html Popis přírodní rezervace Vápenka stránkách Libereckého kraje]
* {{cs}} [http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmvapec Podrobný popis lokality na stránkách Lužických hor]
{{geo cz|50|53|47.241|14|28|42.740}}
[[Kategorie:Přírodní rezervace v okrese Děčín]]
[[Kategorie:CHKO Lužické hory]]
[[Kategorie:Lesy v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Krásná Lípa]]
| 