Verze z 28. 7. 2012, 20:29 editovat EmausBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 256 394 editací m r2.7.2+) (Robot: Upravuji el:Ιωάννης Α΄ της Βρεττάνης ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 10. 2012, 20:21 editovat zrušit editaci Meluzína (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 50 396 editací drobné úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Jean Ier le Roux.png\|thumb\|upright\|Jan Bretaňský ''(nákres vitráže v Chartres)'']] {{Příbuzenstvo\|příbuzenstvo= {{Příbuzný\|otec\|[[Petr I. Bretaňský]]}} {{Příbuzný\|matka\|[[Alix z Thouars]]}} Řádek 11 ⟶ 12: {{Příbuzný\|syn\|Mikuláš}} {{Příbuzný\|syn\|Robert}} }} }}'''Jan I. Bretaňský''', (''[[francouzština\|fr.]] Jean le Roux'' (1217/1218 {{nejisté datum\|narození}} - [[8. říjen\|8. října]] [[1286]], [[Fréhel]])<ref name = "fmg">[http://fmg.ac/Projects/MedLands/BRITTANY.htm#JeanIdied1286B www.fmg.ac]</ref>) byl [[seznam bretaňských vévodů\|vévoda bretaňský]], hrabě z Richmondu, účastník poslední [[osmá křížová výprava\|kruciáty Ludvíka IX.]] a autor dvorské poezie.<ref name>{{Citace monografie \| příjmení = Galliou \| jméno = Patrick \| příjmení2 = Jones \| jméno2 = Michael \| titul = Bretonci\| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny \| místo = Praha \| rok = 1998 \| počet stran = \| isbn = 80-7106-202-2 \| strany = 256}}</ref> == Život == Řádek 19 ⟶ 20: Jan se svého dědictví ujal roku [[1237]]<ref name = "Bretonci">Bretonci, str. 211</ref> a zůstal věrný politice svého otce. Vůči šlechtě a církvi se choval sice stejně, ale poněkud taktičtěji a postupně se mu podařilo se svými nepřáteli smířit nebo je porazit na bitevním poli<ref name = "Bretonci"/> jako se to stalo Petrovi z Craonu. V letech 1240-41 se rozhořel spor mezi vévodou a nespokojeným Hervém z Léonu a poté pětiletý konflikt s Oliverem z Clissonu a Eudem z Pontchâteau. Roku 1257 se vévoda pomstil Alanovi z Avagouru na městě [[Dinan]], které vyplenil.<ref>Bretonci, str. 213</ref> Bylo jeho zvykem využívat finanční neschopnosti svých odbojných vazalů a získával tak jejich majetky pro sebe či své příbuzné. Roku 1240 nechal z Bretaně vyhnat Židy a bojoval proti lichvě.<ref>Bretonci, str. 212</ref> ~~Jan~~Zúčastnil se ~~zúčastnil~~ tuniské kruciáty krále [[Ludvík IX. Francouzský\|Ludvíka IX.]] a podařilo se mu z válečného dobrodružství vyváznout ve zdraví. Ovšem dluhy, které nadělal společně se svými vojáky, nebyly splaceny ještě roku 1312.<ref>Bretonci, str. 285</ref> Po králově skonu se přidal k výpravě anglického prince [[Eduard I. Anglický\|Eduarda]] a dostal se s ním do [[Svatá země\|Svaté země]]. Do Bretaně se vrátil roku [[1273]]. == Rodina == Jan Bretaňský se [[16. červen\|16. června]] [[1236]]<ref name = "fmg"/> oženil s prvorozenou<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/navarra/theobald_4_der_grosse_graf_von_champagne_brie_+_1253.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> dcerou [[seznam navarrských králů\|navarrského krále]] [[Theobald I. Navarrský\|Theobalda I.]] S rukou nevěsty měl Jan případně získat i navarrské království. Dva roky<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/navarra/theobald_5_graf_von_champagne_+_1270.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> po svatbě se však narodil Theobaldovi vytoužený syn a Jan Bretaňský se roku 1254 za úplatu 3 ~~tis.~~tisíc livrů vzdal svého nároku na navarrský trůn.<ref name = "fmg"/> Zemřel v pokročilém věku po téměř padesáti letech vlády a byl pohřben v [[cisterciácký řád\|cisterciáckém]] [[klášter Prières\|klášteře Prières]], jehož byl fundátorem.<ref>[http://fr.topic-topos.com/abbaye-de-prieres-billiers fr.topic-topos.com]</ref> Díky štědrému [[mecenáš]]ství<ref>Katedrála v Chartres, str. 203</ref> vévodova otce Petra Mauclerca ke [[katedrála v Chartres\|katedrále v Chartres]], se pod jižní [[rozeta\|rozetou]] dochovala [[vitráž]] s bretaňským erbem a idealizovanou podobou Jana, jeho rodičů a sestry.

Jan I. Bretaňský: Porovnání verzí