Trenčínská župa: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 10 lety
m
typo
m (napřímení odkazu)
m (typo)
 
== Vládnoucí rody ==
Mezi nejvýznamnější vládce patřil Matúš ŽákČák Trenčanský.
 
== Historie ==
Trenčínský komitát se stal součástí Uherského království pravděpodobně za vlády uherského krále Ladislava I. ([[1077]] - [[1095]]). Území bylo možná krátce součástí Českého a pak Polského království. Komitát navázal na starší územní celek Castellania Trecen. Začátkem [[13. století]] vznikla šlechtická (zemanská) stolice. Do roku [[1430]] existoval na severu komitátu samostatný Bystrický komitát (comitatus Biztriciensis), později se jmenoval Žilinský (comitatus Ziliniensis) a Strečnianský (comitatus Strechyn). Pro slabost tamní šlechty se však nezměnil na samostatnou stolici, ale stal se součástí Trenčínské stolice. Do roku [[1330]] existovala na severu i Varínská provincie, která však po smrti magistra DončoDonča (bylo to jeho panství) také zanikla.
 
Trenčínská stolice se od začátku dělila na čtyři okresy: Záhorský (Processus Zahorja), Horní (Processus superior), Střední (Processus medius) a Dolní (Processus inferior). Od [[18. století]] měla stolice sedm okresů; přibyly rozdělením Středního a Horního okresu První střední, Druhý střední, První horní, Druhý horní a Třetí horní. Začátkem [[19. století]] se jejich počet zredukoval na pět: Žilinský, Považskobystrický, Střední, Dolní a Záhorský. V roce [[1918]] se Trenčínská župa stala součástí Československa (potvrzeno Trianonskou smlouvou z roku [[1920]]). Trenčínská župa existovala v nezměněných hranicích do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1922]], od [[1. leden|1. ledna]] [[1923]] do roku [[1928]] byla součástí Povážské župy a malé části součástí Bratislavské a Nitranské. V letech [[1940]] - [[1945]] existovala Trenčínská župa, ale byla o něco větší. V současnosti je území bývalé župy součástí [[Trenčínský kraj|Trenčínského]] a [[Žilinský kraj|Žilinského kraje]]. Významnými centry kulturního a vzdělávacího života byly [[Trenčín]] a [[Žilina]].