Lovecká trubka: Porovnání verzí

žesťový hudební nástroj užívaný při lovu
Smazaný obsah Přidaný obsah
)
(Žádný rozdíl)

Verze z 9. 10. 2012, 14:56

Lovecký roh či tak trochu synonymně též Lovecká trubka nebo Lesní roh je v podstatě hudební nástroj, používaný po staletí (tj. ve 2. tisíciletí) nejčastěji ke svolávání lovecké společnosti na určitém místě a jejich jednotlivých členů v lese. Mimoto porsonál, připravující lov - tj. lovčí - používali při přípravě honů rohů jako hlásných instrumentů k pokynům nadhánečům zvěře (většinou ze skupin poddaných) a na signál rohu byli následně vypouštěni smečky psů.

Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve středověku a starověku. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při válečných konfliktech, vedle toho byl používán při slavnostních obřadech, průvodech, hrách atd. Roh se později objevil u ponocných a v hudbě. tam je však dávána přednost rohu kovovému. (z Egypta se dostal do Řecka, pak Říma std.). Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních.

S oblibou byl lovecký roh (někdy zvaný i lesní trubkou) používán v minulosti při lovech šlechty. Má tvar rozšiřující se zahnuté duté trouby, a to proto, že byla často vyráběna např. z rohů některých zvířat. Její tvar je blízký mj. i k prachovnici. Materiálem byla vedle rohů ze zvířat časem mj. i mosaz, která se přírodnímu rohu (ze skotu) aj. vyrovnala. V muzeích a na zámcích jsou dodnes k vidění časté Lovecké rohy z období 17.-20. století.

Trubka byla povětšinou několik decimetrů dlouhá, nejčastěji 30 cm, ale i více. Často mohla být skvostným uměleckým kouskem, neb se ryla a byla i jinak zdobena - např. loveckými motivy - štvanice, sv. Huberta - patrona myslivců a lovců atp.

Losní roh se pooužíval jak přímo v lesích při lovu, tak na začátcích a koncích této kratochvíle, jako jakási úvodní či konečná tečka.


Reference a literatura

  • KŘŽOVÁ, Alena. Pánský salon na šlechtickém sídle. Ušlechtilé záliby a neřestné zábavy aristokratů. Brno: Národní pamtkový ústav Brno, 2010. S. 7-9. 
  • KOL.AUTORŮ. Ottova encyklopedie obených vědomostí, díl XXI.. [s.l.]: [s.n.] S. 889-890.. 
  • FLIPPER77: osobní znalosti o této problematice, vycházející ze zkušeností historika.

Související články

Externí odkazy