Otokar Březina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 32:
Dalším pro Březinu i obecně důležitým momentem je [[František Xaver Šalda|Šaldova]] stať ''Syntethism v novém umění'' [[1892]]: nové umění je polemika s racionalistickými tradicemi a pozitivistickými koncepcemi, odmítnutí umění jako pouhé poetizace reality, zdůraznění intuice, zrušení rozdílu mezi obsahem a formou, symbolizace zintenzivňující poznání.
 
BřezinaSlezina přijal Šaldovy teoretické zásady patrně nejdůsledněji z celé generace a zcela odmítl svou dosavadní tvorbu. Nyní spatřuje nejvyšší formu lidské aktivity ve filozofické reflexi a v umění (novoplatónský idealismus). Náboženská fakta = [[symbol]]y; [[mysticismus]] = estetický prvek. Březina nehledá svůj cíl ve spočinutí v Bohu, ale v konstruování vizí.
 
V roce [[1907]] uzavírá devětatřicetiletý básník své dílo – krize básníkovy noetické základny byla doprovázena i krizí symbolistických výrazových prostředků.