Aminoglykosidy: Porovnání verzí

Skutečnost, že u aminoglykosidů se uplatňuje ještě jiné mechanismy než inhibice proteosyntézy souvisí s jejich rychlým působením na vybrané [[gramnegativní bakterie|gramnegativní bacily]], které nemůže být podmíněno procesy blokování proteosyntézy, ale jejich působením na buněčnou stěnu citlivých bakterií. Empiricky je tento účinek mj. dán rozdílem mezi účinky [[tetracyklin]]u, který působi čistě bakteriostaticky a je inhibitorem proteosyntézy a aminoglykosidů, které působí rovněž baktericidně (tetracyklin nikoliv). Bylo zjištěno, že aminoglykosidy pozměňují strukturu biofilmu stěny bakterie, která je asociovánazaložena sna kationtech Mg²⁺ and Ca²⁺. Tato chemická struktura biofilmu zajišťuje klíčová stavební spojení polysacharidů[[polysacharid]]ů se sousedícími lipopolysacharidy[[lipopolysacharid]]y. Kationaktivní aminoglykosidové molekuly způsobují změnou biofilmu "mikropraskliny", a tím i změnu propustnosti (permeability) v bakteriální stěně. Právě zásahy a změny na bakteriální stěně mohou mnoho citlivých bakterií usmrtit ještě předtím, než zasáhnou ribozomální 30S podjednotku.<ref>{{cite book |last=Lorian |first=Victor |title=Antibiotics in Laboratory Medicine |publisher=Williams & Wilkins Press |year=1996 |pages=589–90 |isbn=0-683-05169-5}}</ref>. Zmíněné mikropraskliny způsobují vytékání cytoplazmatického obsahu bakterie a vnikání ([[uptake]]) aminoglykosidů dovnitř bakterie. (pozn. zmíněný tetracyklin rovněž musí proniknout skrze stěnu bakterie, ale přitom ji nenarušuje, tak jako to činí aminoglykosidy) Důležitá je skutečnost, že i uptake přes narušenou stěnu vyžaduje energii bakterie. Vzhledem k tomu, že energie [[anaerobní|anaerobních]] bakterií pro tyto účely je nižší než u [[aerobní]]ch, jsou aminoglykosidy vůči anaerobním bakteriím méně účinné.