Aminoglykosidy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 43:
Na to, které mechanismy účinku převáží má velký vliv dávka léčiva. Samotné plazmatické hladiny léčiva, které jsou důležité pro správný efekt antimikrobiální terapie (monitorování plazmatické hladiny), souvisí s tzv. pozdním efektem antibiotické léčby. Totiž po zaniknutí terapeutické hladiny v plazmě, která je důležitá pro [[baktericid]]ní účinek aminoglykosidů, zůstává ještě dostatečné množství aminoglykosidů mimo plazma, kde působí proti opětovnému rozmnožení bakterií (chová se jako [[bakteriostatikum]]). Příčinou baktericidního účinku je narušení vnější bakteriální stěny, zatímco za bakteriostatický účinek je zodpovědné navázání antibiotika na zmíněnou ribozomální podjednotku 30S. Toto navázání přetrvává podstatně déle než přítomnost léčiva v plazmě. To vysvětluje závislost dávky jak na typu účinku na bakterii (baktericidní vs. bakteriostatický), tak pozdní antibiotický efekt.
Skutečnost, že u aminoglykosidů se uplatňuje ještě jiné mechanismy než inhibice proteosyntézy souvisí s jejich rychlým působením na vybrané [[gramnegativní bakterie|gramnegativní bacily]], které nemůže být podmíněno procesy blokování proteosyntézy, ale jejich působením na buněčnou stěnu citlivých bakterií. Empiricky je tento účinek mj. dán rozdílem mezi účinky [[tetracyklin]]u, který působi čistě bakteriostaticky a je inhibitorem proteosyntézy a aminoglykosidů, které působí rovněž baktericidně (tetracyklin nikoliv). Bylo zjištěno, že aminoglykosidy pozměňují strukturu biofilmu stěny bakterie, která je
== Indikace ==
|