Verze z 13. 7. 2012, 15:12 editovat 85.71.150.148 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 10. 2012, 16:11 editovat zrušit editaci 194.213.41.2 (diskuse) doplnění Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Podvod.jpg\|thumb\|Socha zobrazující alegorii podvodu u Hospitalu v Kuksu, autorem je [[Bernard Otto Seeling]]]] '''Podvod''' je [[čin]], kterého se dopustí ten, kdo zneužije cizí [[nevědomost]]i k vlastnímu [[obohacení]]. Typicky jde o vylákání [[peníze\|peněz]] pod nějakou záminkou (dodání věci, záloha na elektřinu, atd …), kterou ale [[podvodník]] nesplní a [[oběť]] tak o své peníze přijde. Typicky jde o vylákání peněz pod nějakou záminkou ([[dodání]] [[věc]]i, [[záloha (finančnictví)\|záloha]] na [[elektřina\|elektřinu]], atd …). Následně [[podvodník]] zmizí a [[oběť]] o své [[peníze]] přijde. Ve většině zemí je toto konání [[trestný čin\|trestným činem]]. == Podvod v českém právu == V ČR tento trestný čin řeší § 209, zákona č. 40/2009, [[trestní zákoník]], ve znění pozdějších předpisů takto:▼ === Zákonné vymezení === ▲V ČR[[Česko\|České republice]] tento trestný čin ~~řeší~~upravuje § 209, zákona č. 40/2009, [[Trestní zákoník (Česko, 2009)\|trestní zákoník]], ve znění pozdějších předpisů, takto: {{Citát\|(1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Řádek 23 ⟶ 24: (6) Příprava je trestná.\|\|200}} === Komentář === Na www.epravo.cz pod číslem 63318.Podvod je podvod m.j. i "Podstatné skutečnosti zamlčí pachatel, který neuvede při svém podvodném jednání jakékoliv skutečnosti, které jsou rozhodující nebo zásadní pro rozhodnutí podváděné osoby, přičemž pokud by tyto skutečnosti byly druhé straně známy, k plnění z její strany by nedošlo, popř. došlo za méně výhodných podmínek. (sic !). Zavedení tohoto trestného činu chrání [[majetek\|majetková]] práva poškozeného, a to bez ohledu na druh a formu [[vlastnictví]]. Majetkem se pak rozumí jakékoli majetkové hodnoty, tedy jak věci, tak [[pohledávka\|pohledávky]] i jiná práva (např. majetková [[autorské právo\|autorská práva]]) a penězi ocenitelné hodnoty (kupř. [[obchodní podíl]]y).<ref name="Šámal">[[Pavel Šámal]] a kol. ''Trestní zákoník : komentář'', 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2051–2059, ISBN 978-80-7400-428-5</ref> ~~Viz. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 4 Tdo 1208/2009, ze dne 22.10.2009.'''''''''~~ ~~{{Pahýl}}~~ Objektivní stránka podvodu je dána tím, že: * [[pachatel]] uvede jiného v omyl, jeho omylu využije nebo mu zamlčí podstatné skutečnosti, díky čemuž podvedená osoba učiní určitou majetkovou operaci, čímž * jí, případně i jiné osobě, vznikne nikoli nepatrná majetková [[škoda (právo)\|škoda]] (min. 5 000 Kč) a také * dojde k [[obohacení]] pachatele, případně jiné osoby. Mezi omylem či zamlčením podstatných skutečností, majetkovou operací, vznikem škody a obohacením musí být [[příčinná souvislost]]. Co se týče subjektivní stránky trestného činu podvodu, vyžaduje se [[úmysl]]né zavinění. Uvedení v omyl pak může směřovat jak vůči [[fyzická osoba\|fyzické]] nebo [[právnická osoba\|právnické]] osobě, tak také vůči [[úřad]]u. Může být spácháno nejen konáním či opomenutím, ale také konkludentním jednáním (např. jízdou [[městská hromadná doprava\|MHD]] bez platné jízdenky nebo konzumací v restauraci s úmyslem nezaplatit).<ref name="Šámal"/> Podstatné skutečnosti zamlčí ten pachatel, který při svém podvodném jednání neuvede jakékoli skutečnosti, které jsou podstatné pro rozhodnutí podváděné osoby, přičemž pokud by tyto skutečnosti byly druhé straně známy, k plnění z její strany by nedošlo, popř. došlo za méně výhodných podmínek.<ref>Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2009, sp. zn. 4 Tdo 1208/2009</ref> Nadsázka v reklamě se ale zásadně za podvodné jednání nepokládá, může jít maximálně o [[klamavá reklama\|klamavou reklamu]]. Škodou je nejen zmenšení majetku (''damnum emergens''), ale také ušlý zisk (''lucrum cessans''), tedy to, o co by jinak byl majetek [[poškozený\|poškozeného]] oprávněně zvětšen. Majetkové obohacení musí být neoprávněné. Proto není podvodem, pokud někdo vyláká plnění, na které má právní nárok, např. věřitel uvede v omyl dlužníka a ten svůj dluh zaplatí.<ref name="Šámal"/> == Reference == <references /> [[Kategorie:Trestné činy]]

Podvod: Porovnání verzí