Divadlo Spejbla a Hurvínka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 6:
Profesor Josef Skupa působil v [[Plzeň|Plzni]] v amatérském [[Loutkové divadlo Feriálních osad|Loutkovém divadle Feriálních osad]] (založeno [[1913]]),přivedl jej tam jeho kamarád Antonín Doležal v době, kdy tam působila loutkoherecká rodina Nováků, kde po čase došlo k rozchodu původně spřátelených ochotníků, neboť nešelo o profesionální scénu. Působila zde jako vodička loutek i Marie Rosůlková, pak členka činohry Městského divadla v Plzni, kde prof. Skupa působil jako šéf scény, což vyměnil za pedagogickou činnost. Vývoj vedl k tomu, že si v roce 1929 prof. Josef Skupa zaregistroval na Obchodní komoře v Plzni vlastní a původní ochrannou známku na své loutky Spejbla a Hurvínka a následně od r. 1930 začal působit ve vlastním zájezdovém Plzeňském divadélku Spejbla a Hurvínka (kde členem souboru byl i Augustýn Nosek, který Skupovi jako překvapení a opožděný dar k jeho narozeninám vyřezal zmenšeninu loutky Spejbla...). Feriální osady ale působily dál až do r.1936 a postavy S+H vystřídal jiný druh humoru a např. postavy James a Plecko, nikdy ale nedošly úspěchu svých předchůdců. Už od počátku se zde hrály hry pro [[Dítě|děti]] i pro dospělé a tuto tradici Divadlo S+H dodržuje dodnes. Pro děti jsou určeny jak příběhy ze současnosti, tak i zcela pohádkové příhody; hry pro dospělé jsou převážně satirické [[komedie]]. Původních her uvedlo divadlo do dnešních dnů kolem 250. Kromě jednotlivých her si popularitu získala také jeho pásma krátkých scének a grotesek, prokládaných písněmi.
Divadlo sídlilo v Plzni, ale Skupa s loutkami často vyjížděl hostovat, takže se divadlo stalo v [[Československo|Československu]] velmi populární; několikrát Skupa hrál i v zahraničí, i když téměř výhradně česky. V roce [[1944]] byl Josef Skupa zatčen [[Gestapo|gestapem]] a [[divadlo]] bylo nuceně uzavřeno. Po skončení 2. světové války se Skupa rozhodl divadlo znovuotevřít, jako podmínka mu a jeho manželce bylo uloženo vstoupit do tehdejší KSČ, kde za "odměnu"
Po Skupově [[smrt]]i se ředitelem divadla a hlavním loutkohercem stal [[Miloš Kirschner]] ([[1927]]-[[1996]]), který už za Skupova života alternoval. Rozšířil také Skupovu tradici zájezdů do zahraničí, přičemž se dokázal vždy naučit představení v jazyce hostitelské země, čímž se spejblovské hry staly přístupné pro všechny a divadlo je i dnes v zahraničí nejproslulejší českou loutkovou scénou. Dosud divadlo hrálo v 31 zemích v 18 jazycích.
Řádek 13:
=== Spor o autorská práva ===
Protože Skupa zemřel bezdětný a bez zanechání závěti, jeho [[autor]]ská práva přešla na jeho manželku Jiřinu. Jejich současným držitelem se stal za podivných okolností (z pohledu příbuzných) Městský ústav sociálních služeb v Plzni, který vyvolal nechutný soudní spor, v němž se pokusil získat svůj podíl na příjmech divadla kvůli používání Skupových loutek. Ve vleklém [[soud]]ním sporu (který probíhal v letech [[1998]] - [[2007]]) se nakonec ředitelce divadla Heleně Štáchové podařilo prokázat, že Skupa není ani autorem loutek (Spejbla vytvořil řezbář [[Karel Nosek]], Hurvínka jeho synovec [[Gustav Nosek]]), ani jejich jmen (ta vymyslel jiný člen divadla, [[Karel Koval]]). Takto aspoň vyzněl soudní rozsudek, skutečnost je však jiná, prof. Josef Skupa je autorem loutky Spejbla, kterému onen pověstný frak a látkové ruce ušila právě jeho teta Vilemína Kubešová. Nikoliv historické, tedy původní ochranné známky na využití Spejbla a Hurvínka, tak dnes patří divadlu a jeho ředitelce Štáchové. Jinak je to ovšem se Skupovými původními hrami (mnohé sepsal společně s přítelem Frankem Wenigem), které divadlo využívat nesmí bez udělení souhlasu dědiců, s ohledem na tantiémy plynoucí z autorských práv. Na spor tedy doplatil jedině prof. Josef Skupa.<ref>http://domaci.ihned.cz/c1-21755160-stachove-zustanou-prava-na-hurvinka-a-spejbla%20-%2036k%20-</ref>
== Osobnosti divadla ==
| |||