Impakt faktor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
značka: Možný vandalismus |
||
Řádek 10:
== Meze platnosti ==
Impakt faktor tedy označuje jen ''průměrný'' počet citací, kterého v daném období docílil ''průměrně'' citovaný článek v daném časopise. Tento údaj tedy v žádném případě nehovoří o tom, že daný konkrétní článek v daném časopise skutečně takové citovanosti dosáhl. Spíše opak bývá pravidlem, neboť statistické rozložení citací bývá vysoce asymetrické a většinu citací tvořívá malá část článků daného časopisu. Původním účelem impakt faktoru také nebylo měřit kvalitu článků ani časopisů (a sám jejich tvůrce Eugene Garfield před takovýmto zneužíváním impakt faktorů varoval), nýbrž poskytnout statistický nástroj k určitému porovnávání citačních frekvencí. Za významně citovaný lze považovat takový
Obory se zvyklostmi tzv. "měkké vědy" s velkým množstvím badatelů, vyšším počtem spoluautorů, velkým počtem obvykle uváděných citací a krátkým citačním poločasem mívají i řádově vyšší IF, než obory s opačnými vědeckými charakteristikami. Např. mnohé oblasti molekulární biologie nebo experimentální medicíny mají velmi vysoké hodnoty IF (např. 5-15), zatímco mnohé oblasti matematiky, teoretické informatiky nebo teoretické fyziky mají přirozený IF mnohem nižší (např. 0,5-1).{{Doplňte zdroj}} Častými propagátory užívání IF bývají proto zejména zástupci oborů s přirozeně vysokým IF, zatímco v oblastech jako matematika, informatika či společenské vědy je užívání IF mnohem okrajovější i spornější. Výjimek je však mnoho. Zcela zvláštní případ představují vědecké časopisy s převládajícím populárně-vědním charakterem (Nature, Science) a tudíž extrémním IF.
| |||