Anna Lehnická: Porovnání verzí

Přidáno 159 bajtů ,  před 8 lety
potomci
m (r2.7.2+) (Robot: Přidávám ru:Анна Легницкая)
(potomci)
[[Soubor:Anna Ceska.jpg|thumb|upright|Anna jako zakladatelka kláštera]]{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
}}'''Anna Lehnická''' nebo také '''Anna Česká''' ([[1201]]/[[1204]] {{nejisté datum|narození}}- [[23. červen|23. června]] [[1265]]) byla dcerou [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]], manželkou [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] a slezskoupolskou kněžnou.
{{Příbuzný|otec|[[Přemysl Otakar I.]]}}
{{Příbuzný|matka|[[Konstancie Uherská]]}}
{{Příbuzný|manžel|[[Jindřich II. Pobožný]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Boleslav II. Rogatka]]}}
{{Příbuzný|syn| [[Měšek Lubušský]]}}
{{Příbuzný|syn| [[Jindřich III. Bílý]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Konrád II. Hlohovský]]}}
{{Příbuzný|syn| [[Vladislav Slezský]]}}
{{Příbuzný|dcera|Gertruda}}
{{Příbuzný|dcera|[[Konstancie Vratislavská|Konstancie]]}}
{{Příbuzný|dcera|Alžběta}}
{{Příbuzný|dcera|Anežka}}
{{Příbuzný|dcera|Hedvika}}
}}'''Anna Lehnická''' nebo také '''Anna Česká''' ([[1201]]/[[1204]] {{nejisté datum|narození}}- [[23. červen|23. června]] [[1265]]) byla dcerou [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]], manželkou [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] a slezskou kněžnou.
 
== Polská kněžna ==
Kněžna Anna se provdala za [[Jindřich II. Pobožný|Jindřicha II. Pobožného]] někdy mezi lety [[1214]]-[[1220]].<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/piasten_schlesien/anna_von_boehmen_herzogin_1241/anna_von_boehmen_herzogin_1265.html www.genealogie-mittelalter.de]</ref> [[Přemysl Otakar I.]] chtěl patrně tímto sňatkem neutralizovat vliv [[Děpoltici|Děpolticů]] na dvoře [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]], jehož sestra Adléta[[Adéla Zbyslava Slezská]] byla manželkou vyhnaného [[Děpolt III.|Děpolta III.]] Kněžna Anna měla s Jindřichem II. Pobožným kolemasi dvanáctideset dětí. Její manžel zemřel v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]] [[9. duben|9. dubna]] [[1241]].
 
Anna jako kněžna-vdova byla zřejmě rok [[regent]]kou, i když v této věci panují určité pochybnosti.<ref>Cetwiński, Marek: ''"Anna beatissima". Wokół średniowiecznej biografii dobrodziejki benedyktynów krzeszowskich.'' In: Śląski tygiel. Studia z dziejów polskiego średniowiecza. Częstochowa 2001, s. 132-142.</ref> Jediným svědectvím je totiž legenda vzniklá na začátku 14. století<ref>''Vita Annae ducissae Silesiae.'' MPH IV, s. 658: ''Post mortem mariti sui uno anno terre prefuit ...''</ref> a dvě kněžnou Annou podepsané listiny vydané roku 1242.<ref>SUb II, s. 139, č. 230 a SUb II, s. 144, č. 239</ref> Brzy se však vlády ujal její nejstarší syn [[Boleslav II. Rogatka|Boleslav Lysý]]. Ten vládl spolu se svými mladšími bratry, zejména s Jindřichem, do roku 1248, kdy došlo k rozdělení (dolního) Slezska. Boleslav spolu s Konrádem vládl v Lehnici a Jindřich s Vladislavem ve Vratislavi, kde měla své sídlo i kněžna Anna. Od té doby často vystupuje na listinách svého syna Jindřicha III. Vratislavského.
 
Kněžna Anna používala vlastní pečeť: ''ANNA DEI GRACIA ZLESIE DVCISSA IVNIOR''.
== Anna jako fundátorka ==
Již roku 1242 předala kněžna Anna opatovickým benediktinům les v [[Krzeszów|Krzešově]] (''locum in silva, que Cressebor nuncupatur'').<ref>SUb II, s. 139, č. 230.</ref> Na konci 13. století byli na toto místo přivedeni cisterciáci.
Po smrti svého manžela převzala náklady na dokončení stavby františkánského kláštera ve Vratislavi.<ref>''Spominki Klarysek Wroclawskich''. MPH III, s. 694n: ''... cum beatissima coniuge sua domina Anna, filia regis Bohemie claustrum eisdem fratribus Minoribus de propriis inpensis construxerunt, quod nondum perfectum a beata Anna coniuge sua post mortem ipsius cosnumatum est per totum.''</ref> Roku 1253 přivedla do špitálu sv. Alžběty ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] řád, který v Praze založila její sestra [[Anežka Česká|Anežka]] - křižovníky s červenou hvězdou.<ref>SUb III, s. 50-51, č. 60 a SUb III, s. 51-53, č. 61.</ref> Na této fundaci se podíleli i její synové. Špitál byl umístěn na místě dvora kněžny Anny na levém břehu řeky Odry. Špitál obdržel pouze část pozemkuAnnina kněžny.pozemku, Druhádalší polovinačást byla dánaurčena napro založení kláštera klarisek, které přišly rovněž z Prahy roku [[1257]].<ref>SUb III, s. 131-133, č. 193, č. 194, č. 195. ''Spominki Klarysek Wroclawskich''. MPH III, s. 691.</ref> Kostel konventu byl vysvěcen vratislavským biskupem roku [[1260]]. [[KlášterTento klarisek ve Vratislavi|Klášter]]klášter se stal pohřebištěm slezských piastovských knížat a kněžen ve středověku a novověku.
 
==Potomci==
#Gertruda(asi 1218/20 – 1247), manžel [[Boleslav I. Mazovský]]
#[[Konstancie Vratislavská|Konstancie]] (asi 1221 – asi 1257), manžel [[Kazimír I. Kujavský]]
#[[Boleslav II. Rogatka]] (asi 1220/25 – 1278).
#[[Měšek Lubušský]] (asi 1223/27 – 1242).
#[[Jindřich III. Bílý]] (1227/30 – 1266).
#[[Konrád I. Hlohovský]] (1228/31 – asi 1274).
#[[Alžběta Vratislavská|Alžběta ]] (asi 1232 – 1265), manžel [[Přemysl I. Velkopolský]]
#Anežka (asi 1236 – po r. 1278), abatyše
#[[Vladislav Slezský]] (1237 – 1270), Chancellor of Bohemia (1256), Bishop of [[Passau]] (1265) and Archbishop of [[Salzburg]] (1265–70)
#Hedvika (asi 1238/41 – 1318), abatyše
 
== Vývod z předků ==