Rudolf Pernický: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
další info, šablony, pracuje se
meziuložení
Řádek 9:
 
== V exilu ==
26. června 1939 odešel do [[Polsko|Polska]]. Po krátkém pobytu v táboře odplul 29. července do [[Francie]]. Po podpisu závazku do Cizinecké legie byl odvelen do AlžíruTunisu. Po vypuknutí války byl v Agde prezentován do československé zahraniční armády a přidělen k dělostřeleckému pluku. Bojů o Francii se ale nezúčastnil. Po porážce Francie hitlerovským [[Německo|Německem]] evakuoval v roce [[1940]] do Velké Británie.
 
Ve Velké Británii byl zařazen k dělostřeleckému pluku. Po povýšení do hodnosti nadporučíka dělostřelectva 28. října 19411940 byl zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 21. února do 27. března 1942 absolvoval sabotážní kurz a parakurz. Poté začal působit při MNO jako instruktor střelby a sabotáže. Tuto funkci vykonával až do 21. května 1944, přičemž sám absolvoval kurzy průmyslové sabotáže, dokončovací kurz a kurz sabotážní chemie. 22. května 1944 si při opakovacím kurzu zlomil zápěstí. Po vyléčení absolvoval kurzy pro příjem letounů a obsluhy radiomajáku Eureka. Po ukončení výcviku byl 24. září přesunut do Itálie. Zde byl také 28. října povýšen do hodnosti kapitána dělostřelectva.
 
== Nasazení ==
Řádek 20:
== Po válce ==
 
Po osvobození se ohlásil na MNO, kde posléze působil v II. odboru. 1. srpna 1945 byl povýšen na majora. Od června 1946 začal studovat vyskouvysokou válečnou školu (tu dokončil v srpnu 1948). Mezitím se v září [[1947]] oženil ([[15. květen|15. května]] [[1949]] se mu narodil syn Rudolf). Po ukončení vysoké školy válečné působil jako přednosta I. oddělení na velitelství 14. divize.
 
Již [[2. listopad]]u 1948 byl ale zatčen a 13. března 1949 ve vykonstruovaném procesu odsouzen Státním soudem v Praze k dvaceti letům odnětí svobody, odnětí hodnosti a titulů, ztrátě vyznamenání a občanských práv na 10 let pro trestné činy velezrady, úklady proti republice a neoznámení trestného činu. Trest odpykával nejprve na Borech a v Opavě a poté téměř osm let pracoval v různých [[Uran (prvek)|uranových]] dolech (včetně [[Jáchymov ]]a či Bitýze). V roce [[1960]]byl při hromadné amnestii propuštěn, e vězení strávil 11,5 roku. Pracoval v cihelně v Libčicích a poté jako skladník v drogerii. Od roku 1968 pracoval jako referent na Úřadu předsednictva vlády a v roce 1970 odešel do důchodu. Od svého propuštění až do roku [[1989]] sledován StB.
Řádek 45:
* 1991 [[Soubor:TCH Rad M-R-Stefanika 3tr BAR.svg|60px|Řád Milana Rastislava Štefánika III. třídy]] [[Řád Milana Rastislava Štefánika]]
* 2005 [[Soubor:TCH CS Vojensky Rad Bileho Lva 1st (1945) BAR.svg|60px|Čs. vojenský řád bílého lva “Za vítězství” I. stupně]] [[Řád Bílého lva za vítězství]]
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Reichl
| jméno = Martin
| rok = 2004
| titul = Cesty osudu
| vydavatel = Svět křídel
| místo = Cheb
| isbn = 80-86808-04-1}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Láník
| jméno = Jaroslav a kolektiv
| rok = 2005
| titul = Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945
| vydavatel = Ministerstvo obrany ČR-AVIS
| místo = Praha
| isbn = 80-7278-233-9}}
 
== Externí odkazy ==