Světec: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 9:
Toto očištění přitom není jednorázovým aktem, ale je nutné jej stále opakovat.
'''Nový zákon''' prohlubuje starozákonní pojetí svatosti. Zásadní změnou je ovšem [[ukřižování]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] jako základní skutečnosti [[křesťanství|křesťanské víry]]. Dokonalou a již dokonanou obětí za hřích celého lidstva je v novozákonním pojetí smrt Ježíše Krista na kříži. Za hříchy lidstva zde dle Nového zákona zemřel Bůh sám ve svém synu Ježíši Kristu. Ale jako nehříšného ho smrt nemohla udržet ve své moci, tak byl Kristus třetího dne vzkříšen - podle Božího plánu záchrany lidstva. Kdo této zprávě uvěří, tomu je vše odpuštěno a vydává svůj život Bohu - odděluje se pro Boha - stává se svatým. Svatost v novozákonním pojetí proto znamená život v [[milost (teologie)|milosti]] skrze tuto oběť. Bůh odpouští lidský hřích proto, že za něj bylo zaplaceno [[výkupné]]. Novozákonní [[teologie]] nazývá tuto skutečnost termínem [[zástupná oběť]]. Svatost těch, kteří toto pojetí přijali, tj. [[křesťan]]ů, je tedy v Novém zákoně chápána jako ''zprostředkovaná''. Neděje se vlastním přičiněním, není výsledkem [[askeze]], nýbrž děje se ''Boží milostí''.
Snahu o zlepšení vlastního života a odstranění pokračujícího hříchu nazývá Nový zákon termínem ''posvěcení''. Totéž vyjadřuje teologický termín ''posvěcený život''. Posvěcení není chápáno jako prostředek spásy, nýbrž jako průvodní znak jejího uskutečnění. Nový zákon jej nazývá termínem ''ovoce [[Duch Svatý|Ducha Svatého]]''. Je zde tedy zcela obrácen smysl tohoto usilování. Není původcem svatosti, ale je jejím produktem.
| |||