Dusičnan sodný: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rovnice reakcí KNO3 - smazáno |
Verze 8811683 uživatele 2A01:490:11:2:792A:3762:EA82:F633 (diskuse) zrušena - vandalismus |
||
Řádek 16:
|Molární hmotnost= 84,995 g/mol
|Molární koncentrace= 6,199 mol/dm<sup>3</sup> (''20 °C, 40%
|Teplota tání= 306,8 °C
|Teplota rozkladu= 380 °C
|Hustota= 2,260
|Dynamický viskozitní koeficient= 2,86
|Kinematický viskozitní koeficient= 1,690
|Index lomu= ''n''<sub>Dř</sub>= 1,336
|Rozpustnost= 73,08
|Rozpustnost polární= [[methanol]]<br /> [[ethanol]]<br /> kapalný [[čpavek]]
|Relativní permitivita= 5,2 (''20 °C'')
|Povrchové napětí= 119
|Struktura=zobrazit
|Krystalová struktura= [[Krystalografická soustava#Klencová (trigonální)|klencová]]
|Hrana mřížky= a= 648
|Termodynamické vlastnosti=zobrazit
|Standardní slučovací entalpie = -466,9
|Entalpie tání= 188
|Entalpie rozpouštění= 251
|Standardní molární entropie = 116
|Standardní slučovací Gibbsova energie= -366,1
|Izobarické měrné teplo= 1,095
|Bezpečnost=zobrazit
Řádek 54:
Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, [[sklo|skelně]] lesklý, štěpný podle [[romboedr]]u. [[Mohsova stupnice tvrdosti|Tvrdost]] 1,5–2, [[hustota]] 2,26 g.cm–3. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v [[krystal]]ech [[krystalografická soustava|romboedrického typu]]. Je snadno rozpustný ve [[voda|vodě]], proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti [[Atacama]] v [[Chile]]. Nitronatrit slouží od začátku [[18. století]] jako jediné přírodní dusíkaté [[hnojivo]] (dnes z více než 90 % nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy). Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě [[buničina|buničiny]], [[plast]]ů, [[umělé vlákno|umělých vláken]] apod. Dusičnan sodný se pod označením '''E 251''' hojně užívá také v potravinářství jako [[Konzervace (potraviny)|konzervační]] přísada u masných výrobků. V [[pyrotechnika|pyrotechnice]] se používá jako [[okysličovadla|okysličovadlo]].
Za tepla se rozkládá na dusitan sodný a kyslík podle rovnice: 2KNO<sub>3</sub> → 2KNO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub>
Se sírou hoří podle rovnice: 4S + 2KNO<sub>3</sub> → K<sub>2</sub>S + N<sub>2</sub> + 3SO<sub>2</sub>
Chilský ledek se zapsal do historie [[Vodní doprava|lodní dopravy]]. Původně byl v lodních dokladech uváděn pod všeobecným názvem „hnojivo“, ale několik katastrof parníků, které ho převážely, vedlo k tomu, že byl přesunut do kolonky „vysoce nebezpečný náklad“, neboť se ukázalo, že hořící chilský ledek hašený směsí horké vody a páry (běžná praxe na parnících v případě požáru) má tendenci [[exploze|explodovat]]. Došlo dokonce k případům, že explodující [[parník]] zničil celé přístavní město a potopil několik okolo kotvících lodí.{{Doplňte zdroj}}
|