Vznik a vývoj sluneční soustavy: Porovnání verzí

Během své expanze Slunce pohltí planetu Merkur a&nbsp;s&nbsp;největší pravděpodobností též Venuši.<ref name=Rybicki2001>{{Citace periodika

Během závěrečných fází života Slunce bude jeho gravitační vliv na obíhající tělesa, jako jsou planety, komety a&nbsp;planetky, vlivem ztráty hmotnosti slábnout. Oběžné dráhy zbývajících planet se vzdálí; pokud by v&nbsp;té době ještě existovaly Venuše, Země a&nbsp;Mars, pak dráha Venuše by ležela přibližně ve vzdálenosti 1,4&nbsp;astronomické jednotky, Země ve vzdálenosti 1,859&nbsp;AU a&nbsp;Marsu 2,8&nbsp;AU. Tyto i&nbsp;ostatní zbývající planety by se staly temnými studenými tělesy zcela nevhodnými pro jakokoliv formu života.<ref name="sun_future"/> Jejich oběžná rychlost se zmenší vlivem zvětšené vzdálenosti od hvězdy a&nbsp;jejího menšího gravitačního působení. O&nbsp;dvě miliardy let později, když Slunce vychladne na 6000&nbsp;až 8000&nbsp;kelvinů, uhlík a&nbsp;kyslík v&nbsp;jeho jádře zmrznou a&nbsp;více než 90 % jeho hmoty získá [[Krystalická struktura|krystalickou strukturu]].<ref>{{Citace periodika

| Slunce začíná spalovat vodík i&nbsp;ve vrstvách obklopujících jeho jádro. Tím bude ukončena jeho fáze jako hvězdy hlavní posloupnosti a&nbsp;Slunce na [[Hertzsprungův-Russelův diagram|Hertzsprungově-Russelově diagramu]] vstoupí do tzv.&nbsp;větve rudých obrů. Dramaticky se zvýší jeho zářivost (až 2700krát) a&nbsp;průměr (až 250krát) a&nbsp;současně se sníží jeho teplota (až na 2600&nbsp;kelvinů). Slunce se stane [[červený obr|rudým obrem]] a&nbsp;pohltí Merkur a&nbsp;azřejmě Venušii&nbsp;zřejměVenuši ia&nbsp;Zemi.<ref name=Schroder2008/><ref name=sun_future />