Sádlo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Částečný návrat k encyklopedickému stylu, překlepy, typo
Řádek 11:
Při domácí přípravě sádla se nevyškvařená surovina nakrájí na malé kostky, aby se z ní tuk snáze dostával, a na slabém plameni se pomalu zahřívá, až vypustí všechnu nazlátlou šťávu. Tekutý tuk se zcedí od zbylých kousků ([[škvarky|škvarků]]) a nechá se vychladnout. Někdy se před dokončením přidává jen na prst [[Mléko|mléka]] kvůli lepší barvě a křupavosti škvarků. Je ale potřeba být obezřetný: pokud je přidaného mléka příliš, rozpálené sádlo může vypěnit, celé se vylít z hrnce a může tak dojít i k vážnému popálení. Obvykle se domácí sádlo slévá do [[Zavařovací sklenice|sklenic]], které se ihned dostatečně důkladně uzavřou a otočí dnem vzhůru a horkem se tak prostředí uvnitř samo [[Sterilizace|sterilizuje]]. Po částečném zchladnutí se ještě za tekutého stavu sklenice převrátí opatrně bez nárazů zpátky a sádlo se nechá dochladnout do pevné bílé podoby. Pak je sádlo připraveno na dlouhodobější [[skladování]] např. ve [[spíž]]i. Někdy se pro chuť v sádle nechává i část škvarků, pak se nazývá škvarkové sádlo.
 
Průmyslově se sídlosádlo vyrábí takzvanou mokrou cestou, kdy extrakce tuku je prováděna buďto varem ve vodě a následnou dekantací, umožněnou nerozputitelností ve vodě, nebo extrakcí vodní parou při vyšší teplotě. V obou případech je výsledný produkt více chuťově neutrální, či méně aromatický, což je vhodné pro určitá použití. Průmyslově vyráběné sádlo je někdy upravováno hydrogenací a příměsemi antioxydantů, jako je například BHT.
 
Labužníci si proto najdou čas na návštěvu specializovaného obchodu, či domácí přípravu. Je však třeba chemicky nekonzervované sádlo chránit před slunečními parsky a vždy skladovat v chladu.