Cornštejn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.2+) (Robot: Upravuji en:Cornštejn Castle |
m Robot: Odstraňuji šablonu: Hrady a zámky v Jihomoravském kraji; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox Hrad
|název
|obrázek
|šířkaobr
|popis
|Stát
|Vystavěn
|Opuštěn
|Sanace zdiva
|Architekt
|Sloh
|Stavební materiál = kámen, okrajově cihla
|Účel
|Nadmořská výška
|Původní majitel
|Další majitel
|Současný majitel
|Loc-Map={{LocMap |Česko |label= |lat_deg=48 |lat_min=56 |lat_sec=3 |lon_deg=15 |lon_min=42 |lon_sec= 55|position= center |float= center
|mark=Castle.svg |marksize=10 |relief=1|}}
}}
[[
[[
'''Cornštejn''' (něm. ''Zornstein'') je [[zřícenina]] [[Lichtenburkové|lichtenburského]] [[hrad]]u nacházející se na katastrálním území [[Bítov (okres Znojmo)|Bítov]], asi 8 km severozápadně od města [[Vranov nad Dyjí]] v okrese [[Okres Znojmo|Znojmo]]. Německý původ jména hradu značí hněv (Zorn) a kamenný hrad (Stein). V roce 2008 byl hrad v anketě čtenářů [[Mladá fronta DNES|MFDNES]] a [[iDNES.cz]] vybrán jako nejromantičtější místo na jižní Moravě.<ref>http://brno.idnes.cz/Brno-zpravy.aspx?c=A080622_170622_brno_taj</ref>
Hrad stojí na vysoké skalnaté šíji mohutného říčního ostrohu [[řeka|řeky]] [[Dyje]], nedaleko ústí [[Želetavka|Želetavky]], půldruhý kilometr JV od hradu [[Bítov (hrad)|Bítov]]. Říční údolí pod hradem je z části zatopeno [[Vranovská přehrada|Vranovskou přehradou]].
== Historie ==
Původně zeměpanské území náleželo k [[Bítov (hrad)|hradu Bítovu]], koncem [[13. století]] však přešlo jako trvalá zástava do rukou mocného českého šlechtice [[Rajmund z Lichtenburka|Rajmunda z Lichtenburka]]. Ten nechal také někdy ve 20. letech 14. století se souhlasem krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] postavit hrad Cornštejn. Nový hrad posílil obranu [[Bítov (hrad)|Bítova]], neboť téměř dokonale chránil příjezdovou cestu z [[Rakouské arcivévodství|Rakous]] a od [[Vranov nad Dyjí (zámek)|vranovského hradu]]. Posloužil také jako další rezidence pro četné potomstvo Raimundova rodu. První písemná zpráva o hradu pochází z [[31. květen|31. května]] roku [[1343]], a to z listiny [[Moravský markrabě|moravského markraběte]] [[Karel IV.|Karla]], podle níž směli synové Raimunda z Lichtenberka [[Smil z Bítova|Smil]] a [[Čeněk z Bítova|Čeněk]] rozdělit bítovské [[léno]] s hrady Bítovem a Cornštejnem na tři díly.<ref>Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 7, p.347. http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=68&page=351</ref>
V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi [[Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburky]] a [[páni z Hradce|pány z Jindřichova Hradce]] a na [[Telč]]i. Lichtenburkové však hrad uhájili. Roku 1422 se hrad pokoušeli dobýt [[Husitství|husité]]. Patrně neúspěšně. Největší rozkvět hrad zažil v 2. třetině 15. století za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, nejvyššího komorníka zemského soudu v [[Olomouc
Hrad byl poté odbojnému Lichtenburkovi zkonfiskován a udělen jako svobodné zboží pánům [[Krajířové z Krajku|Krajířům z Krajku]].
Po vymření rodu v roce 1576 koupili Cornštejn [[Štrejnové ze Švarcenavy]], kteří přestali sídlo udržovat. Když jej roku [[1617]] přebírali [[Jankovští z Vlašimi]], byl hrad označen za pustý.
== Stavební vývoj ==
Původně se jednalo nevelký hrad s patrovým palácem krytým od jihovýchodu vysokou štítovou zdí s ochozem a s nádvořím vymezeným vysokou okružní hradbou. V 2. polovině 14. stoleti byl hrad rozšířen o [[parkán]]ový věnec hrazený nižší hradbou. V 1. třetině [[15. století]], za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, byl rozšířen o dolní předhradí s hospodářskými a administrativními budovami a zesílenými vstupními branami s padacími mosty a jedním předbraním. V jádru hradu vyrostl tehdy nový reprezentativní dvoupatrový palác. Na blízkém návrší ("Na Baště") také vzniklo mohutné dřevěnohlinité předsunuté opevnění, které mělo zabránit palbě na hrad z nebezpečně krátké vzdálenosti. Po obléhání byl hrad v poslední třetině 15. století opraven a zmodernizován. Došlo k nástavbě starého paláce o druhé patro a k přestavbě hradní kaple. V sedle před hradem byla vybudována moderní předsunutá pevnůstka s dělostřeleckými komorami (patrně za Lipolta Krajíře z Krajku) a příhrádek s první hradní bránou. Poslední stavební úpravy se týkaly komplexu obytné věže a šesté brány se strážnicí. Ve výsledku měl Cornštejn celkem devět bran a zaujímal opevněnou plochu více než jednoho hektaru.
== Zpřístupnění hradu veřejnosti ==
Na dnešní podobě hradu se podepsala zejména rekonstrukce z let 1973-1979, kterou prováděl předchůdce dnešního [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu v Brně]]. Rekonstrukce pokřivila celkový ráz hradu a naštěstí nebyla dokončena. V letech 1998-1999 provedlo [[Jihomoravské muzeum ve Znojmě]] nezbytné sanační práce v nedotčeném zbytku hradního areálu, a Cornštejn tak mohl být poprvé oficiálně zpřístupněn veřejnosti. Na přelomu let 2010/2011proběhly další stavební úpravy: vznikl zde nový objekt pokladny a občerstvení pro návštěvníky, obnoveny dřevěné ochozy na hradbách předsunuté pevnůstky včetně dělostřelecké bašty a schodiště do sklepení obou hradních paláců.<ref>http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/cornstejn-laka-na-vyhlidky-i-sklepeni20110531.html</ref>
Řádek 48:
File:Cornštejn New Palace cellar.jpg|Sklepení nového paláce
File:Cornštejn Old Palace 1.jpg|Starý palác s částí parkánu od východu
File:Cornštejn Tower House.jpg|Obytná věž a strážnice u šesté brány
File:Cornštejn View From the Tower House.jpg|Pohled z horní komnaty obytné věže směrem na jih ke Chmelnici a Farářce
File:Cornštejn View From the New Palace north.jpg|Výhled z okénka nového paláce na sever, na Horku
Řádek 56:
<references />
Jiří Kacetl - Roman Fila - David Molík: ''Cornštejn - podyjská pevnost''. Znojmo 2011, ISBN 978-80-86974-06-4
<br />Menclová, D.: ''Hrad Cornštejn''. Brno 1964.
== Externí odkazy ==
Řádek 66:
* [http://www.hradbitov.cz Státní hrad Bítov]
{{Geo dms|48|56|3|N|s|15|42|55|E|v|type:landmark_region:CZ}}
|