Petrovice (zámek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace
Řádek 9:
V roce 1861 Petrovice získal francouzský chemiko [[Nicolas Bellot]], spoluzakladateli firmy Sellier-Bellot, která na Žižkově vlastnila továrnu na výrobu nábojových kapslí. Bellot statek se zámkem prodal hornoměcholupskému statkáři Františku Procházkovi a od něj jej v roce 1908 koupila hraběnka Marie Antonie Gabriela Silva Tarouca. V roce 1912 si petrovické panství pronajal [[Ludvík Kolben]].
 
V roce 1923 bylo z pozemků statku odebráno 60 hektarů, které byly díky pozemkové reformě přiděleny především malorolníkům a drobným živnostníkům z Petrovic a Horních Měcholup. Na zbývajících pozemcích byl vyměřen tzv. zbytkový velkostatek s půdou o rozloze přibližně 100 ha a celým komplexem hospodářských budov včetně zámku, který roku 1925 koupil bývalý hospodářský správce Petrovic Roman Danner, který rovněž získal zámeček s přilehlými hospodářskými budovami.
 
V letech 1927 - 19291927–1929 nechal Zdeněk Danner, bratr majitele a majitel [[občanská záložna|občanské záložny]] ve [[Vršovice|Vršovicích]], zámek na svůj náklad zrekonstruovat a zřídit terasu před západním průčelím zámku. VRoku 1942, v době německé okupace, byl statek Romanu Dannerovi zabaven, alepro poúčely válce se do Petrovic vrátil. V březnu 1948 vydal Okresní národní výbor[[Gestapo|Gestapa]], v Říčanechprvních nařízenímírových vyhlásittýdnech nadse statkemsem národnívšak správu.Daner Téměř celý pozemkový majetek převzal stát a svěřil ho státnímu statku, včetně zámku a přilehlých hospodářských budovvrátil.
 
Část pozemků náležejících k petrovického statku byla po roce [[1946]] rozprodána, na další půdě vznikl [[státní statek]], do jehož vlastnictví přešel také celý zámecký areál. V březnu 1948 vydal Okresní národní výbor v Říčanech nařízení vyhlásit nad statkem národní správu. Téměř celý pozemkový majetek převzal stát a svěřil ho státnímu statku, včetně zámku a přilehlých hospodářských budov.
Po roce 1989 se hospodářské objekty přestaly využívat a zámek začal ještě rychleji chátrat.
 
Státní statek do oprav zámku neinvestoval, budovy sice chátraly, ale po dobu jeho působení si zachovaly funkčnost. Po roce 1989 požádalo o restituci zámku několik osob z různých větví rodiny bývalého vlastníka – Roman Daner neměl vlastní děti, ale 6 sourozenců. Rozhodnutím městského soudu v Praze dostala v roce 2001 zámek jeho neteř Václava Kocíková, a ihned začala s přípravami oprav, pro které jí magistrát přidělil grant ve výši 2,272 milionu Kč na opravu střechy, avšak týden před plánovaným zahájením opravy ústavní soud rozsudek městského soudu zrušil. Zámek pak dalším rozhodnutím soudu získala praneteř Romana Danera Andrea Isholová, která zámek ani pozemky neudržuje a nemá ani zájem je prodat. Zámek je zpustlý a zchátralý, místy má i propadlé střechy, je obydlený bezdomovci.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/212452801240036/ Osud zámečku v Petrovicích], Reportéři ČT, 10. 9. 2012 21:25 h, poslední reportáž od minuty 26:15, Jana Sotonová</ref> Některé její pozemky udržuje městská část na své náklady s tím, že je chtěla od majitelky později vymáhat.<ref>např. [http://www.prahapetrovice.cz/informace-z-rmc/11-zasedani-rady-mestske-casti-praha-petrovice 11. zasedání Rady městské části Praha-Petrovice, 28. 3. 2011]</ref>
 
== Reference ==