26. června 1939 odešel do [[Polsko|Polska]]. Po krátkém pobytu v táboře odplul do [[Francie]],. kdePo vstoupilpodpisu závazku do [[Cizinecká legie|Cizinecké legie]] byl odvelen do Alžíru. Po vypuknutí války byl v Agde prezentován do československé zahraniční armády a přidělen k dělostřeleckému pluku. Bojů o Francii se ale nezúčastnil. Po porážce Francie hitlerovským [[Německo|Německem]] evakuoval v roce [[1940]] do Velké Británie, kde začal pracovat pro tamější [[Prozatímní státní zřízení|exilovou vládu]] jako instruktor pro vysílání paraskupin do Protektorátu.
Po povýšení do hodnosti nadporučíka dělostřelectva 28. října 1941 byl zařazen do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 21. února do 27. března 1942 absolvoval sabotážní kurz a parakurz. Poté začal působit při MNO jako instruktor střelby a sabotáže. Tuto funkci vykonával až do 21. května 1944, přičemž sám absolvoval kurzy průmyslové sabotáže, dokončovací kurz a kurz sabotážní chemie. 22. května 1944 si při opakovacím kurzu zlomil zápěstí. Po vyléčení absolvoval kurzy pro příjem letounů a obsluhy radiomajáku Eureka.
== Nasazení ==
{{Podrobně|Operace Tungsten}}
Sám pak byl jakoJako velitel paraskupiny Tungstenbyl (spolu s rotmistrem Leopoldem Musilem) [[21. prosinec|21. prosince]] [[1944]] – po předchozím neúspěšném pokusu – vysazen nad územím okupované vlasti, aby vytvořil zázemí pro přistání britského letadla určeného k transportu představitelů domácího odboje do Británie, dopravil náhradní krystaly pro odbojovou vysílačku Zdenka a s [[radiomaják]]em Eureka navigoval následné dodávky materiálu. Ale byli vysazeni téměř 100 km od plánované pozice a tak museli oba parašutisté absolvovat vyčerpávající sedmidenní pochod sněhem pokrytým terénem až na kontaktní adresu u Nového Města na Moravě. K přepravě představitelů českého odboje do Anglie nakonec nedošlo, naopak skupina Tungsten v posledních dnech války úspěšně organizovala český odboj v prostoru [[Nové Město na Moravě|Nového Města na Moravě]].
