Liao-ning (2012): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Upravuji es:Liaoning (16), no:«Liaoning»
uprava cinskeho jmena a upresneni data uvedeni do sluzby
Řádek 10:
| zahájení stavby = [[6. prosinec|6. prosince]] [[1985]]
| spuštěna na vodu = [[25. listopad]]u [[1988]]
|uvedena do služby = ~[[25. říjen|25. října]] [[2012]]
| osud = prodána do Číny
| poloha vraku =
Řádek 46:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> PředpokládáLoď se,byla žepřejmenována loď ponese jménona ''Shi LangLiao-ning''.<ref name="ref2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Visingr
| jméno = Lukáš
| odkaz na autora =
| titul = Čína uvedla do služby svou první letadlovou loď
| titul = Letadlové lodě: Evropa škrtá, Asie posiluje, USA dominují - část první
| url = http://www.denik.cz/ze_sveta/cina-uvedla-do-sluzby-svou-prvni-letadlovou-lod-20120925.html
| url = http://www.natoaktual.cz/letadlove-lode-evropa-skrta-asie-posiluje-usa-dominuji-cast-prvni-1ct-/na_analyzy.aspx?c=A120709_092046_na_analyzy_m02
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2012-0809-0625
| vydavatel = Natoaktual.cz
| místo =
Řádek 99:
| datum přístupu =2011-08-10
| vydavatel = iHned
}}</ref> Do května 2012 loď absolvovala šest sérií námořních zkoušek. Sedmá a osmá plavba proběhla v&nbsp;červnu 2012 a v&nbsp;červenci téhož roku proběhl zatím nejdelší test, během kterého z&nbsp;paluby lodě poprvé operovaly palubní letouny.<ref name="ref1" /> Do služby bude plavidlo zařazeno zřejmě někdy v&nbsp;roce 2012.
 
== Konstrukce ==
[[Soubor:照片0061.jpg|thumb|''Shi LangLiao-ning'']]
=== ''Varjag'' ===
 
Konstrukce projektu 1143.5 počítala s&nbsp;plavidlem o&nbsp;standardním výtlaku 55&nbsp;000 tun, plném výtlaku 67&nbsp;500 tun a rozměrech 304,5 x 72 x 10,5 metru. Letadla měla operovat z&nbsp;úhlové paluby o&nbsp;délce 230 metrů, přičemž by startovala pomocí skokanského můstku na přídi (katapult se SSSR nedařilo vyvinout). Palubu a podpalubní hangár spojovala dvojice výtahů.<ref name="lode7:60">[Pejčoch, Novák, Hájek, 1998, s. 60.]</ref> Celkem loď měla pojmout 52 letadel a vrtulníků. Loď bměla nést silnou výzbroj, typickou pro sovětské [[Letadlový křižník|letadlové křižníky]]. Údernou výzbroj tvořilo dvanáct těžkých nadzvukových protilodních střel [[P-700 Granit]] (v&nbsp;kódu NATO SS-N-19 Shipwreck). Protivzdušnou obranu představovalo osmnáct osminásobných vypouštěcích zařízení protiletadlových řízených střel systému [[Tor M1|9K95 Kinžal]] (celkem 192 střel), osm 30mm obranných kanónových kompletů AK-630 a šest hybridních kompletů [[3K87 Kortik]]. K&nbsp;ničení ponorek lodě rovněž nesly dva raketové vrhače hlubinných pum systému RBU-12&nbsp;000 UDAV-1.<ref name="lode7:62">[Pejčoch, Novák, Hájek, 1998, s. 62.]</ref>
 
=== ''Shi LangLiao-ning'' ===
Kapacita lodě činí celkem 50 letadel a vrtulníků. Letadla startují pomocí skokanského můstku na přídi. Mají to být stíhací letouny [[Šenjang J-15]] a palubní verze lehkého bojového letounu [[Chengdu J-10]]. V&nbsp;případě vrtulníků se má jednat o&nbsp;transportní [[Aérospatiale Super Frelon|Z-8]] a protiponorkové [[Ka-27]]. K&nbsp;obraně proti vzdušnému ohrožení slouží čtyři komplety systému [[FL-3000N]], nesoucí osmnáct protiletadlových řízených střel a dva kanónové komplety [[Typ 1030|typu 1030]].<ref name="ref1" /> Pohonný systém tvoří čtyři parní turbíny a osm kotlů. Lodní šrouby jsou čtyři. Nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů.
 
== Odkazy ==
{{Commonscat|Shi LangLiao-ning (ship, 2011)}}
=== Reference ===
<references />