Koněspřežná tramvaj v Praze: Porovnání verzí

m
- duplic. slovo
m (- duplic. slova)
m (- duplic. slovo)
První trať, slavnostně zprovozněná [[23. září]] [[1875]] v 15:15 hodin, vedla od [[Most císaře Františka I.|řetězového mostu císaře Františka I.]] (od právě budovaného [[Národní divadlo|Národního divadla]]) do [[Karlín]]a k Invalidovně, zhruba do míst dnešní zastávky Urxova, tedy zhruba ve směru dnešní [[B (linka metra v Praze)|linky metra B]].
 
[[16. květen|16. května]] [[1876]] byla uvedena do provozu navazující trať za [[Most císaře Františka I.|Řetězovým mostem]] přes Újezd k&nbsp;[[Nádraží Praha-Smíchov|nádraží Západní dráhy]] do města [[Smíchov]]a. Řetězový most cestující přecházeli pěšky, protože se vedení dráhy přes most nepodařilo technicky vyřešit.<ref name=iv /> Vozy z levého břehu Vltavy byly však byly na větší opravy přetahovány přes most i bez kolejí a opravovány v Karlíně.<ref name=iv /> [[Palackého most]] byl sice postaven v roce 1878, ale koňka po něm propojila oba břehy Vltavy až v roce 1883.<ref name=iv>[http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-iv Koňka vládne pražské dopravě], 130 let městské hromadné dopravy v Praze - díl IV., 6. 4. 2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.</ref>
 
V roce [[1882]] uzavřela pražská obec s Otletovou firmou ''Smlouvu o koňskou dráhu pražskou'', která mu povolila použít další ulice pro provoz koňky. Smlouva stanovila přesné termíny pro dokončení nových tratí včetně penále za nedodržení, stanovila nájemné za užívání pozemků i další závazky obou stran. Otletova firma mohla podle smlouvy při stavbě každý den rozkopat jen takový úsek ulice, který byla schopna téhož dne i dokončit.<ref name=iv />