Mokrá Hora: Porovnání verzí

Ves Mokrá Hora byla založena ve druhé polovině [[18. století]] na původním katastru Jehnice, parcelací vrchonostenské půdy pozořického panství. Datování přesného založení se však v jednotlivých pramenech liší. Uvádějí se letopočty [[1771]] a [[1784]], avšak zakreslena je již na [[mapa|mapách]] z [[první vojenské mapování|prvního vojenského mapování]]<ref>http://oldmaps.geolab.cz/map_region.pl?z_height=2000&lang=cs&z_width=2000&z_newwin=1&map_root=1vm&map_region=mo</ref> z let [[1764]] - [[1768]]. Byla nazvána podle sousední hory, na níž stávala [[kaple]]. Až do svého osamostatnění roku [[1953]] byla Mokrá Hora [[část obce|osadou]] obce a katastrálního území [[Brno-Jehnice|Jehnice]]. Nejstarší částí Mokré Hory představuje dolní část Tumaňanovy ulice. V letech [[1790]] - [[1834]] vznikly také domy na západní straně horní části ulice až k jejímu zalomení. Před rokem [[1918]] pak došlo nad obecní zvoničkou z roku [[1889]] k zastavení i východní strany horní části ulice. Před rokem 1918 začaly vznikat také domy podél Ponávky a soustředila se sem i nesouvislá meziválečná výstavba domů v dnešních ulicích Brigádnické, Skoumalově a Úhledné. Původně se tato část Mokré Hory označovala jako Nová čtvrť. Od 21. 2. 1919 je JUDr. [[Jaroslav Jan Caha]] čestným občanem [[Jehnice|Jehnic]]-Mokré Hory. Do konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] fungoval na severu Mokré Hory [[vodní mlýn]] známý jako Vránův mlýn. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1953]]<ref>Úřední list Československé republiky, ročník 1953, částka 28, str. 328</ref> byla samostatnou obcí s vlastním katastrálním územím, avšak již [[1. červenec|1. července]] [[1960]] byla připojena k Brnu. Koncem 60. let [[20. století]] došlo, při rozsáhlé [[reambulace|reambulaci]] katastrálních map Brna a s tím související obnově katastrálních operátů, ke změně hranice a zvětšení katastru Mokré Hory, a tím i ke stanovení jejích současných hranic. Tehdy byla západní hranice jejího katastru posunuta na okraj západního svahu železniční tratě z Brna do Prahy, jižní hranice byla nově vymezena severní stranou Jandáskovy ulice, jihovýchodní hranice byla posunuta za levý břeh potoka Rakovce až ke zdejší cestě. Došlo rovněž k menší úpravě hranice s tehdejší obcí [[Brno-Jehnice|Jehnice]]. K Mokré Hoře tak byla připojena okrajová jihovýchodní část původního katastru tehdejší obce [[Brno-Ivanovice|Ivanovice u Brna]], malá okrajová část původního katastru Řečkovic, a malé části [[les]]ů patřících k původnímu katastru Jehnice. Pro změnu některé pozemky patřící k Mokré Hoře byly navráceny Jehnicím (jedná se například o [[parcela|parcely]] 772/2, 772/3, 772/5, 772/7, 773, 774/1, 774/2, 775, 776/1, 776/2, 776/3).