Inteligence hejna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlepy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Přidávám fr:Intelligence distribuée; odebírám uk:Ройовий інтелект; upravuji ko:떼 지능; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Inteligence hejna''' (angl. swarm intelligence - SI) je technika [[umělá inteligence|umělé inteligence]] založená na [[kolektivní chování|kolektivním chování]] [[decentralizace|decentralizovaných]], [[samoorganizace|samo-organizovaných]] systémů. Výraz zavedli [[Gerardo Beni]] a [[Jing Wang]] v roce [[1989]], v kontextu [[celulární automat|celulárních robotických]] systémů.<ref name='beni'>Beni, G., Wang, J. Swarm Intelligence in Cellular Robotic Systems, Proceed. NATO Advanced Workshop on Robots and Biological Systems, Tuscany, Italy, June 26–30 (1989)</ref>
 
Tyto systémy se obvykle skládají z populace jednoduchých [[agent|agentů]]ů, kteří interagují lokálně mezi sebou a se svým okolím. Agenti se řídí velmi jednoduchými pravidly. Přestože neexistuje centralizovaná struktura řízení, která určuje, jak se mají chovat jednotlivci, lokální interakce mezi těmito agenty vedou ke [[vznik]]u složitého globálního chování.
 
Přírodní příklady inteligence hejna zahrnují [[mravenčí kolonie]], [[sdružování (chování)|hejna]] ptáků, zvířata ve [[stádo|stádech]], [[bakterie#růst|bakteriální růst]] a [[hejno|hejna]] ryb.
Řádek 11:
Inteligence hejna je na jednu stranu významný náhled na implementaci adaptivních systémů. V tomto smyslu se jedná o rozšíření evolučních algoritmů. Na druhou stranu lze tuto ideu považovat za rozšíření [[celulární automat|celulárních automatů]].<ref>J. Kennedy, R. C. Eberhart, and Y. Shi. ''Swarm Intelligence''. Morgan Kaufmann, San Francisco, CA, 2001., p. XXI, ISBN 1-55860-595-9</ref> O technikách bližším evolučním algoritmům existuje mnoho vědeckých článků, zmíněný druhý pohled je v tomto směru novější a méně prozkoumaný.
 
Většina současných postupů využívajících paradigmatu hejna optimalizuje [[Účelová funkce|účelovou funkci]], v závislosti na definici se pak snažíme najít globální minimum nebo maximum dané funkce. Algoritmy často nabízejí i vícero řešení. To má význam, pokud existuje globálních optim více a nás nezajímá jen jedno. Potom hovoříme o [[Multimodální optimalizace|multimodální optimalizaci]].
 
Tyto postupy lze považovat za metaheuristiky prohledávající prostor odpovídající definičnímu oboru účelové funkce. Jejím definičním oborem je typicky n-dimenzionální [[eukleidovský prostor]], nejedná se však o podmínku, protože mnoho z algoritmů prohledává i diskrétní prostor. Prohledávací prostor není obvykle prohledán celý, nejedná se tedy o úplné prohledávání a většinou nelze nic zaručit o nalezeném řešení.
Řádek 49:
== Reference ==
 
<references />
 
[[Kategorie:Umělá inteligence]]
Řádek 59:
[[fa:هوش ازدحامی]]
[[fi:Parviäly]]
[[fr:Intelligence distribuée]]
[[it:Swarm intelligence]]
[[ja:群知能]]
[[ko:다중 지성지능]]
[[nl:Zwermintelligentie]]
[[ro:Inteligență „roi”]]
Řádek 68 ⟶ 69:
[[ta:மந்தை புத்தி]]
[[th:ความฉลาดแบบกลุ่ม]]
[[uk:Ройовий інтелект]]
[[zh:群体智能]]