Wikipedie

Nestandardní režimy v paraglidingu: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
229 795 editací
m Robot: oprava pravopisu; kosmetické úpravy
Řádek 12:
 
=== Vyklesávací manévry ===
Vyklesávací manévry slouží ke zvýšení opadání. Lze je využít, pokud chce pilot z nějakého důvodu přistát (např. doletěl do cíle závodu, uzavřel plánovanou trať, potřebuje na WC), ale má nadbytek výšky. Vyklesávací manévry se však nevyužívají v posledních fázích přistání, kdy má pilot výšky jen málo a nemusí být tedy dostatek času na vybrání figury,. případněS řešenírezervou problémůvýšky spojenýchje svždy chybnýmnutné vybránímpočítat i pro případ, že by se pilot při vybrání figury dopustil chyby. Vyklesávací manévry se též užívají, pokud je padákový kluzák intenzivním stoupavým proudem nasáván do oblaku, manévr je pochopitelně vhodné provést ještě před nastoupáním do oblaku. Dalším důvodem k rychlému vyklesání může být náhlé zhoršení počasí, zejména nástup [[bouřka|bouřek]].
# '''Zaklopení uší''' je jednoduchou figurou a nacvičuje se již v základním kursu. Manévr se provede stažením nejkrajnějších šňůr z řady A, tím se zaklopí okraje přední náběžnánáběžné hranahrany a zamezí se tím vnikání vzduchu do krajních částí padáku. Krajní části padáku (uši) se tak deformují a „sbalí se“, tím se zmenší plocha padáku. Díky většímu čelnímu odporu se sníží dopředná rychlost a díky zmenšené ploše se zvýší opadání padáku. Tento režim se používá pro rychlejší vyklesávání. Použití tohoto režimu pro zkrácení přistání v poslední chvíli nebo pro zvýšení stability vrchlíku v turbulencích doporučovaly některé starší příručky, dnes se ani jedno z toho nedoporučuje. Krajní A-šňůry se během manévru stále drží stažené, po jejich vypuštění se padák opět začne nafukovat a jeho tvar se zregeneruje během několika sekund. U některých, obvykle výkonnějších padákových kluzáků je po vypuštění A-šňůr třeba k regeneraci normálního tvaru vrchlíku ještě několikeré symetrické krátké stažení („pumpování“) řídících šňůr. Dále pak lze bez problémů pokračovat v letu. Během provádění uší má padákový kluzák stále určitou dopřednou rychlost (byť je menší) a lze s ním zatáčet pomocí vyklánění v sedačce. Pilot tak nejen vyklesává, ale může se současně dopředným pohybem pohybovat tam, kam chce nebo potřebuje. Dopřednou rychlost a opadání lze během provádění uší zvýšit sešlápnutím speed-systému. Při tom je nutné nejprve zaklopit uši a pak sešlápnout speed a při ukončení manévru naopak nejprve uvolnit speed a poté ukončit zaklopení uší. Některé starší příručky doporučovaly použít stažení uší pro zvýšení stability vrchlíku v turbulencích. Není k tomu však žádný důvod. Pokud pilot létá v podmínkách, kdy není schopen ovládat svůj kluzák, neměl vůbec startovat. Při stažení uší jsou sice pohyby sedačky menší, "méně to houpe", to však vytváří pouze pocit falešného bezpečí. Kluzák je při stažených uších hůře ovladatelný a kvůli menší dopředné rychlosti navíc náchylnější k přechodu do deep-stallu.
# '''Velké zaklopení uší''' je obdoba předchozího s tím rozdílem, že se stahuje dvojice nejkrajnějších šňůr. Tím se „sbalí“ větší plocha padáku a výsledkem je ještě rychlejší opadání. Padák se stejným způsobem zregeneruje. Stejně jako "malé uši", lze velké zaklopení uší kombinovat se speedem.
# '''B-Stall''' je dnes již spíše historickou záležitostí. Tento manévr umožňuje provést režim obdobný deep stallu (viz níže). Stažením a držením popruhu řady B se zdeformuje vrchlík a zvětší svůj čelní odpor, což má za následek snižování dopředné rychlosti až do úplného zastavení dopředného letu. Kluzák se pohybuje pouze vertikálně směrem k zemi obdobně jako padák. Vyklesávací rychlost se pohybuje v rozmezí 5–8 m/s podle druhu kluzáku a jeho plochy. Po vypuštění popruhů se tvar vrchlíku zregeneruje do původního stavu a padák počne pomalu zvyšovat dopřednou rychlost až do rovnovážného stavu. Pokud se nerozpohybuje, je třeba mírnými tahy za řídicí šňůry padák přinutit k dopřednému pohybu. V konečné fázi vybírání figury padák vždy předletí pilota trochu vpřed. Podstatnou nevýhodou B-stallu ve srovnání se zaklapnutím uší je skutečnost, že při B-stallu se kluzák pouze pohybuje svisle dolů, zatímco při použití uší se navíc pohybuje vpřed. Hodnoty opadání jsou přitom při B-stallu srovnatelné s opadáním při kombinaci velkých uší a speedu. Pokud tedy pilot potřebuje opustit silný stoupavý proud, je výhodnější užít velké uši a speed, než B-stall, při kterém kluzák ve stoupavém proudu sice přestane stoupat, stoupavý proud ovšem neopustí. Někteří výrobci padákových kluzáků navíc B-stall na jejich kluzácích zakazují z důvodu lámání žeber kluzáku.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Nestandardní_režimy_v_paraglidingu“