Mechanicky poháněný kompresor: Porovnání verzí

Vzhledem k rozdílným způsobům náhonu obou přeplňovacích mechanizmů mají jak turbo tak kompresor na každou z těchto veličin rozdílné vlivy. Turbo poháněné jinak nevyužitými proudícími výfukovými plyny neodebírá z motoru téměř žádnou energii a už jenom proto je schopno dosáhnout vyššího maximálního výkonu. Turbodmychadlo je navíc díky své konstrukci schopno dosáhout vyššího plnícího tlaku. Průběh výkonové křivky však právě kvůli tomuto náhonu trochu trpí zvlášť v nízkých otáčkách, kdy slabý tlak výfukových plynů znemožňuje plnou funkci turba. Motorem automobilu poháněný kompresor tímto neduhem netrpí, v celém rozsahu otáček funguje, poskytuje pravidelnější křivku výkonu, v nízkých otáčkách podává vyšší výkon než turbo, ve vysokých otáčkách naopak trochu zaostává kvůli ztrátě části energie motoru spotřebované k náhonu kompresoru. Kompresor nevykazuje žádnou prodlevu, turbo naopak ano. V základu platí, že čím větší turbo je a čím většího plnícího tlaku a výkonu dosahuje, tím větší má prodlevu (turboefekt). Důvodem je nutný vyšší tlak výfukových plynů. Celkově konstručně složitější je turbodmychadlo, je totiž nutno ho za běhu mazat a chladit motorovým olejem, je tepelně namáháno výfukovýmí plyny a po svižnější jízdě je ho třeba dodatečně chladit (ponechat motor běžet 30-120 sekund na volnoběh). Pokud něco z toho selže, snižuje se jeho životnost, případně hrozí jeho porucha či zničení. Kompresor funguje nezávisle na motoru, bývá samomazný, tepelně je namáhám jen do míry svého vnitřního tření a teplotouteploty stlačeného vzduchu a nepotřebuje dodatečné chlazeni. Tím je výrazně méně náchylný k poruchám a nevyžaduje žádnou údržbu ani speciální zacházení. Kompresor však bývá lehce dražší kvůli robustnosti své konstrukce.