Hydraulický přenos výkonu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Přidávám hr:Hidraulički pogon; kosmetické úpravy
Řádek 4:
 
Hydraulické přenosy se dělí na dvě základní skupiny:
* hydrodynamické, které pracují s velkým prouděním kapaliny o nízkém tlaku
* hydrostatické, které pracují s velmi vysokým tlakem a malým průtokem kapaliny, umožňují prostorové oddělení primárního pohonu a výstupních členů
 
== Hydrostatické pohony ==
 
Hydrostatický pohon se skládá z [[čerpadlo|čerpadla]], spojovacích hadic nebo potrubí a z jednoho nebo více hydromotorů. Motory i čerpadla mají velmi podobnou konstrukci s axiálními nebo radiálními plunžrovými písty. Regulovatelnou částí pohonu je zpravidla čerpadlo, motor obvykle pracuje s konstantním průtokem tekutiny na jednu otáčku. Při axiálním uspořádání pístů jsou písty stlačovány rotující kluznou deskou s měnitelným nebo konstantním sklonem nebo kluznou deskou kolmou k hřídeli s měnitelným sklonem mezi hřídelí a tělesem s písty. Je možné i řadové uspořádání pístů. <ref>http://www.umt.fme.vutbr.cz/~svechet/main/storage/vau/Prezentace8.ppt Přehled strojních zařízení pracujících s tekutinami - materiál VUT Brno</ref>
Regulací se mění množství proudící tekutiny, a tím i poměr otáček mezi vstupem a výstupem z pohonu. Prohozením vstupu a výstupu u hydromotoru se mění směr otáčení.
 
Řádek 21:
== Hydrodynamické pohony ==
=== Hydrodynamická spojka ===
[[Soubor:Torque-converter-cutbox-model.jpg|thumb|Hydrodynamický měnič v řezu - Porsche-Museum Stuttgart]]
[[Hydrodynamická spojka|Hydrodynamické spojky]] vyžadují velmi těsné spojení [[čerpadlo|čerpadla]] a [[turbína|turbíny]] ve společném tělese. [[Kapalina]] je nabírána čerpadlovým kolem a vrhána proti lopatkám turbínového kola. Obě kola jsou prakticky shodná. Hydraulická spojka nezvyšuje moment na výstupu, její účinnost bývá kolem 90 %. Zbylá energie se mění v&nbsp;teplo.
 
Řádek 41:
 
=== Kolejová vozidla ===
==== Pohon ====
[[Soubor:V200 033 Fürth.jpg|thumb|V 200 DB]]
[[Soubor:V180 331 in darmstadt 100 0914.JPG|thumb|V 180 DR]]
Řádek 47:
Hydrodynamický přenos výkonu je použit u [[Dieselová lokomotiva|motorových lokomotiv]], [[motorový vůz|vozů]] a [[motorová jednotka|jednotek]] všech výkonových kategorií, u vozidel poháněných spalovací turbínou a dokonce i u elektrických lokomotiv ř. 1067 ÖBB.<ref>Electro-Hydraulic Locomotive, Diesel Railway Traction, srpen 1962</ref> Je levnější a lehčí alternativou k [[elektrický přenos výkonu|elektrickému přenosu výkonu]], avšak s nižší [[účinnost (fyzika)|účinností]]. Oba jmenované přenosy výkonu se používají především u vozidel vyšších výkonů. Na rozdíl od [[Mechanický přenos výkonu|mechanického přenosu výkonu]] umožňují docílit vysoké tažné síly při rozjezdu bez použití [[Spojka (stroj)|třecí spojky]], tedy součásti podléhající opotřebení úměrnému velikosti ztrátového výkonu. V drážních vozidlech se pro zvýšení účinnosti přenosu využívá hydrodynamických převodovek s více měniči nebo s kombinací měničů a spojek, které se postupně plní a vyprazdňují tak, jak se zvyšuje rychlost vozidla.
 
Prvně byl hydrodynamický přenos výkonu na železnici použit v Německu při rekonstrukci [[Kolejový zepelín|Kolejového zepelínu]] v roce 1932. V poválečné historii byl tento přenos použit u lokomotiv [[Deutsche Bundesbahn|DB]] řad [[DB řada V 200|V 200]], 216, 218 a DR řad [[DR řada V 60|106]], 110, [[DR řada V 180|118]] a 119. [[Československé státní dráhy]] uplatnily hydrodynamický přenos především u motorových vozů řad [[Motorové vozy 850 a 851|M 286.0 a 1]] a [[Motorové vozy 852 a 853|M 296.1 a 2]] (resp. nyní [[Motorový vůz 854|854]]). Lokomotivy s hydrodynamickým přenosem se u ČSD příliš neprosadily - jednalo se o řady [[Lokomotiva 710|T 334.0]] a [[Lokomotiva 725|T 444.0]] a [[Lokomotiva 726|1]].
 
Pro lehčí výkony je někdy použit tzv. hydromechanický přenos výkonu, což znamená, že převodovka obsahuje jediný [[hydrodynamický měnič|měnič]] a jízdní stupně se řadí mechanicky. Tento přenos výkonu používají například motorové vozy ř.&nbsp;[[Motorový vůz 810|810]], a to i v modernizované verzi řady [[Motorová jednotka 814|814]]. Příkladem nepříliš obvyklého použití tohoto přenosu u velkých výkonů je část lokomotiv ř.&nbsp;V 200 osazených hydromechanickou čtyřstupňovou převodovkou Mekydro<ref>[http://books.google.cz/books?id=rsOYinjYGCkC&pg=RA1-PA56&lpg=RA1-PA56&dq=Mekydro&source=bl&ots=zWOuxN5jyr&sig=1A6TfL54uN8LyChDNNanjk8e9ng&hl=cs&ei=o1YXTNTaBpGgOID91IYL&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CCkQ6AEwBDgK#v=onepage&q=Mekydro&f=false Mekydro v encyklopedii železnic na googlu]</ref>.
 
==== Brzdění ====
V oblasti kolejových vozidel se retardér označuje slovy hydrodynamická brzda (v Německu H-Bremse). Konstrukce je mnohem robustnější než u silničních vozidel a velikost chladičů musí odpovídat brzdícímu výkonu. Hydrodynamickou brzdou jsou vybaveny například lokomotivy DB řady 218 a motorové vozy ř.&nbsp;612.
 
==== Hydrostatický přenos výkonu ====
Řádek 62:
 
== Související články ==
* [[Hydrodynamická spojka]]
* [[Hydrodynamický měnič]]
* [[Elektrický přenos výkonu]]
* [[Mechanický přenos výkonu]]
 
== Externí odkazy ==
Řádek 75:
* [http://www.voithturbo.com/208920.htm Funktionsweise Voith Retarder] Animace
* [http://www.uni-leipzig.de/~grw/welle/wenergie_owc.html Wells-Turbine] a její použití
* [http://www.voithturbo.com/applications/documents/document_files/555_d_33_g1607_regioswing_d.pdf Prospekt ř. 612 Deutsche Bahn AG s diagramem tažných a brzdících sil]
 
[[Kategorie:Hydraulika]]
Řádek 84:
[[en:Hydraulic drive system]]
[[fr:Système hydraulique]]
[[hr:Hidraulički pogon]]
[[ja:油圧]]
[[nl:Hydrostatische aandrijving]]