Pšovka: Porovnání verzí

'''Pšovka''' je [[říčka (vodní tok)|říčka]] v severní části [[Středočeský kraj|středních Čech]], pravostranný přítok [[Labe]]. Je dlouhá 31&nbsp;[[kilometr|km]]. Plocha jejího [[povodí]] měří 158&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]].<ref name="Kokořínsko">
{{Citace monografie
| příjmení = Novotná
| jméno = Mgr Daniela
| titul = Kokořínsko
| vydavatel = Olympia a.s.
| místo = Praha 1
| rok = 2004

| kapitola = Všeobecná část - Vodstvo
| strany = 12
| isbn = 80-7033-843-1
}}</ref>

Potok pramení v&nbsp;[[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 308&nbsp;[[metr|m]] na území obce [[Blatce]] (ještě v&nbsp;[[Okres Česká Lípa|českolipském okrese]]) pod zámkem [[Houska (zámek)|Houska]] v Houseckém dole a&nbsp;svým tokem, směřujícím od severu k&nbsp;jihu, vytváří v&nbsp;[[pískovec|pískovcových]] horninách [[Kokořínský důl (údolí)|Kokořínský důl]], hlavní osu východní části [[Chráněná krajinná oblast Kokořínsko|CHKO&nbsp;Kokořínsko]]. Protéká zde Konrádovským a Kokořínským dolem, kde zásobuje vodou řadu rybníků a tůní, z nichž nejznámejšínejznámější je Harasov s koupalištěm.<ref name="Kokořínsko">Kokořínsko, str.12 </ref> Po jeho opuštění se u&nbsp;[[Mělnická Vrutice|Mělnické Vrutice]] stáčí k&nbsp;západu a&nbsp;protéká městem [[Mělník]]em, v&nbsp;jehož místní části [[Pšovka u Mělníka|Pšovce]] v&nbsp;nadmořské výšce 156&nbsp;m ústí do [[Labe]].

Části nivy jsou od roku 1996 součástí významné [[přírodní rezervace]] [[Mokřady Liběchovky a Pšovky]], zapsané jako lokalita chráněného mokřadu v [[Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvě]]. Oblast mokřadů u pramenů potoka byla v roce 1995 vyhlášena jako [[přírodní památka]] [[Prameny Pšovky]].<ref name="Maloplošná území">
{{Citace monografie

| příjmení = Modrý Ing. PhD

}}</ref>.