Tuleňovití: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Typo |
Taxonomie |
||
Řádek 1:
{{
| barva = pink
| jméno = tuleňovití
Řádek 10:
| řád = [[šelmy]] (Carnivora)
| podřád = [[psotvární]] (Caniformia)
| nadčeleď = [[ploutvonožci]] (Phocoidea)
| čeleď = '''tuleňovití''' (Phocidae)
| čeleď popsal = [[John Edward Gray|Gray]], [[1821]]
* ''[[Monachus]]''▼
** [[tuleň středomořský]]▼
** [[tuleň karibský]] (pravděp. †)▼
* [[rypouš]] ''Mirounga''▼
* ''[[Lobodon]]''▼
* ''[[Leptonychotes]]''▼
* ''[[Hydrurga]]''▼
* ''[[Ommatophoca]]''▼
* ''[[Erignathus]]''▼
* ''[[Phoca]]''▼
** [[tuleň kaspický]]▼
** [[tuleň kroužkovaný]]▼
** [[tuleň pacifický]]▼
** [[tuleň bajkalský]]▼
* ''[[Halichoerus]]''▼
}}
'''Tuleňovití''' (''Phocidae'') jsou nejpočetnější a životu ve vodě nejlépe přizpůsobenou [[Čeleď|čeledí]] [[ploutvonožci|ploutvonožců]] (Pinipedia). O co dokonaleji se pohybují ve vodě, o to větší mají problémy s pohybem na souši. Nemohou již vůbec podsouvat zadní končetiny pod tělo a tak se pohybují jen plazením po břiše. Kromě toho již úplně ztratili ušní [[boltec|boltce]] (v angličtině se jim říká earless seals – bezuší
== Popis ==
Tuleni mohou dorůstat velikosti 1,2 – 6 metrů (hmotnost 65 – 370 kg). Pouze u [[čepcol]]a a [[rypouš]]ů se samice výrazně velikostně liší od samců. Zadní [[ploutev|ploutve]] trvale směřují dozadu a při plavání slouží i ke kormidlování. Přední nepříliš vyvinuté pomáhají udržovat rovnováhu a na souši se o ně opírají při plazení. Ploutve lemují dobře vyvinuté drápy. Místo boltců jim ušní otvory kryjí jen záhyby [[kůže]]. Mohou mít 26–34 [[zub]]ů, dominantní jsou dlouhé špičáky, stoličky sekodontního typu jsou téměř stejné. [[Srst]] dospělce je krátká tuhá se špatně vyvinutou podsadou, tepelnou [[izolační materiál|izolaci]] zajišťuje silná vrstva podkožního [[Tuky|tuku]]. Mláďata mají jemnou chundelatou srst▼
▲Tuleni mohou dorůstat velikosti 1,2 – 6 metrů (hmotnost 65 – 370 kg). Pouze u [[čepcol]]a a [[rypouš]]ů se samice výrazně velikostně liší od samců. Zadní [[ploutev|ploutve]] trvale směřují dozadu a při plavání slouží ke kormidlování. Přední nepříliš vyvinuté pomáhají udržovat rovnováhu a na souši se o ně opírají při plazení. Ploutve lemují dobře vyvinuté drápy. Místo boltců jim ušní otvory kryjí jen záhyby [[kůže]]. Mohou mít 26–34 [[zub]]ů, dominantní jsou dlouhé špičáky, stoličky sekodontního typu jsou téměř stejné. [[Srst]] dospělce je krátká tuhá se špatně vyvinutou podsadou, tepelnou [[izolační materiál|izolaci]] zajišťuje silná vrstva podkožního [[Tuky|tuku]]. Mláďata mají jemnou chundelatou srst
== Biologie ==
Tuleňovití jsou velmi dobře přizpůsobeni pohybu ve vodě a dokážou s vynaložením minimální námahy uplavat obrovské vzdálenosti. Tuleni dokonce i [[spánek|spí]] pod vodou a jen pro nádech v pravidelných intervalech vyplouvají na hladinu <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Anděra
Řádek 66 ⟶ 34:
Tuleni dokážou dlouho hladovět, což využívají zvláště při rozmnožování, kdy samice před porodem vylezou na souš a zde pak zůstanou a kojí svá mláďata. Veškerou energii a látky potřebné pro tvorbu [[mléko|mléka]] berou jen ze svých [[tukové zásoby|tukových zásob]]. Tulení [[mléko]] má velmi vysoký obsah tuku a mláďata velmi rychle přibírají (až 2,5 kg denně). Jedna samice neuživí více než jedno mládě; délka kojení je u různých druhů rozdílná. Do moře se vrací ještě před tím, než je mládě schopno jít do vody. Mláďata v tomto období (i několik týdnů) žijí ze zásob, které si vytvořila z tučného mateřského mléka.
== Taxonomie ==
Navzdory desetiletím studia čeledě tuleňovitých nejsou ještě všechny aspekty [[fylogeneze]] vyřešeny. Rozpory mezi [[molekulární biologie|molekulárními]] a [[morfologie (biologie)|morfologickými]] poznatky jsou u některých druhů stále diskutabilní. V současnosti uznávaná varianta rozděluje čeleď tuleňovitých do 13 rodů seskupených do 4 [[podčeleď|podčeleďí]]: <ref> {{Citace elektronické monografie |příjmení = Zicha | jméno = Ondřej | titul = BioLib.cz: Tuleňovití | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id2192/ | datum aktualizace = 17.07.2008 | datum přístupu = 18.09.2012 | vydavatel = BioLib, o. s. | jazyk = cs}} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie | titul = ITIS: Phocidae | url =http://www.itis.gov/servlet/SingleRpt/SingleRpt?search_topic=TSN&search_value=180640 | datum aktualizace = 2006 | datum přístupu = 18.09.2012 | vydavatel = National Plant Data Center, NRCS, USDA. Baton Rouge, LA, USA | jazyk = en}} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Fulton | jméno = Tara Lynn | příjmení2 = Strobeck | jméno2 = Curtis | titul = Multiple markers and multiple individuals refine true seal phylogeny and bring molecules and morphology back in line | url http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/early/2009/11/20/rspb.2009.1783.full | datum aktualizace = 25.11.2009 | datum přístupu = 18.09.2012 | issue = 1471-2954 | vydavatel = The Royal Society, Biological Sciences, London, UK | jazyk = en}} </ref>
* Podčeleď čepcolové (Cystophorinae)
** Rod [[čepcol]] (''Cystophora'') Nilsson, 1820
*** [[čepcol hřebenatý]] (''Cystophora cristata'') Erxleben, 1777
▲** Rod [[rypouš]] (''Mirounga'') Gray, 1827
*** [[rypouš severní]] (''Mirounga angustirostris'') Gill, 1866
*** [[rypouš sloní]] (''Mirounga leonina'') Linnaeus, 1758
* Podčeleď tuleni krabožraví (Lobodontinae)
▲** Rod ''[[Hydrurga]]'' Gistel, 1848
*** [[tuleň leopardí]] (''Hydrurga leptonyx'') Blainville, 1820
▲** Rod ''[[Leptonychotes]]'' Gill, 1872
*** [[tuleň Weddellův]] (''Leptonychotes weddellii'') (Lesson, 1826)
▲** Rod ''[[Lobodon]]'' Gray, 1844
*** [[ tuleň krabožravý]] (''Lobodon carcinophagus'') (Hombron & Jacquinot, 1842)
▲** Rod ''[[Ommatophoca]]'' Gray, 1844
*** [[tuleň Rossův]] (''Ommatophoca rossii'') Gray, 1844
* Podčeleď tuleni šedí (Monachinae)
▲** Rod ''[[Monachus]]'' Fleming, 1822
▲*** [[tuleň středomořský]] (''Monachus monachus'') Hermann, 1779
*** [[tuleň havajský]] (''Monachus schauinslandi'') Matschie, 1905
* Podčeleď tuleni praví (Phocinae)
▲** Rod ''[[Erignathus]]'' Gill, 1866
*** [[tuleň vousatý]] (''Erignathus barbatus'') Erxleben, 1777
▲** Rod ''[[Halichoerus]]'' Nilsson, 1820
*** [[tuleň kuželozubý]] (''Halichoerus grypus'') Fabricius, 1791
** Rod ''[[Histriophoca]]'' Gill, 1873
*** [[tuleň pruhovaný]] (''Histriophoca fasciata'') (Zimmermann, 1783)
** Rod ''[[Pagophilus]]'' Gray, 1844
*** [[tuleň grónský]] (''Pagophilus groenlandicus'') (Erxleben, 1777)
▲** Rod ''[[Phoca]]'' Linnaeus, 1758
▲*** [[tuleň pacifický]] (''Phoca largha'') Pallas, 1811
*** [[tuleň obecný]] (''Phoca vitulina'') Linnaeus, 1758
** Rod ''[[Pusa (tuleň)|Pusa]]'' Scopoli, 1771
▲*** [[tuleň kaspický]] Pusa caspica (Gmelin, 1788)
▲*** [[tuleň kroužkovaný]] Pusa hispida (Schreber, 1775)
▲*** [[tuleň bajkalský]] Pusa sibirica Gmelin, 1788
== Rozšíření ==
| |||