Magda Goebbelsová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot opravil přesměrování na Reichstag - Změněn(y) odkaz(y) na Říšský sněm (Německo)
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1973-034-56, Magda Goebbels.jpg|náhled|Magda Goebbelsová]]
'''Magda GoebbelsováGoebbels''' (* [[11. listopad]]u [[1901]], [[Berlín]] – [[1. květen|1. května]] [[1945]], [[Berlín]], sebevražda), rozená '''Behrend''', po otci '''Ritschel''', [[osvojení|adoptovaná]] '''Friedländer''', provdaná a rozvedená '''Quandt'''. Byla manželkou [[Joseph Goebbels|Josepha Goebbelse]].
 
== Dětství a mládí ==
Narodila se [[11. listopad]]u [[1901]] jako nemanželská dcera služebné Augusty BehrendovéBehrend. Otec dítěte, bohatý stavební podnikatel Ing. dr. Oskar Ritschel, uznal Magdu za svou a s její matkou se nakonec oženil. Rodiče se ale rozvedli, když byly Magdě tři roky, a matka krátce nato uzavřela sňatek se zámožným [[židé|židovským]] majitelem továrny na kůže Richardem Friedländerem, kterého si Magda po celý další život vážila a měla ho velmi ráda. Když bylo Magdě pět let, vzal si ji její otec, dr. Ritschel, k sobě do [[Brusel]]u, kam se zanedlouho přestěhovali i Friedländerovi. Magda byla dána na výchovu do přísného prostředí kláštera a tam strávila následujících osm let života. V roce [[1914]] odešla celá rodina z [[Německé císařství|Němci]] obsazené [[Belgie]] zpět do [[Berlín]]a. Magdina matka se opět rozvedla, ale dospívající Magda se rozhodla ponechat si příjmení po svém nevlastním otci, s nímž měla i nadále velmi dobrý a přátelský vztah <ref name="strana60">Ženy nacistů, Anna Maria SigmundováSigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 60</ref>. Válečná léta strávila studiem na státním berlínském gymnáziu, kde v březnu [[1919]] složila [[maturita|maturitní zkoušku]]. Ve volném čase se věnovala studiu [[buddhismus|buddhismu]], ke kterému ji přivedl její otec dr. Ritschel <ref name="strana60" />. Po maturitě vstoupila do exkluzivního dívčího penzionátu Holzhausen v [[Goslar]]u. Při jedné z cest z Goslaru domů do Berlína, se v roce [[1920]] v kupé vlaku seznámila s jedním z nejbohatších mužů Německa, s čerstvě ovdovělým [[Günther Quandt|Güntherem Quandtem]]. Po několika měsících známosti s tímto mužem přestoupila z [[katolictví]] na [[protestantismus]] a [[4. leden|4. ledna]] [[1921]] měla s Quandtem svatbu v [[Bad Godesberg]]u.
 
== Nepovedené manželství ==
Manželství dvacetileté dívky a téměř čtyřicetiletého muže nebylo příliš šťastné. Konzervativní rodina Quandtových přijala Magdu velmi chladně a situace se nezlepšila ani poté, co se v listopadu [[1921]] narodil Magdě syn [[Harald Quandt|Harald]]. Magda dál poslušně doprovázela manžela na jeho obchodních cestách po Jižní Americe a USA (kde se jí dvořil synovec amerického prezidenta [[Herbert Hoover|Hoovera]], který se prohlásil za jejího oddaného ctitele <ref>Ženy nacistů, Anna Maria SigmundováSigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 63 </ref>), ale v manželství se dobře necítila. V roce [[1928]] údajně navázala milostný vztah se svým blízkým přítelem z mládí [[Chajim Arlozorov|Chajimem Arlozorovem]], nadšeným [[sionismus|sionistou]] ruského původu, jehož dědeček byl [[židé|židovským]] [[rabín]]em <ref>Ženy nacistů, Anna Maria SigmundováSigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 62 </ref>. Milostný vztah mezi Magdou a Arlozorovem prý trval až do roku [[1932]]. Existenci tohoto milostného vztahu však např. ve své knize ''Pangs of the Messiah: the Troubled Birth of the Jewish State'', na str.104-105, zpochybňuje její autor [[Martin Sicker]], který uvádí, že se Arlozorov sice v Berlíně pokoušel se svou přítelkyní z mládí sejít, ale k tomuto setkání nedošlo. Ať už byl Magdiným milencem kdokoli, jisté je, že manžel na její nevěru přišel a Magdu doslova vyhodil na ulici. Rodina Quandtových se ale snažila vyhnout skandálu, poskytla Magdě bohaté osdtupné a v roce [[1929]] dochází k rozvodu. Od té chvíle byla Magda svobodná a finančně dobře zajištěná.
 
== Setkání s Goebbelsem ==
V roce [[1930]] se Magda QuandtováQuandt z dlouhé chvíle a ze zvědavosti zašla podívat na stranickou akci [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Jedním z řečníků byl i berlínský [[gauleiter]] [[Joseph Goebbels|dr. Joseph Goebbels]], který Magdu svým řečnickým projevem zcela oslnil. Tak jako byla dříve nadšenou [[buddhismus|buddhistkou]] a údajně i nadšenou [[sionismus|sionistkou]], stala se z ní nyní pro změnu nadšená [[Národní socialismus|nacionální socialistka]]. Magda QuandtováQuandt vstoupila do [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]], stala se vedoucí místní nacistické organizace žen a pak se dobrovolně přihlásila do sídla vedení strany, kde se poprvé osobně setkala s dr. Goebbelsem, pro kterého začala pracovat jako osobní archivářka. Dr. Goebbels žil tehdy staromládeneckým životem a udržoval jen dočasné milenecké vztahy - nejdelší z těchto vztahů trval údajně od roku 1918 po dlouhá léta a jednalo se milostný poměr s Annou Stahlhermovou, která byla po matce [[židé|židovského původu]] <ref>Ženy nacistů, Anna Maria SigmundováSigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 66 </ref>. Nyní však začal Goebbeles nacházet zalíbení v Magdě a ona jeho city opětovala. K naplnění jejich milostného vztahu došlo 15. 2. 1931, což víme přesně z Goebbelsova deníku. Goebbels všechna svá četná milostná dobrodružství pečlivě zaznamenával do svých deníků a čísloval je, první intimní večer s Magdou je tedy označen č. 1. Vztah Goebbelse s Magdou Quandtovou byl velmi bouřlivý, jelikož on se nechtěl vzdát svého staromládeneckého života a svých četných milenek a ona se zase odmítala vzdát vztahu se svým milencem, o čemž se ve svých denících Goebbeles zmiňuje, když 23. 6. 1931 píše: ''S Magdou malá hádka. Je trochu bezcitná, když vypravuje o své minulosti. Ještě s tím tak docela neskoncovala....'' Věc nakonec rozhodl [[Hitler]], který se domníval, že Magda QuandtováQuandt by mohla být pro NSDAP přínosem. Jelikož Goebbels i Magda Hitlera bezmezně obdivovali, nebylo pro Hitlera velkým problémem přesvědčit je o výhodnosti jejich sňatku <ref>Ženy nacistů, Anna Maria Sigmundová, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 68 </ref>. Dr. [[Joseph Goebbels]] a Magda Quandtová se vzali 19. 12. [http://1931 1931]. Krátce nato byl [[katolík]] Joseph Goebbels kvůli sňatku s [[Protestantismus|protestantkou]] vyloučen z katolické církve a svědkovi katolíku Hitlerovi byla udělena důtka <ref>Adolf Hitler, Monologe im Führerhauptquartier 1941 – 1944. Die Aufzeichnungen Heinrich Heims. Vyd. Werner Hochmann. Hamburk 1980, str. 108 </ref>. Magdin nevlastní židovský otec Friedländer odmítl po tomto sňatku další styky se svou adoptivní dcerou a stejně se zachoval i otec vlastní, dr. Ritschel. Magdina matka se musela vzdát svého příjmení FriedländerováFriedländer a mohla pak bydlet u Goebbelsů, kde se starala o jejich děti.
 
== Paní GoebbelsováGoebbels ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0724-502, Obersalzberg, Besuch Familie Goebbels bei Hitler.jpg|náhled|Rodina Goebbelsových s Adolfem Hitlerem]]
Po svatbě se Goebbels nastěhoval do Magdina luxusního bytu, který se stal zároveň Hitlerovým soukromým hlavním stanem. [[Hitler]] chodil ke Goebbelsům často a rád, jelikož Magda se o něj starala, vařila mu vegetariánská jídla a zvala na návštěvu i další vysoce postavené nacisty. Hitler navštěvoval také víkendový dům Goebbelsových v [[Caputh]]u u [[Schwielowsee]]. Magda se svým manželem jezdila po partajních shromážděních a předvolebních kampaních po celém Německu a její obdiv k manželovi a jeho řečnickému umění stále vzrůstal. V prosinci [[1932]] ale potratila a její zdravotní stav byl velmi vážný. Po delším léčení se uzdravila a mohla opět s napětím sledovat kariérní vzestup svého manžela. Ve volbách v roce [[1933]] získala NSDAP 40% hlasů a Hitler byl 1. 2. 1933 jmenován říšským kancléřem. V první Hitlerově vládě nezískal Goebbels žádný post, což bylo pro něj i jeho ctižádostivou manželku velkým zklamáním. V březnu 1933 byl ale Goebbels za svou mistrovskou předvolební politickou agitaci odměněn tím, že Hitler speciálně pro něj vytvořil ''ministerstvo lidové osvěty a propagandy''. Ministr Goebbels se i se svou rodinou nastěhoval do Leopoldova paláce v Berlíně, který nákladně rekonstruoval a vybavil nábytkem a uměleckými předměty zabavenými v muzeích a státních sbírkách.
Magda měla s Goebbelsem celkem šest dětí.
Helga Susanne Helgu"Helga" (* 1. září 1932 - † 1. května 1945), Hildu
Hildegard Traudel "Hilde" (* 13. dubna 1934 - † 1. května 1945),
Helmut HelmutaChristian "Helmut" (* 2. října 1935 - † 1. května 1945),
Holdine Kathrin "Holde" (* 19. února 1937 - † 1. května 1945),
Hedwig HedduJohanna "Hedda" (* 5. května 1938 - † 1. května 1945) a
Heidrun Elisabeth "Heide" (* 29. října 1940) a- † 1. května 1945) celým
Celým svým životem naplňovala poslání ženy, tak jak ho chápali [[nacisté]] – byla především matkou, manželkou a hospodyní. Zároveň se však tomuto ideálu částečně vzdalovala tím, že byla vždy elegantní, nalíčená, pečlivě upravená a nosila luxusní oblečení. V roce [[1936]] se rodina přestěhovala do přepychové vily na poloostrově [[Schwanenwerder]] ve [[Wannsee]], která byla vyvlastněným [[židé|židovským]] majetkem. Jako venkovské sídlo měli zámeček Lanke u [[Bogensee]] a staré šlechtické sídlo Friedländerů a Fuldů, vzdálených příbuzných Magdina nevlastního otce. Jednalo se opět o zabavený židovský majetek, který město po nátlaku věnovalo čestnému občanovi Goebbelsovi.
 
== Milostná aféra ==
Řádek 19 ⟶ 27:
 
== Poslední léta války ==
Koncem války se Magda GoebbelsováGoebbels přihlásila do válečného pracovního nasazení a jezdila tramvají pracovat do továrny Telefunken <ref>Ženy nacistů, Anna Maria SigmundováSigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000 str. 77 </ref>. V dubnu [[1945]] se Goebbels s celou svou rodinou nastěhoval do bunkru [[Říšský sněm (Německo)|Říšského kancléřství]]. Zde strávili poslední dny ve společnosti [[Hitler]]a a jeho milenky [[Eva BraunováBraun|Evy BraunovéBraun]], kteří po svém sňatku 30. 4. 1945 spáchali sebevraždu. Manželé Goebbelsovi se rozhodli spáchat sebevraždu 1. 5. 1945. Napřed měly být života zbaveny jejich děti, proti čemuž protestoval personál bunkru. Objevila se také pilotka [[Hanna ReitschováReitsch]], která manželům nabídla, že s dětmi odletí z Berlína. Magda GoebbelsováGoebbels odmítla, děti dostaly uspávací prostředek a po něm smrtící injekci. Pak manželé opustili bunkr a před bunkrem se Goebbels zastřelil a Magda GoebbelsováGoebbels se otrávila. Těla byla podle jejich přání polita hořlavinou a spálena.
 
== Reference ==
Řádek 25 ⟶ 33:
 
== Literatura ==
* Ženy nacistů, Anna Maria SigmundováSigmund, nakladatelství Brána spol. s.r.o., Praha 2000
 
{{commonscat|Magda Goebbels}}
Řádek 31 ⟶ 39:
 
 
{{DEFAULTSORT:GoebbelsováGoebbels, Magda}}
 
[[Kategorie:Narození 1901]]