Verze z 27. 8. 2012, 08:48 editovat MerlIwBot (diskuse \| příspěvky) 117 702 editací m Robot: Přidávám el:Τρουά ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 9. 2012, 03:07 editovat zrušit editaci Lalina (diskuse \| příspěvky) Členové arbitrážního výboru, Prověření uživatelé, Revertéři 49 515 editací dáta, preč opak. pravd. copyvio Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~{{wikifikovat}}~~ {{Infobox sídla světa \| jméno = Troyes Řádek 40 ⟶ 39: == Historie == Poblíž Troyes byl roku [[451]] poražen [[Hunové\|hunský]] [[král]] [[Attila]] v [[Bitva na Katalaunských polích\|bitvě na Katalaunských polích]]. Ve středověku bylo město sídlem knížectví, později bylo připojeno k francouzskému království. Bylo též významným obchodním centrem; od roku 80 př. n. l. až do roku [[1773]] se zde [[mincovnictví\|razily mince]]. Podle hmotnostní jednotky užívané ve středověku při zdejších trzích byla pojmenovaná dodnes používaná jednotka hmotnosti [[Troyská unce\|trojská unce]]. Troyes (trua / troa) je město v departementu Aube v regionu Champagne na řece Seině. V mladší době železné = laténské zde byli Tricassové, tj. kmen Keltů. Nosili nákrčníky (torquesy). / Římský caesar (vojevůdce) Constantius Chlorus roku 295 porazil Franky a usadil je na římském území na opuštěné půdě u Amiensu, Beauvais, Troyes a Langres. Koncem 3. století byli usídlováni barbaři, tj. váleční zajatci = laetové změnění na kolóny v rámci Římské říše – Trikassinům byla přidělena sídla u dnešního Troyes. Velké neobdělané římské pozemky se počátkem 4. století znovu zazelenaly díky usazeným barbarům. V muzeu jsou nálezy z hrobů na Katalaunských polích, kde byl poražen roku 451 Attila = pouanský poklad: přihrádkové inkrustace emailem či sklem. V době stěhování národů po pádu římské říše řada historických postav vešla do legend o světcích, např. svatý Lupus z Troyes. V roce 429 podnikli jako bojovníci proti pelagiánské herezi cestu na ostrov Británii významní galští biskupové, též Lupus z města Troyes, v pozdní antice zvaného Tricasses, který náležel ve franské říši k nejuctívanějším světcům. V merovejské době (= od 6. století) zde byl klášter. V 6. století zde již bylo biskupství. V karolinské době (v období let 768-814) zde byla falc – rezidence franských císařů v raném středověku. Toto opevněné sídlo tvořilo ucelený provozní hospodářský celek a palác míval vícelodní sál a kapli. Historické anály glorifikující karlovské panovníky psal i Prudentius, biskup z Troyes. Již v karolinské říši byla v Troyes židovská obec. Dnešní zrekonstruovaná synagoga je na místě nacisty zničeného svatostánku. Židům v Troyes se přičítaly údajné rituální vraždy. / Na konci 9. století franské Burgundsko obsahovala města Langres, Troyes, Sens, Nevers a Mâcon. Město Troyes spolu s Provins se stalo od 10. století obchodním centrem oblasti Champagne, a to díky své příznivé poloze mezi Severním a Středozemním mořem. V kapetovské středověké Francii zde působilo biskupství s královskou investiturou. Pierre Abélard (1079-1142, "první intelektuál středověku") se po odsudku svého teologického traktátu roku 1121 na koncilu v Soissons uchýlil se svými žáky do samoty poblíž Troyes, založil tam roku 1122 oratoř zasvěcenou Duchu svatému. Klášter zasvěcený svatému Duchu byl v té době nezvyklostí, což mu přineslo prudké útoky - podle zvyku se mohlo zasvěcovat jedině Božímu Synovi či svaté Trojici, nikoli Svatému Duchu či Bohu Otci. Tri¬nitářská zbožnost byla ve středověku výsadou učených kruhů. Trinitářství bylo málo pochopitelné pro široké vrstvy a bylo jednou z příčin nepřátelství vůči blízkým "kacířským" náboženství. / Na žádost templářů sepsal opat z Clairvaux svatý Bernard statut jejich organizace, který posloužil i k náboru dalších členů řádu a schválení řádu jako řehole na církevním koncilu v Troyes v roce 1128. / Z přelomu 12.-13. století jsou zprávy o kacířích v Troy¬es. Udělování komun a zajištění jiných práv od 12. století neobyčejně podpořilo vnitřní rozmach měst, v komunách se počalo rozvíjet textilní řemeslo (hlavně ve Flandrech) a docházelo k rozmachu champagneských trhů – ty se konaly v Lagny-sur-Marne, Bar-sur-Aube, Troyes a Provins. Ve 12. století se na pomezí Francouzského království a Německé říše konávaly pravidelně středověké trhy, kde se setkávali lidé ze Středomoří s lidmi ze severních evropských území. Na konci 13. století bylo město na hlavním tahu itals¬kých kupců (s barvivy) z Cremony (z Říma a Benátek) přes průsmyk Mt. Cenis na Troyes, Provins a Lagny či do Paříže a dále do Gentu. První z výročních trhů v Troyes se konával v době od 22. ledna do 5. února, dříve byl tento trh v Épernay. Ještě ve 12. století psal arabský zeměpisec, že Rouen a Troyes, hlavní města Normandie a Champagne, jsou mnohem významnější než Paříž. Z přelomu 12. a 13. století jsou zprávy o kacířích i v Troyes, které se stalo jedním ze středisek tohoto hnutí – s vlastní kacířskou ideologií se spojovalo protifeudální hnutí. Ve 12. a 13. století byl vznik buržoasie spjat s rozvojem měst, která vzkvétala na křižovatkách velkých obchodních cest, vedoucích většinou podél vodních toků – např. Marseille, Montpellier, Troyes a Provins. / Druhá francouzská papírna byla v Troyes již v roce 1338. Významná tiskárna zde vznikla v desetiletí 1481-1490. Tištěné vydání tanců smrti editora Guyota Marchanda z tiskárny v Lyonu z roku 1485 patří pravděpodobně mezi největší úspěchy knižního trhu té doby – Jehan Lecocq v Troyes v roce 1539 vydal jejich reedici. / V 15. století se také říkalo o Johance z Arku (1412-1431), že dokáže létat – a lidé v Troyes ve strachu před takovými úkazy zotevírali brány. Burgundský vévoda Jan Neohrožený (Jean sans Peur, syn Filipa Smělého) otevřeně aspiroval na královský trůn a proto jej nechal roku 1419 v Montereau dauphin Karel zavraždit. Janův syn Filip Dobrý (Philippe le Bon) se otevřeně spojil s anglickým králem Jindřichem V. a podepsal roku 1420 smlouvu v Troyes – formálně s Karlem VI: Šíleným a královnou Izabelou (proti jejich synovi Karlovi). Jindřich V. si měl vzít dceru Karla VI. Kateřinu a místo dauphina měl mít nárok na francouzskou korunu. Roku 1420 tedy smlouva v Troyes uznala jako legitimní právo anglického krále Jindřicha V. (zemřel roku 1422) k nástupnictví na francouzský trůn – nebylo to však realizováno. Anglický nástupce Jindřich VI. byl uznáván jako francouzský král na většině území severně od Loiry a v Guyenne, dauphinu Karlovi (VII.) zbylo území mezi Loirou a Seinou – říkalo se mu „král z Bourges“. Troyes, historické město oblasti Champagne, město sta věží, někdy též nazývané druhým Římem, bylo kdysi hlavním městem Champagne. V 16. století se tu setkávali nejvýznamnější stavitelé, sochaři, řezbáři a skláři. Po velkém požáru roku 1524 bylo Staré město přestavěno, dnes jsou zde hrázděné domy a renesanční sídla. Dnes má město se středověkým centrem – mj. se zachovanými hrázděnými domy - asi 75 tisíc obyvatel (v roce 1925 mělo město 55.416 obyva¬tel), mlynářství, průmysl textilní = je střediskem pleteného zboží („hlavním městem spodního prádla“) - a textilní strojírenství. Řeka Seine o délce 776 km je v délce 544 km až po Troyes splavná (Canal de la Haute Seine), byť s mnoha zákruty. Seina je plavebně spojena i se sousedními povo¬dími. / V Troyes během německé okupace agenti britské SOE vážně poškodili kruhové železniční depo. Tanky Pattonovy Třetí armády dostihly město 25. srpna 1944. == Významné stavby == ~~[[Soubor:FR-10-Troyes09.JPG\|left\|thumb\|Troyes]]~~ * Radnice ze [[17. století]] * Katedrála sv. Petra a Pavla jejíž stavba započala v [[13. století]] * Zachovalé domy v historickém jádru ze [[16. století]] Architektonické památky města: Gotické umění se z Île-de-France rychle šířilo, ale kra¬jové rysy zcela nesetřelo. V gotické architektuře 13. století v Champagni (Remeš, Orbais, Troyes, Bar-sur-Aube, Provins, Lagny, Rampillon) byly chrámové pilíře nahrazeny zdvojenými sloupy, ve výši okenních parapetů v bočních lodích vede často úzký ochoz a výzdoba, provedená v měkkém vápenci, je bohatá a jemně propraco¬vaná. V 15. století sochaři troyeské školy vytvářeli jímavé sochy Bolestných Madon – Troyes bylo střediskem tvorby bránícím se vlivu měšťanského umění, přetrvávala zde až do roku 1530 gotická tradice = Sv. Marta v kostele sv. Magdalény a Navštívení v kostele Saint-Jean-du-Marché. Nejstarší zachovanou sakrální stavbou ve městě je kostel Sainte-Madelaine z 12. století (13.-16. století) s renesančními vitrážemi z let 1494-1510 a lettnerem v plaménkové gotice z období 1508-1517. / Velebnost gotických katedrál byla umocněna jejich akustikou: kamenné zdivo pohlcuje hluboké tóny, které lidské ucho nedovede lokalizovat. Ve Francii ve 2. polovině 12. století se přechází od románského slohu ke gotice. Diecése v Troyes byla pravděpodobně založena v 5. století. V roce 1188 se stal kostel předcházející dnešní katedrále obětí plamenů. V roce 1208 se začala stavět apsida nového chrámu sv. Petra a Pavla, po kolapsu v roce 1228 se obnovily stavební práce ve slohu rané gotiky (kněžské podlaží). Gotická katedrála mimořádného významu Saint-Pierre-et-Saint-Paul pocházející ze 13. až 17. století (1208-1324-1400) má velkou rozetu západního průčelí z roku 1546 a vitráže z 13.-16. století – ty zabírají plochu 1500 m2. Chór katedrály je gotický. Hlavní loď katedrály pochází ze 13. století. Dokončení chrámu bylo oslaveno kolem roku 1640, tedy o 400 let později, po postavení věže. Různé stavební slohy, které během dlouhé stavby zanechaly na katedrále své stopy, přinášejí sice jistou nejednotnost, ale jako celek se chrám tyčí v nádherné a velmi osobité jednotě a představuje vrchol sakrální architektury v Champagni. Impozantní rozměry, přímo beztížně působící loď a nádherné zařízení a neuvěřitelně zářivá barevná okna vtiskují katedrále její zvláštní charakter. Gotické členění triforia a oken hlavní lodi dokonale odhmotňuje stěny a dává celému prostoru výraz lehkosti, která je typická pro gotickou architekturu. Uvnitř katedrály v Troyes najdeme vyváženou hlavní loď, masivní, a přece popírající tíži. Ve třech úrovních se stěny s prolamovaným triforiem zdvíhají až vysokým, překrásným klenbám. Gotický závěr chrámu z Amiensu byl často napodobován, a to i v Troyes. Jediná věž, vysoká 67 m, se opírá o mohutné opěrné pilíře. Tři portály se zahrocenými prolamovanými vimperky vzbuzují překvapivý dojem lehkosti. Takzvanému Krásnému portálu (Beau portail) v severním rameni transeptu, jehož sochy představují vše, co byl středověk schopen obrazem vyjádřit, vládne pozoruhodná rozeta. V půvabné síni s valenou klenbou se nachází pokladnice katedrály, kde se uchovává skříňka ze slonové kosti z 11. století a pozoruhodná sbírka emailů. / V champagneské okenní malbě po roce 1300 se vývoj zrychloval a rozrůzňoval. Proměna techniky včetně objevu stříbrné žluti dodala barevným oknům půvabu a lehkosti, fantazie champagneských umělců se projevila v několika krásných oknech v Troyes. Nejstarší vitráže ze 13. století se nacházejí v paprsčitě uspořádaných kaplích a oknech vysokého chóru, vitráže ze 14. století představují proroky, apoštoly a světce v bočních kaplích lodí, velká okna lodě chrámu jsou z konce 15. a počátku 16. století. Ve dvou postranních kaplích jsou vitráže ze 17. století od Linarda Gonthiera. Nádherným svědectvím čtyř staletí sklářské práce jsou okna od vyobrazení Kořene Jesse v chórovém ochozu (13. století) až po Mystický lis v jedné z bočních kaplí (17. století). Okna v chóru pocházejí z let 1247-1250. Díky pečlivému restaurování si můžeme ještě dnes udělat představu o někdejší působivosti barevných vitráží (vlastně vitrají). Na vnějšku zdobí katedrálu mohutné průčelí z 15. století ve flamboyantním stylu, dílo proslulého stavitele Martina Champigese. Bývalý kolegiátní kostel = bazilika Saint-Urbain pochází ze 13.(-14.) století = 1262 až 1286, je to vynikající příklad – vrcholné dílo šampaňské gotiky, což je (ray¬onnantní = skeletová) paprsková gotika. Podle jiných pramenů je z doby konce rayonnantního slohu (tj. klasické epochy gotiky), tj. již manýristická. Gotický chrám byl založen roku 1262 papežem Urbanem IV. Stavitelem chrámu byl Jehan Langlois. Uměním gotických pařížských stavitelů 13. století Jeana de Chelles a Pierra de Montreuil (z Paříže a Saint-Denis) byly inspirovány další gotické stavby, mj. katedrála a chrám Saint-Urbain v Troyes. Paprsková gotika se zrodila z touhy stavět chrámy stále vyšší. lehčí a světlejší. Jediná věž, vysoká 67 m, se opírá o mohutné opěrné pilíře. Tři portály se zahrocenými prolamovanými vimperky vzbuzují překvapivý dojem lehkosti. Takzvanému Krásnému portálu (Beau portail) v severním rameni transeptu, jehož sochy představují vše, co byl středověk schopen obrazem vyjádřit, vládne pozoruhodná rozeta. V půvabné síni s valenou klenbou se nachází pokladnice katedrály, kde se uchovává skříňka ze slonové kosti z 11. století a pozoruhodná sbírka emailů. / Vysoká okna zaujala i prostor dřívějšího triforia a růžicová okna s paprskovou kružbou se zvětšovala. Pilíře byly na konci 13. století nahrazeny svazkem útlých sloupů a hlavice ustoupily prstencům plastického listoví. Kolem roku 1260 dospělo už gotické umění k vrcholu, a snad jej už překročilo. Gotická katedrála, symbol nebeského Jeruzaléma, univerzální církve i světa, se s každou novou generací stavitelů rozrůstala do mohutnějších rozměrů, chór se prodlužoval, kaple zvětšovaly a příčná loď se rozšiřovala. Chrám se zvedal do stále větší výše, zmnožovaly se vnější opěrné prvky. Nebylo však možné neustále zvětšovat okna, chrámový prostor a stupňovat jeho konstrukční složitost. / Barevná okna zaujímala stále významnější místo v celku stavby, vidíme tu vlastně průhledné plochy nahrazující stěnu. Zároveň se u těchto oken užívalo skel stále výrazněji barevných, tmavších a méně průsvitných odstínů. V polovině 13. století se měnila u malby na skle barevná škála i celkový výraz, obrys lidských postav byl méně klidný a uvolněnější – nový styl se výrazně uplatnil v kostele Saint-Urbain v Troyes (kolem 1270). Okna v chóru chrámu Saint-Urbain jsou asi z roku 1270. Ve 14. století se u gotických barevných oken začal klást důraz na přesné obrysy a stínováním se dosahovalo iluze plastické modelace (též v Troyes). / Chrám Saint-Urbain má gotické chrliče a na portálech znázorněno Korunování Panny Marie. Stavba byla zahájena roku 1262 chórem. Asi v letech 1264-1265 byla postavena příčná loď, na konci 13. století boční lodi a přízemní část průčelí. Loď byla rozšířena na konci 14. století o další dvě pole. Chrám byl dokončen v 19. století. / Stavební sloh z konce 13. století a ze 14. století bývá někdy označován jako paprskový = rayonnantní – název je odvozen od paprskovitě rozdělených okenních kružeb, jichž se v tomto období hojně užívalo. Kromě eklektické tzv. dogmatické gotiky Jeana des Champs vnikl v té době i tvořivější směr. Mezi jeho prvními mistrovskými díly byl i chrám Saint-Urbain v Troyes. V Troyes se zjednodušilo výškové členění, zbyla pouze vysoká okna, ve spodní části (na místě někdejšího triforia) vyzděná a ozdobená slepými kružbami. Proporční vztahy hlavní a bočních lodí a okenních otvorů k ostatním částem stavby se změnily tak, že se dosáhlo většího sjednocení vnitřního prostoru. Zvláštní pozornost se věnovala provedení sochařských detailů, jejichž účin zvyšoval proud jasného světla. Sochařská a kamenická výzdoba se soustředila na prolamované dvojité zdi, na dekorativní štíty (vimperky) a na kružbovou síť, jež oživovala všechny dosud holé plochy. Představivost se uplatňovala ve vynalézavém hromadění složitých detailů. Stability se už nedosahovalo uváženým rozdělením tlaků, ale použitím odolného materiálu a železných spojek (jediné statické novinky 14. století). Kostel Saint-Nicolas v Troyes z let 1526-1535 je postaven v pozdní gotice, vyznačuje se sjednocením prostoru a půdorysu, zjednodušením typu chóru a hvězdovou klenbou. / Kostel Saint-Jean pochází z 13.-16. století. ~~Architekti Pierre de Besset a Dominique Lyon: Městská knihovna.~~ ~~== Známé osobnosti ==~~ * [[Petr Comestor]], středověký katolický teolog a exegeta▼ * [[Chrétien de Troyes]], středověký básník▼ * [[papež]] [[Urban IV.]] * [[rabín]] [[Šlomo ben Jicchak]] * [[Hugues de Payens]], zakladatel [[řád templářů\|templářského řádu]]▼ * [[Pierre Mignard]], barokní malíř▼ * [[François Girardon]], sochař▼ V letech 1168 až 1183 se svou literární činností proslavil Chré¬tien de Troyes. Ve starém trhovém městě Troyes vznikla v období 1320-1340 nová podoba Románu o Lišákovi „Protivovi“ = Předělaný Lišák (od neznámého autora), obsáhlá kritika společnosti. ~~Roku 1628 se v Troyes narodil sochař François Girardon (†1715).~~ == Osobnosti města== ▲* [[Petr Comestor]] (asi 1100 – asi 1180), středověký katolický teolog a exegeta * [[Raši]] ([[1040]] – [[1105]]), rabín ▲* [[Hugues de Payens]] ([[1070]] – [[1136]]), zakladatel [[řád templářů\|templářského řádu]] ▲* [[Chrétien de Troyes]] (asi 1130 – asi 1183), středověký básník * [[Urban IV.]] (asi 1195 – [[1264]]), papež ▲* [[Pierre Mignard]] ([[1612]] - [[1695]]), barokní malíř ▲* [[François Girardon]] ([[1628]] - [[1715]]), barokní sochař == Partnerská města == * {{flagicon\|Belgie}} [[Tournai]], [[Belgie]]▼ * {{flagicon\|Nizozemsko}} [[Alkmaar]], [[Holandsko]] * {{flagicon\|Velká Británie}} [[Chesterfield]], [[Spojené království\|Velká Británie]]▼ * {{flagicon\|Germany}} [[Darmstadt]], [[Německo]] ▲* {{flagicon\|Velká Británie}} [[Chesterfield]], [[Spojené království\|Velká Británie]] ▲* {{flagicon\|Belgie}} [[Tournai]], [[Belgie]] * {{flagicon\|Poland}} [[Zielona Góra]], [[Polsko]]

Troyes: Porovnání verzí