Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 6 bajtů ,  před 7 lety
m
Typografická oprava pomlček
Od 60. let 20. století (v [[Československo|Československu]] později) našla xenonka výrazné uplatnění, a to v [[kino|kinech]], jako zdroj světla [[promítací stroj|promítačky.]] Postupně úplně vytlačila dřívější [[oblouková lampa|obloukové lampy]] s pohyblivými uhlíky, jež byly náročné na obsluhu a skýtaly horší kvalitu obrazu.
 
Předností xenonové výbojky je dlouhá životnost, až několik tisíc provozních hodin. Velkou výhodou je [[teplota]] chromatičnosti světla 5600-60005600–6000 [[Kelvin|K]], tedy jako přirozené světlo.
 
Při běžném provozu kin (nikoli nepřetržitých multiplexů) má xenonka (slengový jazyk promítačů) životnost několik let. Ovšem při výměně je nutno dbát velkého nebezpečí kvůli hrozícímu výbuchu při nevhodné manipulaci (viz velký přetlak baňky výbojky). Oděv promítačů se v té době podobá oděvu pyrotechniků.
== Konstrukce ==
 
Baňka výbojky je z taveného křemene. Je naplněna [[xenon]]em pod tlakem 8-258–25 [[atmosféra (jednotka)|atmosfér]]. Při provozu tlak stoupá na 25-7525–75 atm. [[wolfram|Wolframové]] [[elektroda|elektrody]] jsou pevně ukotveny. Zdrojem světla je oblouk mezi elektrodami. Zážeh oblouku obstarává impuls vysokého napětí o hodnotě až 60.000 voltů, který pomůže vytvořit ionizovanou cestu.
 
Obvyklá provozní poloha bývala svislá, v současné běžně i univerzální, nebo vodorovná. Při provozu ve svislé poloze je kladná elektroda vždy nahoře, záporná dole, rozměry oblouku jsou relativně malé. Zvláštností xenonových výbojek je velmi nízké napětí oblouku a vysoké proudové intenzity. Kromě kulových výbojek se používají i trubicové typy se středním provozním tlakem kolem 1 atmosféry, někdy extrémně výkonné (stovky kilowattů). Velmi často bývají chlazené vodou, obtékající je v souosé skleněné trubici. Velmi silné xenonové výbojky kulové mají (zhruba od 10 kW) elektrody zčásti chlazené vodou, která jimi protéká.
245

editací