Gejza II. Uherský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.2) (Robot: Přidávám bg:Геза II |
rozšíření ze slovenštiny, tabulka |
||
Řádek 1:
{{Infobox panovník
| jméno
| titul = Král uherský
{{Příbuzný|matka|[[Helena Srbská]]}}▼
| obrázek = [[Image:Géza II.jpg|180px]]
| popisek = Gejza II. na dobové miniatuře (''Chronicon Pictum'').
| vláda = [[1141]] - [[1162]]
{{Příbuzný|syn|[[Štěpán III. Uherský]]}}▼
| korunovace =1141
| tituly =
| celé jméno =
| předchůdce = [[Béla II. Uherský]]
| typ dědice =
}} '''Gejza II. Uherský''' ([[1130]] – [[31. květen|31. května]] [[1162]]) byl [[Uhersko|uherským]] králem<ref>[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/232308/Geza-II www.britannica.com]</ref> v letech [[1141]] – [[1162]], z rodu [[Arpádovci|Arpádovců]]. Korunovaný za uherského krále byl [[16. únor|16. února]] [[1141]].▼
| dědic =
| Královna =
| král =
| partner1 = [[Eufrozina Kyjevská]]
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =
| rod =
| dynastie = [[Arpádovci]]
| hymna =
| motto =
| otec = [[Béla II. Uherský]]
| narozen = [[1130]]
| místo narození =
| úmrtí = [31. květen|31. května]] [[1162]]
| místo úmrtí =
| podpis =
| místo pochování =
|}}
▲
== Začátek vlády ==
Jelikož měl pouze 11 let, správu země převzal bratr jeho matky Beloš. Začátek jeho vlády byl poznamenán zhoršujícími se vztahy s [[Římskoněmecká říše | římskoněmeckou říší]], když byly zrušeny zásnuby mezi Gejzovou sestrou Žofií a následníkem německého trůnu. Vzájemné vztahy se zhoršily i s Čechami. Na scéně se také objevil syn dřívějšího krále [[Koloman Uherský|Kolomana]] Boris. Římskoněmecký císař [[Konrád III.| Konrád III.]] mu dovolil naverbovat si žoldáky na jeho územích. V dubnu [[1146]] Boris vpadl na území Uherska a dobyl [[Bratislava | Bratislavu]], jenže Gejzovi se podařilo okupanty podplatit, aby odtáhli. Útok se však po půlroce zopakoval, jenže tentokrát byly v přímém setkání v bitvě u Litavy oddíly Jindřicha II., rakouského markraběte a Borisova podporovatele, poraženy uherskými vojsky.
O rok později přes Uhersko procházely německé oddíly na [[Druhá křížová výprava | Druhou křižáckou výpravu]]. Po tomto vojsku do Uher dorazili i vojáci francouzského krále [[Ludvík VII. Francouzský| Ludvíka VII.]] Došlo ke spřátelení tohoto krále s Gejzou a Ludvík VII. se stal kmotrem Gejzovho syna [[Štěpán III. Uherský| Štěpána]]. Oba tyto přechody proběhly bez problémů.
== Zahraniční politika ==
Manželstvím se sestrou velkoknížete Kyjevské Rusi byl zatažen do mocenských sporů v této zemi. První výpravu do [[Kyjevská Rus | Kyjevské rusi]] provedl již v roce [[1148]] a další následující rok. Obě skončily bez výraznějších úspěchů. V roce [[1150]] opět vtrhl na Kyjevskou Rus, ale královští rádcové byli koupeni [[halič]]ský knížetem a přiměli uherského krále, aby se vrátil domů. Poslední, šestou výpravu podnikl Gejza v roce [[1152]]. Porazil haličského knížete Vladimirka Volodareviče, čímž mu odplatil hanebnou porážku z předchozího roku, ale ten se pomocí podplácení opět postaral, aby Gejza nemohl vyhrát definitivně.
Srbové, kterým Gejza pomáhal v odboji proti [[Byzantská říše | Byzanci]], byli byzantským císařem [[Manuel I. Komnenos | Manuelem I.]] poražení a císař se vydal proti Uhersku. Obsadil pevnost [[Zemun]] a Kolomanův syn Boris pustošil uherské území. Gejza se vydal za Borisem, ale ten utekl do Byzance, kde nakonec zemřel.
V roce [[1153]] a také o dva roky později se Gejza pokusil uzavřít spojenectví s jihoitalskými Normany proti Byzanci, ale neúspěšně, a proto Gejza raději s byzantským císařem uzavřel mír. Přesto podporoval císařova bratra, který chtěl uchvátit korunu pro sebe, a v roce [[1154]] podnikl poměrně úspěšnou vojenskou výpravu na území Byzantské říše. Císař Manuel se mu odplatil vojenskou výpravou do Uher, a tak Gejza raději roce [[1155]] uzavřel mír na 5 let. Dalším nebezpečím pro zemi byl římskoněmecký císař [[Fridrich I. Barbarossa]], který se netajil mocenskými zájmy na úkor Uherska. Fridrich I. povýšil v roce [[1156]] rakouské markrabství na vévodství a vévoda [[Jindřich II. Jasomirgott]] prohlásil, že je připraven na boj proti Uhersku.
== Dynastické spory a konec vlády ==
Velmoži, kteří nebyli spokojeni s Gejzovou vládou, začali organizovat spiknutí. Do jejich čela se postavil Gejzův mladší bratr [[Štěpán IV. Uherský|Štěpán]]. Spiknutí však bylo odhaleno a Štěpán byl nucen utéct do Německa. Jenže německý císař Štěpánovi odmítl pomoct, a tak odešel do Byzance. Uhersko - německé vztahy se však zlepšily, protože Fridrich I. hledal spojence proti Byzantské říší. V té době se papežem stal proticísařsky zaměřený [[Alexandr III. (papež)|Alexandr III.]], avšak císařovi přívrženci si zvolili vzdoropapeže [[Viktor IV.| Viktora IV.]] Evropa se tak rozdělila na dva tábory a Gejza podpořil Alexandra III., což zpečetil konkordát mezi Uherskem a papežskou kurií uzavřený v roce [[1161]].
Králův nespokojený bratr Štefan se opět pokusil na svou stranu získat císaře Fridricha I., což se mu znovu nepodařilo a znovu utekl do Byzance, následovaný bratrem [[Ladislav II. Uherský|Ladislavem]]. Gejza určil za následníka trůnu svého syna [[Štěpán III. Uherský|Štěpána]], který již od roku [[1152]] vládl jako spolukrál. Po Gejzově smrti tak Štěpán III. na trůn nastoupil, jenže čekaly ho mocenské zápasy se strýci Štěpánem a Ladislavem podporovanými Byzantskou říší.
== Rodina ==
* [[Štěpán III. Uherský]] (1147 – 4. březen 1172)
* [[Béla III. Uherský]] (1148 – 23. duben 1196)
* [[Alžběta Uherská]] (asi 1149 – po r. 1189), česká kněžna, manželka knížete [[Bedřich (kníže)|Bedřicha]]
* princ [[Gejza Uherský]] (asi 1150 – před r. 1210)
* [[Helena Uherská]] (asi 1158 – 25. květen 1199), manžel rakouský vévoda [[Leopold V. Babenberský]]
{{Citát|Kraloval dvadcet let, tři měsíce a jedenáct dní. Splodil čtyři syny: Štěpána, Bélu, Arpáda a Gejzu...|''Dubnická kronika''<ref>{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 | strany = 89}}</ref>}}
Řádek 20 ⟶ 66:
{{commonscat|Géza II of Hungary}}
<references/>
{{Překlad|sk|Gejza II. (Uhorsko)|1440104}}▼
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Kristó | jméno = Gyula | odkaz na autora = | titul = Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301 | vydavatel = Corvina | místo = Budapest | rok = 1993 | počet stran = 310 | isbn = 9631338576 | jazyk = německy}}
* Vladimír Segeš a kol.: ''Kniha kráľov.'' (Bratislava, 2006). ISBN 80-10-01091-X
{{Uherský král|funkce=Uherský král|kdy=[[1141]] - [[1162]]|pred=[[Béla II. Uherský|Béla II.]]|po=[[Štěpán III. Uherský|Štěpán III.]]|soubor=Coat of arms of Hungary.png|velikost=35|jmeno=Gejza II.}}
{{Chorvatský panovník|funkce=Chorvatský a dalmatský král|kdy=[[1141]] - [[1162]]|pred=[[Béla II. Uherský|Béla II.]]|po=[[Štěpán III. Uherský|Štěpán III.]]|soubor=Coat of arms of Hungary.png|velikost=35|jmeno=Gejza I.}}
▲{{Překlad|sk|Gejza II. (Uhorsko)|1440104}}
{{Portály|Středověk}}
| |||