Paragliding: Porovnání verzí

Pilot-začátečník se obvykle spokojí se '''slety''' z kopce - odstartuje nau vrcholu kopce a přistane pod kopcem.

*'''Termické létání''' je naopak vrcholnou technikou létání, kterou pilot v podstatě zdokonaluje po celou svoji praxi. V tomto případě jsou využívané stoupavé proudy v atmosféře. Ty vznikají tak, že se slunečním zářením ohřívá povrch země a od něho se následně ohřívá vzduch. Za určitých podmínek se pak uvolní "bublina" teplejšího vzduchu nebo vznikne souvislý stoupavý proud. Je omylem domnívat se, že teplejší vzduch stoupá automaticky, musí být k tomu splněny další podmínky, viz [[termická konvekce]]. Principem termického létání je neustálýmvyužívat krouženímzmíněných stoupavých proudů k získání výšky. Toho se udržetdosahuje kroužením ve stoupajícístoupavém maseproudu, vzduchupadák atak stoupatstoupá společně sse nístoupající masou vzduchu. TaktoVlivem opadání kluzáku je pochopitelně rychlost stoupání menší než je rychlost stoupání vzduchové hmoty. Je možno vystoupat i do výšky několika kilometrů. Potom se pilot klouzavým letem pohybuje do dalšího místa, kde předpokládá, vznikže stoupavéhobude proududalší stoupavý proud. Najde-li pilot další stoupavý proud, opět vystoupá a pak může letět ještě dále a toto neustále opakovat. Takto lzedokáží zkušení piloti uletět až stovky kilometrů daleko a vydržet ve vzduchu mnoho hodin.

Obě techniky lze za určitých podmínek kombinovat. Někdy je např. možné se během přeletu zachytit u kopce ve svahovém proudění a čekat zde, než se dostaví stoupavý proud.