Wikipedie

Arnošt Sádlík: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Odstavce, odkazy, jaz. úpravy
Řádek 1:
Hudební pedagog profesor '''Arnošt Sádlík''' se narodil 27. května v roce 1927 v Brně. A i když jeho otec pracoval celý život v dělnických povoláních, nikdy mu nebylo bráněno v rozvíjení jeho talentu a lásce k hudbě. Od školních let hrál na [[housle]], které v šestnácti vyměnil za [[kytara|kytaru]]. První odborné znalosti v tomto oboru získal u prof. [[Vojtěch Tukač|Vojtěcha Tukače]], stále ještě v Brně. Hned po válce, v roce 1946 se přihlásil a složil úspěšně zkoušky ke studiu na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]]. Zde pod vedením prof. [[Štěpán Urban|Štěpána Urbana]] v roce 1951 absolvoval s vyznamenáním a stal se prvním absolventem v oboru hry na klasickou kytaru. Současně s kytarou studoval i dirigování, které absolvoval v roce 1953 u profesora [[Bohuslav Špidra|Bohuslava Špidry]] a [[Alois Klíma|Aloise Klímy]].
{{Urgentně upravit/dne|20120913102925}}
 
Hudbu se též snažil průběžně nasávat všemi možnými způsoby a tak tajně, bez vědomí školy docházel do tehdy vyhlášených hudebních kaváren, kde hrál a jamoval se slavnými muzikanty té doby. Seznámil se například s [[Karel Krautgartner|Karlem Krautgartnerem]], [[Gustav Brom|Gustavem Bromem]], [[Karel Vlach|Karlem Vlachem]]. S posledně jmenovaným i nějaký čas veřejně vystupoval. Avšak láska k vážné hudbě a i politická situace, která „cizáckému“ jazzu příliš nepřála, přinutila Sádlíka k návratu ke klasické kytaře.
Hudební pedagog profesor '''Arnošt Sádlík''' se narodil 27. května v roce 1927 v Brně. A i když jeho otec pracoval celý život v dělnických povoláních, nikdy mu nebylo bráněno v rozvíjení jeho talentu a lásce k hudbě. Od školních let hrál na housle, které v šestnácti vyměnil za kytaru. První odborné znalosti v tomto oboru získává u prof. Vojtěcha Tukače stále ještě v Brně. Hned po válce, v roce 1946 se přihlásil a složil úspěšně zkoušky ke studiu na Pražské konzervatoři. Zde pod vedením prof. Štěpána Urbana v roce 1951 absolvuje s vyznamenáním a je vlastně prvním absolventem v oboru hry na klasickou kytaru. Současně s kytarou studuje i dirigování, které absolvuje v roce 1953 u profesora Bohuslava Špidry a Aloise Klímy. Hudbu se též snaží průběžně nasávat všemi možnými způsoby a tak m. j. tajně, bez vědomí školy dochází do tehdy vyhlášených hudebních kaváren, kde hraje a jamuje se slavnými muzikanty té doby. Poznává se s Karlem Krautgarnerem, Gustavem Bromem, Karlem Vlachem... S posledně jmenovaným i nějaký čas veřejně vystupuje. Avšak láska k vážné hudbě a i politická situace, která cizáckému jazzu příliš nepřeje, přinutí mladého talentovaného muzikanta k návratu. Klasická kytara definitivně a doživotně vítězí. Prof. Sádlík se nadále věnuje pouze koncertování a prezentaci skladeb renomovaných, převážně zahraničních klasiků (Giuliani, Bach, Albenic, Tarrega...) upravených pro duo a společně s houslistou Karlem Strožem realizuje stovky úspěšných koncertů u nás i v zahraničí. Úpravy pro kvartet od Händela, Bacha, Leclaira, Stamitze či Paganiniho prezentuje společně Janem Šircem na violoncello, Karlem Strožem na housle a Karlem Kosem na basklarinet a dosahuje především při sólové interpretaci těchto náročných kusů mimořádné virtuozity, jak na kytaru, tak i na loutnu. Po lehkém politickém uvolnění v šedesátých letech přijímá nabídku od Bostonské univerzity a odjíždí šířit dobré jméno právě vznikající „České kytarové školy“ do USA. Po návratu do vlasti se už věnuje pouze pedagogické činnosti, zpočátku na konzervatoři v Brně a Vídni a částečně i na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, kde se poznává a spřátelí i s legendou klasické kytary Štěpánem Rakem. Později v osmdesátých letech minulého století přestupuje na Statní konzervatoř Praha, kde zastává post zástupce ředitele a vedoucího kytarového oddělení. Až do své smrti 21. srpna v roce 1998 byl velmi aktivní a pedagogicky činný. Napsal a vydal u nakladatelství Opus úspěšnou a dodnes respektovanou „Školu akordů a stupnic pro klasickou kytaru“. Byl pravidelně zván do mnoha porot a podílel se pravidelně na dramaturgii soutěže „Kytara Kutná Hora“. O profesoru Arnoštu Sádlíkovi se hovoří jako o jednom ze zakladatelů '''„České kytarové školy“''', neboť především jeho žáci dosahovali nejen v mezinárodních soutěžích mimořádných úspěchů. Za všechny jmenujme hvězdy klasické kytary: Martin Mysliveček, Petr Paulů, Pavel Steidl, Vladislav Bláha a celá řada řada dalších.
 
Sádlík se nadále věnoval pouze koncertování a prezentaci skladeb renomovaných, převážně zahraničních klasiků (Giuliani, Bach, Albenic, Tarrega...) upravených pro duo a společně s houslistou [[Karel Strož|Karlem Strožem]] realizoval stovky úspěšných koncertů v Československu i v zahraničí. Úpravy pro kvartet od Händela, Bacha, Leclaira, Stamitze či Paganiniho prezentoval společně s [[Jan Širc|Janem Šircem]] na violoncello, Karlem Strožem na housle a [[Karel Kos|Karlem Kosem]] na basklarinet a dosahoval především při sólové interpretaci těchto náročných kusů mimořádné virtuozity, jak na kytaru, tak i na loutnu. Po lehkém politickém uvolnění v šedesátých letech přijal nabídku od Bostonské univerzity a odjel šířit dobré jméno právě vznikající „České kytarové školy“ do USA.
 
Po návratu do vlasti se už věnoval pouze pedagogické činnosti, zpočátku na konzervatoři v Brně a Vídni a částečně i na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, kde se spřátelil i s legendou klasické kytary [[Štěpán Rak|Štěpánem Rakem]]. Později v osmdesátých letech přestoupil na [[Pražská konzervatoř|Státní konzervatoř Praha]], kde zastával post zástupce ředitele a vedoucího kytarového oddělení.
 
Až do své smrti 21. srpna v roce 1998 byl velmi aktivní a pedagogicky činný. Napsal a vydal u nakladatelství Opus úspěšnou a respektovanou „Školu akordů a stupnic pro klasickou kytaru“. Byl pravidelně zván do mnoha porot a podílel se pravidelně na dramaturgii soutěže „Kytara Kutná Hora“. O profesoru Arnoštu Sádlíkovi se hovoří jako o jednom ze zakladatelů „České kytarové školy“, neboť jeho žáci ([[Martin Mysliveček]], [[Petr Paulů]], [[Pavel Steidl]], [[Vladislav Bláha]] a další) dosahovali v soutěžích mimořádných úspěchů.
 
{{DEFAULTSORT:Sádlík, Arnošt}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Arnošt_Sádlík“