Joannis Kapodistrias: Porovnání verzí

Vystudoval [[Filozofie|filozofii]] a [[lékařství]] na univerzitách v [[Padovská univerzita|Padově]] a v [[Benátky|Benátkách]]. V letech [[1801]]–[[1807]] vystřídal řadu významných funkcí v tzv. [[Sedmiostrovní republika|Sedmiostrovní republice]] (''Eptánisos Politía''), která byla v jeho éře [[rusko]]-[[Turecko|tureckým]] [[Protektorát|protektorátem]] (do roku [[1807]], poté vládu převzali [[Francouzi]]). Byl jejím státním tajemníkem, ministrem vnitra a ministrem zahraničních věcí. Roku 1807 vstoupil do diplomatických služeb [[Ruská říše|ruské říše]]. Byl velvyslancem ve [[Vídeň|Vídni]] a [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Vrcholem jeho diplomatické kariéry byl [[Vídeňský kongres]] v letech [[1814]]–[[1815]], kde zastupoval ruského cara [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]] Za odměnu byl roku [[1816]] jmenován státním tajemníkem zahraničních věcí Ruska. Z diplomatických služeb cara odešel po zahájení řeckého povstání ([[1821]]), pro něž se mu nepodařilo získat ruskou podporu. Přesídlil do Švýcarska a propagoval řecké zájmy u evropských dvorů. Rovněž za své peníze nakupoval zbraně a posílal je řeckým povstalcům. Roku [[1827]], po vítězství povstání, byl zvolen prezidentem nezávislého Řecka. Orientoval ho na Rusko, což se nelíbilo [[Britové|Britům]], Francouzům ani [[Bavoři|Bavorům]], kteří všichni považovali řecké území za oblast svých zájmů. Zemí proto zmítaly brzy silné vnitřní spory a vypukla [[Řecká občanská válka|občanská válka]]. Osudným se Kapodistriasovi stalo zatčení jednoho z oponentů, [[Petr Mauromichal|Petra Mauromichala]]. Jeho syn Georgios a bratr Konstantis pak Kapodistriase roku [[1831]] zavraždili před [[chrám svatého Spyridona (Nafplio)|chrámem sv. Spyridona]] v [[Nafplio|Nafpliu]]. Konstantise na místě zastřelil generál Fotomaras, Georgios uprchl a skryl se na francouzské ambasádě. Francouzi ho však nakonec vydali k soudu a byl odsouzen k smrti.