Kryogenika: Porovnání verzí

 

== Využití ==

Kryogenika nachází využití v mnoha oborech. V oblasti výzkumu supravodivosti jsou zapotřebí velmi nízké teploty a těch dosahováno pomocí zkapalněných plynů, jako helia nebo dusíku. Například [[Large Hadron Collider]] v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERN]]u používá k chlazení kapalné helium.

Kapalné helium nachází uplatnění i v kosmonautice, kromě použití jako technický plyn pro udržení tlaku v nádržích raketových stupňů, se používá i k chlazení. Sondy a družice vystavené přímému [[Slunce|slunečnímu]] záření bývají vybaveny heliovým chladícím systémem. Tento systém neplní pouze funkci ochrany před sluncem, ale je také využíván pro chlazení přístrojů snímajících infračervené spektrum. Příkladem je [[Herschelova vesmírná observatoř]]. Další kosmickou aplikací jsou kryogenní pohonné látky. Mezi ně se řadí kapalný vodík a kyslík. Tuto kombinaci používá [[Kosmický raketoplán|raketoplán]] [[Space Shuttle]] nebo raketa [[Delta IV]]. Ve strojírenství se využívá kryogenní tepelné zpracování pro úpravu struktury oceli. Při této proceduře se zlepšuje struktura [[martenzit]]u a dochází k rozpadu zbytkového [[austenit]]u.

== Příbuzné obory ==

Na kryogeniku navazuje několik dalších oborů, někdy se významy různých oborů překrývají a mohou působit zmatek.

 

== Odkazy ==

=== Související články ===

* [[Absolutní nula]]

=== Externí odkazy ===

* [http://www.magnet.fsu.edu/education/tutorials/magnetacademy/cryogenics/ Cryogenics for English Majors: An introduction for non-scientists] National High Magnetic Field Laboratory