Oswald Spengler: Porovnání verzí

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-R06610, Oswald Spengler.jpg|thumb|Oswald Spengler]]

 

Spengler pocházel z drobné úřednické rodiny, roku [[1891]] se rodina přestěhovala do [[Halle]], kde také roku [[1899]] maturoval. Od roku 1899 studoval v Halle, v [[Mnichov]]ě a v [[Berlín]]ě matematiku, přírodní vědy a filosofii a roku [[1904]] promoval prací o [[Hérakleitos|Hérakleitovi]]. Při státní zkoušce z přírodních věd obhajoval téma ''Vývoj zrakových orgánů u živočichů''. V letech 1908–1911 učil na gymnáziu v [[Hamburk]]u, ale jak se naskytla příležitost, odstěhoval se do Mnichova a živil se jako kulturní redaktor a spisovatel. Spenglerovo myšlení formoval jednak [[pietismus]], jednak sociální darwinismus [[Ernst Haeckel|Ernsta Haeckela]] a hluboký obdiv k [[Friedrich Nietzsche|Nietzschemu]] – zejména k myšlenkám dekadence a vůle k moci – a ke [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethovi]].

 

Přes tyto postoje nacistická propaganda knihu nezakázala a snažila se Spenglera přemluvit ke spolupráci. V [[Noc dlouhých nožů|Noci dlouhých nožů]] v červnu 1934, kdy si Hitler vyřizoval účty se svými bývalými spolupracovníky, byli zabiti i dva ze Spenglerových přátel. Nad hrobem jednoho z nich, mnichovského kritika Willi Schmida držel Spengler pohřební řeč, což byl projev značné odvahy. Od té doby srovnával Spengler nacismus s bolševismem, podle něho tím nejhorším zlem moderní doby. Zemřel náhle v květnu 1936 na srdeční selhání, takže se mluvilo i o tom, že byl zavražděn.

 

Běh světových dějin se podle Spenglera řídí zákony, podobnými zákonům života. [[Civilizace]] se rodí, rostou a hynou, protože ztratily schopnost tvořivě řešit nové problémy. Už v ''Zániku západu'' klade vedle sebe „kulturní monády“ jako antiku, Indii, Babylon a západní civilizaci a snaží se na nich doložit své teorie. S historickými fakty přitom zachází velmi násilně, takže historikové jeho dílo vesměs odmítali jako diletantské.

 

''Zánik západu'' byla jedna z nejúspěšnějších knih své doby a její titul se stal okřídleným rčením. Mnohým čtenářům se zdálo, že přesně odpovídá na válečnou porážku a na otázky doby, a fascinovalo je množství materiálu z nejrůznějších oblastí, jež Spengler velmi působivě snesl a propojil. Kniha (přechodně) nadchla [[Thomas Mann|Thomase Manna]] a inspirovala britského historika [[Arnold Joseph Toynbee|Arnolda Toynbeeho]] k jeho monumentálnímu životnímu dílu ''Studium historie''. [[Karl Popper|Popperova]] ''Bída historismu'' je napsána mj. proti Platónovi a Spenglerovi.

 

=== Reference ===

{{Překlad | jazyk =de | článek =Oswald Spengler | revize = 43960998}}

 

*[[Filosofie dějin]]

*[[Konzervatismus]]

*[[Sociální darwinismus]]

 

*{{en}}

*[http://www.kirjasto.sci.fi/spengle.htm Encyklopedické heslo Spengler]

*[http://www.bautz.de/bbkl/s/spengler_o.shtml Heslo Spengler v BBKL]

 

{{Wikicitáty}}

{{NK ČR|jn19990008104}}

[[lt:Oswald Spengler]]

[[lv:Osvalds Špenglers]]

[[nl:Oswald Spengler]]

[[no:Oswald Spengler]]