Skrbenští z Hříště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAn (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:Lev Skrbensky z Hriste - tombstone.jpg|thumb|right|Lev Skrbenský z Hříště – náhrobek v [[Katedrála svatého Václava|katedrále svatého Václava]]]]
'''Skrbenští z Hříště''' jsou starý [[Morava|moravský]] [[Panský stav|panský]] rod. V 16. století začali svůj [[Predikát (titul)|Predikátpredikát]] odvozovat podle vsi [[Skrbeň]] a [[přídomek]] od [[tvrz]]e [[Hříště]] na [[Olomouc]]ku.
 
== Historie ==
V některých pramenech se uvádí jako předek rodu přísedící zemského práva v Olomouci Jaroslav z Hříště. Ovšem přídomek z Hříště převzal až v roce [[1532]] Jan, který zplodil čtyři syny. Jeden z nich, Jan, ochraňoval [[Jednota bratrská|jednotuJednotu bratrskou]] a stal se direktorem za [[rytíř]]ský stav. Po [[české stavovské povstání|stavovském povstání]] emigroval. Další dva synové zemřeli bezdětní. Dědice měl pouze poslední syn Jaroslav, kterému patřilo hošťálovské panství, dále získal statky na [[Těšín]]sku, dále získal [[Fulnek]] čia [[Dřevohostice]].
 
Nejvyšší zemský soudce v těšínském knížectví, [[Jan mladší Skrbenský z Hříště]], povýšil v roce [[1658]] do panského stavu. Potomci jeho bratra Bernarda se přestěhovali do [[Slezsko|Slezska]]. Příslušníci rodu působil většinou jako hejtmané, komoří či soudci na Těšínsku. Karel Leopold padl v [[Bitva u Kolína|bitvě u Kolína]] v roce [[1757]].
 
Ota koncem 18. století založil větev rodu v [[Dolní Rakousy|DolnímDolních RakouskuRakousích]].
 
[[Lev Skrbenský z Hříště]] ([[1863]]–[[1938]]) po studiích na [[Řád svatého Benedikta|benediktinském]] gymnáziu vystudoval práva v [[Innsbruck]]u, poté vystudoval teologii v [[Řím]]ě a [[Olomouc]]i. Od roku [[1899]] vykonával po sedmnáct let úřad pražského arcibiskupa, od roku [[1916]]–[[1920]] sloužil jako olomoucký arcibiskup. V roce [[1901]] jej [[papež]] jmenoval kardinálem.