D’Este: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 147:
Po smrti Ercola III. zdědil vévodský titul jeho zeť [[Ferdinand Rakouský-d'Este]] (zemřel roku [[1806]]). Po pádu [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] se mohl jeho syn jako [[František IV. Modenský|František IV.]] (Francesco) ujmout svého dědictví v Itálii. Krátce poté také zdědil po své matce území [[Massa|Massy]] a [[Carrara|Carrary]].
[[Habsbursko-lotrinská dynastie|Habsbursko-lotrinští]] vévodové byly v roce [[1831]] a [[1848]] vyhnáni, v obou případech se však poměrně rychle vrátili k moci. Po francouzsko-piemontské válce roku [[1859]] byl syn Františka V., vévoda [[František V. Modenský|František V.]] opět donucen uprchnout, tentokrát již definitivně. V prosinci roku [[1859]] se [[Modenské vévodství|Modena]], [[Parmské vévodství|Parma]] a [[Toskánské velkovévodstí|Toskánsko]] spojily ve [[Spojené středoitalské provincie]], které byly v březnu [[1860]] anektovány [[Sardinské království|Sardinským královstvím]]. František V. zemřel v roce [[1875]] bez následníka a tak připadl titul vévody modenského rakouské
'''Modenští vévodové z rodu Lotrinků-Este'''
| |||