Johann Fabri: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění v infoboxu |
→Akademické vzdělání: doplnění odkazů |
||
Řádek 60:
Jan Fabri se probošt narodil v Leutkirchen v Allgäu ve Württenbersku. Jeho otec používal rodové příjmení Heigerlin, ale používat jako své příjmení i název svého řemesla – Fabri. Toto příjmení převzal i Johann, který studoval nejdříve ve švýcarském [[Freiburg]]u, kde dosáhl hodnosti magistr svobodných umění a doktor obojího práva. Někdy se mylně uvádí, že se stal členem dominikánského řádu. Ovšem dominikán Fabri (stejné příjmení), narozený ve švýcarském Freiburgu, se stal profesorem v Bologni a pak dvorním kazatelem císaře [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]]
Jan Fabri byl po vysvěcení farním vikářem v Lindau a pak v rodném městě Leutkirchen, od roku [[1514]]. Brzy byl znám jako výborný kazatel, a proto byl roku [[1517]] jmenován biskupským oficiálem a kanovníkem v Basileji. Papež [[Lev X.]] ([[1513]]–[[1521]]) ho jmenoval [[Monsignore|apoštolským protonotářem]] a později i [[generální vikář|generálním vikářem]] v [[Kostnice (město)|Kostnici]]. Byl zaníceným humanistou, a proto se stýkal především s humanisty – například s proslulým [[Erasmus Rotterdamský|Erasmem Rotterdamským]] ([[1467]]–[[1536]]). Sám Johann Fabri byl horlivým příznivcem reformy církve v duchu katolickém a odpůrcem opoziční reformace. Stal se proto autorem polemik proti [[Jan Hus|Husovi]], [[Martin Luther|Lutherovi]] a dalším reformátorům. Osobně vystupoval proti [[Ulrich Zwingli|Zwinglimu]] v [[Curych|Zürichu]] ([[1522]]) a v Badenu ([[1526]]). Účastnil se i říšských sněmů ve
== Církevní úřady ==
| |||