Bitva u Worringenu: Porovnání verzí

| velitel1 = [[Siegfried z Westerburgu]]<br />[[Reinald z Geldernu]]<br />[[Jindřich VI. Lucemburský]]<br />[[Adolf NassavskýNasavský]]

| velitel2 = [[Jan I. z BrabantuBrabantský]]<br />[[Walram z Jülichu ]]<br />[[Arnold VI. z LoozLoozu]]<br />[[Eberhard z Marku]]<br />[[Adolf z Bergu]]

V roce [[1282]] zemřel [[limburský vévoda]] [[WaleranWalram IV. z LimburkuLimburský|Walram]] a o rok později ([[1283]]) také jeho bezdětná dcera a [[dědička]] [[Irmgard zIrmgarda LimburkuLimburská]]. Vévodou se tak se souhlasem [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa Habsburského]] stal [[Reinald z Geldernu]], Irmgardin manžel. Jelikož se [[vévodství]] nacházelo na obchodní cestě spojující [[Bruggy]] s [[Kolín nad Rýnem|Kolínem nad Rýnem]], přitahovalo zájem [[feudál|feudálů]] zůz okolí, především pak vévody [[Jan I. z BrabantuBrabantský|Jana I. z BrabantuBrabantského]] a [[Kolínskýseznam kolínských arcibiskuparcibiskupů|kolínského arcibiskupa]] [[Siegfried z Westerburgu|Siegfrieda z Westerburgu]]. Území si však nárokoval také [[hrabě]] [[Adolf z Bergu]], jenž svůj nárok prodal [[vévodaseznam zbrabantských Brabantuvévodů|vévodovi z Brabantu]]. K prvním soubojům došlo v letech [[1283]]-[[1288]]. V této době se také vytvořilivytvořily [[koalice]] jednotlivých stran. Reinald z Geldernu na svojí stranu získal [[hrabě]]tehraběte [[Jindřich VI. Lucemburský|Jindřicha VI. Lucemburského]] a podporavalipodporovali jej také [[Adolf Nassavský]], [[Walram z Valkenburgu]] a [[seznam flanderských hrabat|flanderský hrabě]] [[GuyVít dez Dampierre]]. Proti nim stáli Jan I. z BrabantuBrabantský, [[Hraběseznam hrabat z Kleves|hrabata z Kleves]], [[Hraběseznam hrabat z Jülichu|Jülichu]], [[Hraběseznam hrabat z Loonu|Loonu]] a [[Hraběseznam hrabat z Teklenburgu|Teklenburgu]], [[lseznam lutyšských arcibiskupů|lutyšský biskup]] [[Jan Flanderský]] a [[Floris V. z HollanduHolandský]].

V roce 1288 vypuklo v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] povstání proti [[arcibiskup]]oviarcibiskupovi. [[Měšťan|Měšťanům]] jel pomoci Jan I. z BrabatuBrabantský a při té příležitosti oblehl [[Worringen]] ovládající dopravu na [[Rýn|Rýně]]. Brzy poté sem dorazili také jeho spojenci. Kolínský arcibiskup se spojenci shromáždili armádu u [[Neuss]]u a dne [[4. červen|4. června]] dorazili k [[Brauweiler]]u. Zde bylo, pravděpodobně pod tlakem [[Lucemburkové|Lucemburků]], rozhodnuto o pokračování z Worringenu. Dne [[5. červen|5. června]] arcibiskup [[exkomunikace|exkomunikoval]] Jana I. z BrabantuBrabantského.

Vrchním velitelem této koalice, čítající asi 4 200 mužů (z toho 2 300 [[těžkooděnec|těžkooděnců]]) byl [[Siegfreid z Westerburgu]]. Pravé křídlo představovaly první [[šik]], hotovost arcibiskupa a [[seržant]]i, kterým veleli kolínský arcibiskup a [[Adolf NassavskýNasavský]]. Střed představoval druhý šik [[Těžká jízda|těžké jízdy]] a seržanti z [[Lucembursko|Lucemburska]], přičemž zde byli [[Jindřich VI. Lucemburský]], [[Walram I. z Ligny|Walram Lucemburský]] a jejich spojenci a také [[Walram z Valkenburgu]]. V levém křídle pak byly třetí šik těžké jízdy, seržanti [[Geldern]]au – velitelé [[Reinald z Geldernu]] a [[DietrichDětřich z Moers]] – a také [[rytíř]]i [[Plattenbergové|Plattenbergů]].

* [[Siegfried z Westerburgu]] – [[Kolínskýkolínský arcibiskup]] ([[1275]]-[[1297]])

* [[Reinald I. z Geldernu]] – manžel [[Irmgarda z LimburkaLimburská|Irmgardy z Limburka]]

* [[Jindřich VI. Lucemburský]] – [[lucemburský hrabě]] z [[Lucemburk]]u ([[1281]]-[[1288]])

* [[Walram I. z Ligny|Walram Lucemburský]] – bratr Jindřicha, pán z [[Ligna|Ligny]]

* Balduin Lucemburský – [[levoboček]] Jindřicha V.

* [[NicolasMikuláš deze Septfontaines]] – vazal Jindřicha VI.

* [[DietrichDětřich z Ulmen]] – vazal Jindřicha VI.

* [[JeanJan dez Raville]] – vazal Jindřicha VI.

* [[Adolf NassavskýNasavský]] – nasavský hrabě z [[Nasavsko|Nassau]], pozdější [[Seznam panovníků Svaté říše římské|německý král]] ([[1292]]-[[1298]])

* [[páni z Plettenbergu]] – [[Vestfálsko|vestfálský]] [[šlechtický rod]]šlechtic

* [[DietrichDětřich z Kleve]] – hrabě z [[Kleve]] ([[1275]]-[[1305]])

* [[DietrichDětřich III. z Moers]]

* [[HeinrichJindřich z Westerburgu]] – arcibiskupův bratr

* [[LudwigLudvík z Hammersteinu]] – vazal arcibiskupa

* [[JohannJan z Rheinecku]] – vazal arcibiskupa

* [[Hermann zHeřmanz Vorstu]] – vazal arcibiskupa

* [[HeinrichJindřich z Ossendorfu]] – vazal arcibiskupa

=== Vévoda Jan I. z BrabantuBrabantský a jeho spojenci ===

Také na vévodově straně se bitvy zúčastnilo asi 4 200 mužů, z toho 2 200 [[těžkooděnec|těžkooděnců]] a 2 000 [[pěší]]ch. Až 1 500 mužů představovala [[kolínská milice]]. První šik těžké jízdy byl umístěn ve středu a tvořili jej [[vazal|vazalové]] [[Jan I. z Brabantu|Jana I. z Brabantu]]. Pravé křídlo představovaly druhý šik [[Těžká jízda|těžké jízdy]] a seržanti z [[Brabantské vévodství|Brabantu]], přičemž zde byli [[hrabě|hrabata]] [[Walram z Jülichu]] a [[Arnold VI. z Looz]]Loozu, pánové [[FriedrichFridrich z Reifferscheidu]], [[HeinrichJindřich z Wildenbergu]], [[Gerhard z Jülichu]], [[Jan Schevard z Rode]], [[Gerlach z Dollendorfu]], [[HermanHeřman z ThombergThombergu]], [[Jan z BedburBedburu]], [[Pánové zPániz Greifensteinu|pán z Greifensteinu]], [[hrabě z Virneburgu]] a [[hrabě z Weilnau]]. Na levém křídlo se pak nacházel třetí šik těžké jízdy, kolínské milice a [[sedlák|sedláci]] z [[Berg (Bavorsko)|Bergu]]. Umístěni se byli hrabata [[Eberhard z Marku]] a [[Adolf z Bergu]], [[Simon z Tecklenburgu]], [[OttoOta z Waldecku]], [[Gottfried z Ziegenheimu]] a [[Jindřich z Windecku]], bratr Adolfa z Bergu.

* [[Jan I. z BrabantuBrabantský]] – [[Brabantské vévodství|brabantský vévoda]] ([[1267]]-[[1294]])

* [[Gottfried z BrabantuBrabantský|Gottfried z Brabantu, pán z Aarchotu]] – Janův bratr

* [[Adolf V. z Bergu]] – hrabě z [[Berg]]uBergu

* [[Eberhard z Marku]] – [[fojt]] v [[Essen]]uEssenu

* [[Arnold z LoozLoozu]] ([[Arnold z Loon|Loon]])

* [[OttoOta IV. z Teklenburgu]]

* [[OttoOta I. z Waldecku]]

* [[Gottfried I. z Viandenu]] (též z [[Gottfried I. z Grimberghenu a Perwez|z Grimberghenu a Perwez]])

* [[Jindřich I. z Virneburgu]] – hrabě z [[Virneburg]]uVirneburgu ([[1242]]-[[1289]])

* [[HendrikJindřich III. z Boutershemu]] – [[truksas]] [[Brabantsko|Brabantska]]

* [[JeanJan z d´Arkel]] – Janův vazal

* [[WilhelmVilém z Pipenpoy]] – Janův vazal

* [[DietrichDětřich z Geyelnkerke]] – Janův vazal

* [[StefanŠtěpán Ittre]] – Janův vazal

* [[Arnold dez Diest]] – Janův vazal

* [[Arnold dez Ysshe]] – Janlův vazal

* [[Egidius dez HumbeekHumbeeku]] – Janův vazal

* [[ThierryDětřich dez Rochefort-Walcourt]] – Janův vazal

* [[GuillaumeVilém z d´Antoing]] – Janův vazal

* [[Walther VII. dez Malines]] – Janův vazal

* [[Robert dez Grimberghen]] – Janův vazal

* [[Arnold dez Walhain]] – Janův vazal

* [[Walther Dodde]] – snad [[mnich]], který údajně velel sedlákům z Bergu. Po ústupu je měl dokázat znovu sjednotit a vést proti křídlu [[arcibiskup]]aarcibiskupa. Pravděpodobně byl členem [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]].

Ještě chvíli před bitvou proběhl poslední neúspěšný pokus o [[smír]] vedený bratry z [[Řád německých rytířů|řádů německých rytířů]]. [[Předvoj]] arcibiskupovy armády postupoval podél [[Rýn]]aRýna a zastavil se nedaleko [[bataille]]vojska [[Hrabě z Bergu|hraběte z Bergu]], který na to reagoval žádostí o pomoc od [[Jan I. z Brabantu|Jana I. z Brabantu]]Brabantského. Taktickým [[velitel]]emvelitelem vévodovy armády byl vybrán [[hrabě z Virneburgu]], jenž radil vyčkat, jelikož očekával rozpad arcibiskupovy bataillearmády. Mezitím došlo k sešikování lucemburské bataille a armády [[Hrabě z Geldernu|hraběte z Geldernu]] a vytvoření dlouhé linie. Následně se armády k sobě přibližovalipřibližovaly až arcibiskupova armáda ztratila formaci. V té chvíli [[Rasso z Gavre]] chybně rozkázal zaujmout řídkou linii, na což reagoval [[Liebrecht z Dormaal]] rozkazem zaujmout těsnou linii. Vzápětí [[HermannHeřman z Haddemale]] a [[Berroot z Halloy]] naléhali na [[Jindřich VI. Lucemburského|Jindřicha VI. Lucemburského]], protože ani jejich armáda nebyla správně sešikovaná. V té chvíli došlo k prvním srážkám [[jezdectvo|jezdectva]], kterému na vévodově straně veleli [[Franbach z Bingelen]]Bingelenu, [[Arnold dez Yssche]] a [[laický bratr]] Arnold (bratr [[Páni z Heusdenu|pána z Heusdenu]]). Ze strany [[arcibiskup]]aarcibiskupa pak útočila [[korouhev]] [[Schavedriesové|Schavedriesů]] na nepřátele z [[Rod (genealogie)|rodů]] [[Witthems]] a [[Mulrepas]].

Část vévodovi armády – družina pánů Kuika, Arkela a Heusdena – se dostala pod tlak, takže jim přišli na pomoc další Brabantovibrabantští [[rytíř]]irytíři. Arcibiskupovy jednotky, vedené GelderemGeldernem a [[arcibiskup]]emarcibiskupem, následně na křídlech obklíčily nepřítelovunepřátelskou armádu. Část Geldernovy armády (vedená [[Reinier de Ezel|Reinierem dez Ezelem]]) však začala [[rabování|rabovat]] v táboře, čehož využily armády Looze a Jülicha. Uprostřed se Jindřich VI.Lucemburský pokoušel probojovat k vévodovi, ale kvůli statečně bojujícím jednotkám [[Geraard de Wezemaal|Geraarda dez Wezemaala]], [[Wilhelm z Pipenpoy|Viléma z Pipenpoi]] a [[Gilles Buzeg|Gillesa Buzega]] se mu to nepodařilo. Dokázal pouze prorazit formaci [[Oessenincové z Arden|Oesseninců z Arden]], ovšem dál se nedostal. SkoroTéměř se mu ani nepodařilo dostat se zpět, protože byl zatlačen [[Gottfried z BrabantuBrabantský|Gottfriedem z Brabantu]]. Vévodu mezitím [[Walter z Wezu]] poranil do ramene a následně brabantští přišli o svoji [[korouhev]], když padl [[Raas dez Grez]]Grezu, ovšem vzápětí ji opět vztyčili [[Claas dez Ouden]] a [[Walter vonz CapellenCapellenu]]. Vévoda navíc přišel o koně, a proto se musel pro nového dostat pěšky přes bojiště za [[Arnold van der Hofstat|Arnoldem van der Hofstatem]]. Následně podnikl se skupinou 20 [[jezdec|jezdců]] útok na lucemburskou korouhev. Jindřichova družina se tak ocitla odříznuta od zbytku armády, navíc mu zranili koně. Když se na něj snažil vrátit, zabil jej [[Wouter van den Bisdomme]].

[[Arcibiskup]] se mezitím snažil dostat přes [[Gottfried Brabantský|Gottfrieda Brabantského]] (pána z [[Aarschot]]u) a bratry deze [[St. Pol]] na levém křídle vévodovy divize, přičemž arcibiskupovu korouhev vedl [[Adolf Nassavský]]Nasavský. Postupně se do boje zapojili také nespokojení nevolníci z [[Berg]]uBergu a [[kolínská milice]]. [[Nevolník|Nevolníci]] se do bitvy zapojili velmi aktivně, ovšem nedokázali rozeznat spolubojovníky od nepřátel. [[Milice]] se dala na ústup, ale o chvíli později se znovu shromáždili a snad pod vedením [[Walther Dodde|Walthera Doddeho]] zaútočili na arcibiskupovy jednotky. Ten se tím dostal do obklíčení a raději se vzdal Gottfriedu Brabantskému. Jelikož se však nedokázal dostat přes mrtvé koně, musel jej nakonec před [[měšťan]]yměšťany z [[Kolín nad Rýnem|Kolína]] zachránit [[Adolf V. z Bergu|Adolf z Bergu]], který jej nechal odvézt z boje na [[hrad]] [[Monheim]].

Jediný, kdo se stále držel, byl [[Reinald I. z Geldernu|Geldern]]. Ten byl sice při útoku Brabanťanůbrabantských zajat, ale jak se zjistilo, jednalo o [[panoš]]epanoše hraběte z LoozLoozu, který se za [[hrabě]]tee z Geldernu převlékl. Geldern za pomoci [[purkrabí]]hopurkrabího [[Montenaken]]uMontenakenu mezitím opustil [[bojiště]], ale čtyři vévodovi rytíři ho zajali.

Ve středu bitevního pole bojoval [[Walram z Valkenburgu]], který odolával silnému náporu Brabanťanůbrabantských. [[Korouhev]] sice ztratil, ale podařilo se vztyčit novou a postupně shromažďovat [[rytíř]]erytíře. Mezi nimi byli i [[šlechtic]]išlechtici GelderseGeldernu, kteří odmítli bitvu opustit. Při útoku však minul vévodovy jednotky a zaútočil na jednotky hraběte z [[Jülich]]uJülichu. Během boje byly oba zraněni a Walrama museli zachránit hrabě z [[Looz]]uLoozu a [[Arnold ze Stem]], kteří mu umožnili uprchnout. V bitvě tak zůstali [[páni z Schavedries]], kteří ovšem byli pobiti [[Páni z Mulrepas|pány z Mulrepas]].

Bitva tak skončila jasným vítězstvím vévodovy strany. Podařilo se jim zajmout [[Kolínský arcibiskup|kolínského arcibiskupa]] a také [[hrabě]]tehraběte [[Reinalda I. z Geldernu]]. [[Jindřich VI. Lucemburský]] v bitvě padl a spolu s ním i [[Walram I. z Ligny]] a [[HeinrichJindřich z Westerburgu]].

Podle [[kronika|kroniky]], kterou sepsal [[Jan vanz Heelu]], padlo v bitvě na arcibiskupově straně 1100 mužů a na vévodově straně 40. Zde jsou ovšem pravděpodobně započítáni jen [[šlechtic]]išlechtici, [[pěchota|pěchoty]] totiž padlo větší množství.

Po vítězství připadlo [[limburské vévodství Limburk]] [[vévoda|vévodovi]] [[Jan I. Brabantský|Janu I. Brabantskému]]. [[Kolínský arcibiskup]] byl povinen zaplatit výkupné a také 12 000 [[marka|marek]] jako odškodné [[Berg]]uBergu. Dalším důsledkem bylo získání větší [[nezávislost]]inezávislosti [[Kolín nad Rýnem|Kolína nad Rýnem]] na [[arcibiskupství]]. Vládu si upevnili také hrabata z Bergu, Marku a Jülichu. Rozhodnutím [[Seznam panovníků Svaté říše římské|krále]] [[Rudolf I. Habsburský|Rudolfa Habsburského]] přišel [[Siegfried z Westerburgu]] (kolínský arcibiskup) o pravomoci [[Říšský kancléř|říšského kancléře]]. Za to se [[Habsburkové|Habsburkům]] pomstil roku [[1292]], kdy na říšský trůn prosadil [[Adolf Nassavský|Adolfa Nassavského]]Nasavského.